Navštívili jsme Národní technické muzeum a vydali se po stopách značky Laurin & Klement

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto letos slaví 130 let od založení původní společnosti Laurin & Klement v roce 1895. V redakci jsme letošní významné jubileum využili k tomu, abychom zavítali na místa, kde se můžete setkat s minulostí i současností nejúspěšnější české automobilové značky, která se objevuje i v Národním technickém muzeu v Praze. Najdete v něm historické automobilky Laurin & Klement i jízdní kola značky Slavia, jimiž celý příběh mladoboleslavského úspěchu začal.

Pražské Národní technické muzeum asi nemusíme technickým nadšencům dlouze představovat, protože bylo založeno ještě v dobách Rakouska-Uherska. Historie NTM, jak se muzeu zkráceně říká, se začala psát už 5. července 1908, když vzniklo jako Technické muzeum Království českého s cílem zachovat doklady o rozvoji českého průmyslu a řemesla. Vůbec první expozici muzeum otevřelo 28. září 1910 ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí v Praze.

Přesuňme se však časem do současnosti, protože nejstarší české technické muzeum sídlí ve své charakteristické budově na pražské Letné, kterou navrhl architekt Milan Babuška. Stavba začala už v roce 1938, avšak až v říjnu 2013 bylo NTM po dlouhých 75 letech konečně dokončeno. Aktuálně navíc zastává funkci národní muzejní instituce a spravuje zhruba 80 tisíc sbírkových předmětů dokumentujících vývoj vědy a techniky v Českých zemích.

Celkové expozice zahrnují také architekturu, stavitelství a design, astronomii, hornictví, hutnictví, televizní studio, tiskařství nebo metody měření času, ale vůbec nejslavnějším prostorem je obrovská dopravní hala, která návštěvníky seznamuje s minulostí automobilů, motocyklů, jízdních kol, letectví nebo železnice.

Tam jsme se znovu vyrazili podívat, abychom našli dopravní prostředky spojené s českou značkou Škoda.

Nejstarším dvoustopým exponátem ze středočeského města v NTM je automobil Laurin & Klement Voiturette B. Ten se vyráběl v letech 1906 až 1908 jako nástupce modelu A, vystaveného v továrním muzeu automobilky v Mladé Boleslavi, a celkem vzniklo 250 kusů. Nenápadný zelený exemplář v pražské sbírce je ale opravdu vzácným kouskem s unikátní historií, protože jej už v roce 1935 věnoval muzeu sám Václav Klement, spoluzakladatel společnosti.

Laurin & Klement Voiturette B navíc tehdy vznikal s myšlenkou, že musí být lidový a dostupný pro široký počet zákazníků, což krátce po začátku dvacátého století nebylo běžné. Na rozdíl od slavnějšího „áčka“ bylo „béčko“ praktičtějším automobilem, protože mělo větší čtyřmístnou otevřenou karoserii. I díky tomu tento vůz sehrál důležitou roli při počátcích motorizace a automobilů u nás.

V dopravní expozici však není jediným automobilem se znakem Laurin & Klement, protože nedaleko stojí i podobně raritní vůz s modelovým označením RK/M. Tenhle konkrétní kousek si v roce 1913 koupil slavný automobilový závodník Alexander „Saša“ Kolowrat, aby s ním závodil i normálně cestoval v civilním životě. O to zajímavější je skutečnost, že během první světové války jej poskytl do armádních služeb.

Laurin & Klement RK, jak se tento automobil původně jmenoval, dokonce válku přežil a na jaře 1921 se Kolowrat rozhodl vyměnit původní motor RK za výrazně výkonnější motor typu M – výkon vzrostl z dřívějších 50 na výsledných 75 koní. Nakonec se s ním ale nikdy nesvezl, protože o něj ztratil zájem a od mladoboleslavské továrny ho koupil pražský podnikatel František Svoboda a následně s ním i soutěžil. Ve sbírce NTM je už od roku 1952, kdy jej muzeu věnovala paní Josefa Svobodová.

