Rodný dům Ferdinanda Porsche připomíná život slavného českého rodáka. Byli jsme se tam podívat

Vratislavice nad Nisou jsou relativně nenápadnou městskou čtvrtí na okraji Liberce, avšak pro historii automobilového průmyslu jsou významným místem. Legendární automobilka Porsche je už navždy spojena hlavně s německým městem Stuttgart, ale bylo to právě tady, kde se začal psát životní příběh jejího zakladatele Ferdinanda Porsche. Bylo to ve velkém bílém domě v ulici Tanvaldská, kde je dnes jeho osobní muzeum.

Hned na začátku našeho dnešního vyprávění vám raději připomenu, abyste před každým výletem do muzea raději znovu zkontrolovali otevírací dobu. Když jsem do něj totiž poprvé vyrazil ve středu odpoledne, zklamaně jsem zůstal stát před vjezdem do areálu a uvědomil si, že jsem tu od dva dny dříve. Vždycky jsem všude včas, ale tohle bylo brzy i na mě. V současnosti je rodný dům Ferdinanda Porsche malou doplňkovou expozicí továrního Škoda Muzea v Mladé Boleslavi a pravidelně otevírá od pátku do neděle.

Rovnou se tedy posuňme v čase. Je páteční ráno, devět hodin a Rodný dům Ferdinanda Porsche právě otevírá svou expozici na nadcházející víkend. Sedím v přilehlé kavárničce, jaká je součástí recepce a obchodu muzea, a v absolutním klidu dopíjím své cappuccino. O několik málo sekund později konečně odkládám šálek a vydávám se přes zrekonstruované nádvoří areálu do hlavní budovy, rodného domu automobilového velikána a zakladatele značky Porsche.

Ferdinand Porsche se v tomto domě ve Vratislavicích nad Nisou, německy pojmenovaných Maffersdorf na území tehdejšího Rakouska-Uherska, narodil 3. září 1875. Byl synem Antona Porsche, majitele klempířské dílny a zástupce starosty, který už po Ferdinandově dokončení školní docházky v roce 1889 chtěl, aby u něj začal pracovat. Mladého Ferdinanda Porsche však fascinovala elektřina a už v mládí pracoval i na vývoji inovativních aut.

Praktické využívání elektřiny bylo v posledních desetiletích 19. století novým technologickým fenoménem a Ferdinand Porsche elektrifikoval svůj rodný dům a opravoval i elektroinstalaci v liberecké továrně bratrů Ginzkeyových. Už v roce 1898 začal pracovat i na elektromotoru pro automobil výrobce kočárů Lohner. Vytvořil revoluční „systém Lohner-Porsche“, s nímž se v předních kolech vozu objevily elektromotory o výkonu 2,5 koně.

Lohner-Porsche byl prvním elektromobilem s motory v nábojích kol a v roce 1900 vznikl i jako hybrid s benzinovým spalovacím motorem, a dokonce také pohonem všech kol. Konstrukce Ferdinanda Porsche předběhla dobu o necelé jedno století, protože původní Toyota Prius se jako první masově prodávaný hybrid začala vyrábět až v roce 1997.

Další kroky mladého konstruktéra byly stejně úspěšné jako přínosné. Po závodních úspěších vozů Lohner mu v roce 1906 nabídli práci přímo u Mercedesu (tehdy Daimlera) ve Stuttgartu. Zde vytvořil řadu vynálezů a patentů na dnes běžné součásti podvozku i řízení vozidel. Osobně navrhl dva nejúspěšnější závodní vozy předválečné éry (Austro-Daimler „Sascha“ a Mercedes-Benz SSK) a také vůbec první závodní auto s motorem uprostřed (Porsche Typ 22).

Za konstruktérské a sportovní úspěchy získal čestné doktoráty od univerzit ve Vídni (1916) a Stuttgartu (1924). Porscheho vrcholným dílem byl Volkswagen Brouk, což dokazuje jeho zaujetí pro dostupné a robustní lidové auto. Brouk v tomto oboru stanovil měřítka platná až do sedmdesátých let.

