Se Škodou jsme vyrazili po stopách nejslavnější rallye a zároveň zavítali do milionářského ráje

Škoda Motorsport v letošním roce oslavuje už 125 let svých závodních aktivit. V minulosti se věnovala i soutěžím na automobilových okruzích, avšak v současnosti jsou jejím středobodem zájmu šampionáty rallye po celém světě, včetně nejslavnější Rallye Monte-Carlo v horách nad Monackým knížectvím. Za téměř sto let dosáhla několika významných úspěchů, za jejichž připomenutím jsme se vydali při našich nedávných toulkách Evropou.

Rallye Monte-Carlo je jednou z nejstarších soutěží rallye, která startuje v Monaku už od roku 1911 a každoročně je otevíracím závodem celé sezony. V minulých dekádách dala vzniknout až nespočtu automobilových legend a mladoboleslavská automobilka Škoda Auto po ní dokonce pojmenovala svůj ikonický předválečný sportovní automobil Škoda Popular Monte Carlo. Ten vznikl poté, co Zdeněk Pohl a Jaroslav Hausman v roce 1936 získali druhé místo ve své třídě.

Letos tomu navíc je už 49 let od prvního slavného vítězství továrního týmu v tomto podniku. Bylo tomu v lednu roku 1977, kdy posádka Václav Blahna a Lubislav Hlávka zvítězila s kultovní Škodou 130 RS ve své třídě do 1300 cm³. Malá lehká škodovka se na klikatých horských silnicích nedaleko Monaka zvládla vypořádat i se západními konkurenty s podstatně většími a silnějšími závodními speciály.

Velkolepý úspěch pak Škoda Motorsport zvládla zopakovat v lednu 1994, když se na Rallye Monte-Carlo vrátila se soutěžní Škodou Favorit 136 L pro skupinu A, která vycházela z produkčního modelu. Znovu zvítězila ve své třídě a opět ukázala, že i v Československu může vzniknout silný soupeř pro světovou elitu. To ostatně tovární sportovní divize dokazuje už od roku 1912, kdy se už druhého ročníku zúčastnily vozy původní továrny Laurin & Klement.

Jedním z výrazných „úspěchů“ je rovněž nezapomenutelná havárie Romana Kresty se Škodou Octavia WRC v ročníku 2003. Tehdy nejmodernější soutěžní speciál značky nezvládl ukočírovat v jedné z těsných vlásenek a při nedotáčivém smyku bokem vozu prorazil kamennou zídku a neplánovaně zavěšil bílo-zelenou octavii na telegrafní sloup. Ten ji zachránil před pádem do propasti a pomohl ke vzniku slavných televizních záběrů, jaké viděli diváci po celém světě.

Novodobou historii značky pak na Rallye Monte-Carlo píší nejnovější rallyové speciály Škoda Fabia s pohonem všech kol. V roce 2018 to byla Škoda Fabia R5, kdo se stal vítězem kategorie WRC2. I to nás inspirovalo, abychom se vydali na dlouhou cestu napříč Evropou za poznáním lokalit, kde se psala historie Škody Motorsport, a jedním z nich je i prostředí snad nejslavnější klasické rallye v historii motorismu.

Už od dětství jsem fanoušek závodů rallye a slavná soutěž startující v Monte Carlu vždy přitahovala můj velký zájem. Když jsem se před třemi lety mohl zúčastnit esportových závodů na rallye simulátoru, bylo to právě Monte Carlo, co jsem trénoval tak dlouho, až jsem v první zatáčce dostal nedotáčivý smyk a málem si urazil přední kolo při havárii. I kvůli tomu jsem celou soutěž dojel až ve druhé polovině startovního pole.

Není tedy divu, že extrémně technická okreska klikatící se od pobřežního města Menton na Azurovém pobřeží až na vrchol nedalekých hor ve mně vzbuzovala velký respekt. O to větší byl, když jsem si to sem namířil s téměř pětimetrovou nejnovější plug-in hybridní Škodou Superb iV. A záhy mě vážně překvapila, jak jednoduše si s několik desítek kilometrů dlouhým stoupáním mezi skálami a nízkými kamennými zídkami poradila.

Po silnici Route de Turini jsme začali stoupat až na nejslavnější místo ze všech – Col de Turini, po němž se jmenuje i celá rychlostní zkouška závodu. Ještě před několika málo lety se tato řidičská výzva dokonce jezdila po tmě a přezdívalo se jí „noc dlouhých nožů“ kvůli ostrým kuželům dálkových světel, které se v rychlém tempu prořezávaly černočernou tmou.