Poslední vůz značky Laurin & Klement, který jsme si během naší návštěvy NTM při pátrání po automobilové historii prohlédli, byl vůz Laurin & Klement 105, který vznikal už v dobách Československa. Vyráběl se v letech 1923 až 1925 a během pouhých dvou let vzniklo 277 kusů. Exemplář vystavený v expozici pražského muzea pochází z roku 1924. Jeho prvním majitelem byl pražský advokát a významný propagátor balonového létání Rudolf Rumples. V roce 1925 došlo k fúzi společnosti Laurin & Klement s plzeňským strojírenským koncernem Škoda. Automobily vyvinuté po tomto spojení již nesou na kapotách věhlasný okřídlený šíp.

Produkce mladoboleslavské továrny však v minulosti nezahrnovala pouze osobní vozy, ale také nákladní automobily, z nichž se stávaly i hasičské speciály. Už od prvního desetiletí dvacátého století začala motorizovaná hasičská auta nahrazovat zastaralé koněspřežné stříkačky a v roce 1930 jich v Československu bylo již 317, z nichž většina byla domácí výroby. Automobilky tehdy dodávaly jen pojízdné podvozky, ty pak upravovaly specializované firmy.

Jedním z takových vozidel je i vystavená hasičská stříkačka vycházející z nákladní Škody 154, kterou si můžete prohlédnout v NTM. Tenhle konkrétní kousek si v roce 1930 koupil hasičský sbor v Náchodě – Starém Městě nad Metují a vyrobila ji hasičská firma V. Ig. Stratílek ve Vysokém Mýtě. Ve sbírkách pražského muzea se objevila až v roce 1975, když ji tam daroval bavlnářský podnik Tepna Náchod.

I když v současnosti známe značky Laurin & Klement a Škoda hlavně ve spojení s automobily, jejich historie začala na jedné stopě. Nadšený cyklista Václav Klement a technik Václav Laurin se rozhodli založit firmu, která by vyráběla kola. K tomuto kroku přispěl jistě i dopis z Ústí nad Labem, kdy firma Seidel & Naumann odmítla Klementovu reklamaci jízdního kola německé značky Germania. Tento úsměvný příběh se odehrál roku 1894. O rok později dva muži spojili své síly a v roce 1895 vznikla společnost Laurin & Klement.

Svým výrobkům věřili natolik, že na své bicykly dávali písemně podepsanou dvouletou záruku a nabídli i revoluční prodej na splátky bez navýšení, který přitáhl velkou pozornost zákazníků. V NTM tuto éru zastupuje i nezvyklé kolo Slavia z bambusu, který posloužil jako duchovní předchůdce supermoderních uhlíkových vláken. Takové bicykly totiž byly mnohem lehčí než ty s klasickou kovovou konstrukcí.

Zanedlouho po zahájení výroby jízdních kol se ale společnost přesunula i k produkci inovativních motocyklů, problém s umístěním motoru do rámu kola vyřešil technicky nadaný Laurin tím, že motor rámem obestavěl. V pražské expozici jsme našli hned dva takové stroje. Zelenou Slavii B z roku 1901 i o čtyři roky mladší a modernější Slavii BZ do sbírek muzea věnoval sám Václav Klement.

Národní technické muzeum však není pouze o výrobcích mladoboleslavské továrny, protože široce mapuje historii techniky a představuje i stroje zahraniční výroby. Ty si můžete prohlédnout v naší rozsáhlé fotogalerii, která ani zdaleka nepokrývá vše, co v expozici můžete vidět. Pečlivá prohlídka všeho totiž může trvat i několik hodin. Za tu dobu nabydete nespočet znalostí a nasajete tu správnou atmosféru historie. Pro technické nadšence je tato zastávka povinností.

Zdroj: autorský text