Ve třicátých letech se totiž stal významným podporovatelem Adolfa Hitlera a německé válečné mašinerie. Volkswagen Brouk a plány na jeho výrobu vládnoucí politická strana NSDAP použila při své propagandě, stejně jako motoristický sport. Ferdinand Porsche se tehdy podílel i na vývoji úspěšných závodních monopostů Auto Union.

Mimoto byl čestným členem nacistické strany, důstojníkem ochranného oddílu Schutzstaffel (SS) a získal i Válečný záslužný kříž Třetí říše a čestný prsten SS, který sám Heinrich Himmler navrhl jako osobní dar svým nejbližším příslušníkům a později i dalším důstojníkům. Porsche se o něj zasloužil hlavně vývojem německých tanků i dalších zbraňových systémů, včetně střely s plochou dráhou letu V-1.

Už v minulosti měl Ferdinand Porsche ve Vratislavicích nad Nisou památník, ale ten byl závěrem roku 2013 zrušen, protože některým místním vadila jeho nacistická minulost. Porsche při této příležitosti z Vratislavic odvezlo trojici historických aut a Vratislavičtí v petici rozhodli, že slavného rodáka „vymažou“ ze současnosti a odstraní veškeré cedule s jeho jménem.

Dnes rodný dům česko-německého konstruktéra provozuje mladoboleslavské Škoda Muzeum. Z původního rodného domu toho už moc nezbylo, ale na vystavených fotografiích si můžete všimnout, že vypadá téměř stejně jako v dobách, kdy v něm Ferdinand Porsche vyrůstal a dospíval.

V listopadu 1945 byl Ferdinand Porsche pozván do Francie, aby tam dále pracoval na vozech pro Volkswagen, ale nakonec se jednalo o léčku. Ferdinand Porsche byl zatčen jako válečný zločinec, uvězněn až do září 1948, kdy jej francouzský tribunál shledal nevinným ve smyslu vznesených obvinění a propustil. Následně se vrátil k výrobě aut a sledoval, jak rozbíhající se sériovou produkci Volkswagenu Brouk řídí jeho syn Ferry.

Ferdinand Porsche zemřel 30. ledna 1951 v pětasedmdesáti letech a jeho odkaz žije dál i díky dalším členům rodu Porsche. Jeho syn Ferry se ve vlastní továrně začal věnovat výrobě sportovních aut Porsche, která jejich jméno proslavila po celém světě. A jeho synovcem nebyl nikdo jiný než Ferdinand Piëch, bývalý šéf koncernu Volkswagen, pod jehož křídla česká značka Škoda v současnosti spadá.

Nejslavnější, byť i nejvíce kontroverzní životní etapu v dnešních dnech ve vratislavickém muzeum připomíná i originální Volkswagen Brouk z roku výroby 1950. Ten je stálou expozicí muzea, zatímco druhý vystavený kus techniky se průběžně mění. V minulosti tam návštěvníci mohli vidět i silniční hypersport Porsche 918 Spyder z roku 2013 nebo vítězné Porsche 919 Hybrid z vytrvalostního závodu Le Mans z let 2015 až 2017. Aktuálně si mohou prohlédnout nejmodernější koncernovou elektrickou platformu MEB, která je základem i českých elektromobilů Škoda Elroq a Enyaq.

Zároveň si nyní v muzeu můžete prohlédnout i menší expozici věnovanou výročí 150. narozenin Ferdinanda Porsche a zvědavým očím jsou k dispozici i osvětlené vitríny prezentující jeho inženýrské umění a inovace ve světě mobility.

Na odkazu níže si pak můžete připomenout ještě starší reportáž ze stejného místa, kterou natočil Pepa v rámci svého cestování po České republice. Ta ukazuje, jak to v domě vypadalo v roce 2020:  

Zdroj: autorský text