Oficiální rychlostní zkouška měří celých 31 kilometrů a spojuje městečka Sospel a La Bollène-Vésubie, přičemž ji lze jezdit v obou směrech. Jde o téměř nekonečnou klikatici s celou řadou úzkých vlásenek, jež závodníci projíždí zpravidla smykem pomocí ruční brzdy. My to však aplikovat nemůžeme, a to i kvůli bezpečnosti. Col de Turini je turistickou atrakcí, kam jsme vyrazili v úterý odpoledne a nepotkali jsme téměř žádný provoz. Nanejvýš kolem deseti aut a motocyklů v protisměru, s nimiž jsme se pomalu minuli a u toho přátelsky pozdravili.

Přemýšlím, jestli vůbec znám ta správná slova, jak tenhle mixér žaludku správně pojmenovat, takže jsem raději sáhl po moderních technologiích a natočil pro vás video z pohledu očí řidiče, z něhož jsme vytvořili sestřih nejzajímavějších částí. Obecně se tu však nedoporučuje jet rychlým tempem, protože spousta míst je kvůli skalám slepá, a dokonce i míjení se s protijedoucími vozidly vyžaduje cit a soustředění, abyste si zbytečně neodřeli vůz o kameny nebo všudypřítomnou zídku.

Až na samotném vrcholu Col de Turini ve výšce 1604 metrů nad mořem jsme našeho Superba iV s úlevou zaparkovali před Hotelem Le Ranch, kolem něhož se každoročně prohání i samotná rychlostní zkouška. Pro řidiče elektrifikovaných aut s externím nabíjením je tu navíc připraven i nabíjecí sloupek, u něhož mohou doplnit elektrickou energii. Výjezd sem je totiž nepřekvapivě náročný na spotřebu paliva i elektrické energie, protože zahrnuje spoustu strmých stoupání.

A kam byste se měli vypravit dál? Jakmile navštívíte tuto lokalitu a budete mít dostatek volného času, rozhodně byste neměli vynechat Monacké knížectví, které je suverénním městským státem na Azurovém pobřeží a už historicky je nejen populární turistickou destinací, ale také daňovým rájem vyhledávaným světovými celebritami, milionáři a majiteli velkých firem. I proto v něm najdete spoustu luxusních obchodů a dalšího přepychu.

Exotické supersporty a luxusní auta za desítky milionů korun jsou v Monaku běžným jevem, stejně jako občasné výlety jezdců formule 1 a dalších významných osobností, když se vydají mezi veřejnost, zatímco navštěvují místní hotely, restaurace nebo legendární kasino. Právě kolem něj se jezdí každoroční Velká cena Monaka, která je nejprestižnějším závodem v šampionátu a vyhrát ji chce snad každý odhodlaný jezdec.

Co můžete dělat v Monaku? Milovníci veteránů i moderních aut mohou zavítat například do skvělého automobilového muzea se sbírkou knížecí rodiny.

V Monaku to však turisté nemají jednoduché, protože kvůli husté zástavbě i světově nejhustšímu zalidnění je tu nouze o parkovací místa. Z toho důvodu doporučujeme se na návštěvu Monaka připravit předem a vybrat si vhodnou parkovací garáž podle toho, co zrovna chcete vidět. Běžná cena celodenního parkování se pohybuje kolem 600 Kč na den, avšak připravte se na skutečnost, že některé z dostupných garáží jsou prostorově těsnější.

Procházka knížectvím nezabere moc času, jen se rovněž musíte připravit na kopcovitý terén. Po městě jezdí i autobusy, ale minimálně při první návštěvě doporučujeme projít městem po svých. Během své návštěvy si navíc můžete prohlédnout místní automobilovou sbírku, vystavující kolekci rodiny aktuálního knížete Alberta II. nebo oblíbené oceánografické muzeum. Během naší návštěvy jsme však bohužel měli málo času, a tak jsme upřednostnili naši lásku k rychlým kolům.

Návštěva francouzského horského průsmyku Col de Turini i nedalekého Monaka by tak měla být povinností pro všechny fanoušky automobilových závodů, zážitků i luxusu. Každá z těchto lokalit má své osobité kouzlo a nikdy nebude zklamáním. Zejména hory nad Monakem, překvapivě zející prázdnotou ve srovnání se slavnými alpskými průsmyky, si zamiluje snad každý a jen těžko se bude odhodlávat k tomu, aby se vrátil zpět do civilizace.

Zdroj: Autorský text, Škoda Auto