Hlavní město Havaje nabízí muzeum Pearl Harbor zdarma, vyhlídku v podobě sopky i tuleně na pláži

Honolulu je nejzápadnější i nejjižnější velké město USA. Je to takové velkoměsto uprostřed ráje. Z hlediska významnosti se jedná o centrum obchodu, financí, turistiky i vojenské obrany. Název Honolulu znamená v havajštině „chráněný“ nebo také „klidný přístav“, což odkazuje na historické i aktuální postavení města. Oblast byla historicky významným přístavem a dnes ve městě, konkrétně v zálivu Pearl Harbor, sídlí největší námořní velitelství světa. I z těchto důvodů se v oblasti turistiky město Honolulu řadí mezi ta nejnavštěvovanější v celé USA.

Cestování po Honolulu a nejbližším okolí se dá v pohodě zvládnout i bez půjčení auta. Ve městě funguje rozsáhlý systém veřejné dopravy, popřípadě se dá využít Uber, nebo jiná podobná aplikace. V důsledku velké konkurence se i na Uberu dá sehnat relativně levný odvoz. My jsme využili oboje.

Při hledání autobusových spojů jsme pak používali Google Maps, vždy vše perfektně sedělo a dále jsme si ještě stáhli aplikaci místní veřejné dopravy TheBus. Jedna jízda autobusem stojí aktuálně 3 $. Jízdné se dá zaplatit v hotovosti přímo v autobusu, ale je potřeba mít připravenou přesnou částku, protože automat nevrací.

Pokud byste se chystali využívat MHD častěji, dá se pořídit dobíjecí karta HOLO Card. Pořizovací cena karty jsou 2 $ a je třeba na kartu zároveň dobít kredit. Cena jízdného se s kartou nemění, ale je tam výhoda denního limitu 7,5 $. Pokud tedy pojedete za den 3x a více, už se karta vyplatí. Vyplatí se také, pokud se přestupujete v rámci jedné cesty. Zatímco v hotovosti musíte zaplatit za každý autobus na trase, pokud budete platit kartou, tak je zde bezlimitní transfer mezi autobusy v délce 2,5 hodiny.

Na kartu se dají také koupit 3denní a 7denní jízdenky. Jediná nevýhoda karty je nutnost dojít na prodejní místo a kartu fyzicky zakoupit. Těch míst k zakoupení je ale opravdu hodně, takže to určitě není zas tak velký problém.

Autobusem jsme také vyrazili na návštěvu muzea a památníku Pearl Harbor. Místo, které by měl dle mého názoru povinně navštívit každý, kdo míří na Havaj. Bohužel Havajské ostrovy nejsou pouze tropickým rájem, ale jsou také místem, kde zemřelo v jeden den velké množství lidí. Muzeum se věnuje této události včetně všech historických souvislostí a následujícího válečného konfliktu.

Já jsem zkoušela projít dovnitř s kabelkou o velikosti A5 a bohužel jsem ji musela také odložit do úschovny. Dovnitř je možné si vzít láhev s vodou. Areál muzea se rozprostírá na pobřeží zálivu Pearl Harbor a také na ostrově Ford Island. Do prostor na ostrově pravidelně odjíždí autobus od informačního centra. Tento autobus je jediná možnost, jak se na ostrov dostat.

Přímo na břehu zálivu je na venkovním prostranství vybudován Remembrance Circle. Jedná se o kruhový památník věnovaný všem obětem útoku. Památník je doplněný informačními tabulemi, které popisují jednotlivé události. Od památníku je krásný výhled na celý záliv, na ostrov Ford Island, památník USS Arizona i na bitevní loď USS Missouri.

Vnitřní expozice se pak skládají z několika menších budov, zahrnují dvě stálé expozice popisující dobové souvislosti i podrobně samotný útok. Další budovu tvoří kino se dvěma sály. V prvním sále jsou promítány dobové záběry a přístup do tohoto sálu je umožněn všem. Druhý sál v době naší návštěvy sloužil pouze ke shromažďování návštěvníků, kteří mají platnou jízdenku na loď k památníku USS Arizona.

Pokud chcete navštívit památník USS Arizona, už bude třeba s dostatečným předstihem rezervovat lístky. Cena lístku je symbolický 1 $, každopádně lístky jsou vybookované i několik týdnů dopředu v závislosti na období. Na památník jsou vypravované každých 15-30 minut lodě. Návštěvníci vždy jednou lodí přijedou k památníku a následující lodí musí odjet zpět na pobřeží.

Čas, který mohou návštěvníci strávit na památníku, je tedy limitovaný. Samotný památník je postavený přímo nad vrakem lodi USS Arizona a je věnovaný všem zemřelým na tomto plavidle. Viditelnost vraku lodě je závislá na výši hladiny moře. V době naší návštěvy byla atmosféra na památníku ještě ponuřejší než obvykle. Na ostrově Ford Island probíhal v tento den pohřeb posledního přeživšího útoku, který sloužil na USS Arizona.

Po návratu z památníku je možné navštívit ještě poslední část areálu na břehu zálivu - expozici na ponorce USS Bowfin (vstupné cca 24 $), nebo se vydat autobusem na ostrov Ford Island. Autobus odjíždí každých pár minut, přesto je možné, že ve frontě na něj chvilku strávíte. Autobus zastavuje na ostrově na dvou zastávkách. První zastávka je u památníku USS Oklahoma, kde je zároveň také možnost navštívit expozici na bitevní lodi USS Missouri (vstupné cca 38 $) a ta druhá je u leteckého muzea Pearl Harbor Aviation Museum (vstupné cca 28 $).

My jsme vystoupili na první zastávce a prošli si památník USS Oklahoma a z výše zmíněných doplňkových expozic jsme navštívili pouze letecké muzeum. To se nachází v původních prostorech leteckých hangárů. Část expozic stojí venku, část je ve vnitřních prostorech. Nejzajímavější na celém muzeu jsou pozůstatky střelby přímo z útoku na Pearl Harbor na jednom z hangárů.

Je zde vystaveno dost letadel, vnitřní expozice jsou hezky naaranžované, ale v porovnání s jinými leteckými muzei zde není nic speciálního. Jedinečnost místa je pouze představa, co se tady před 80 lety stalo. Celkově bych tedy zhodnotila muzeum jako průměrné.

Na návštěvu celého památníku si vyhraďte minimálně půl dne. My jsme na místě strávili více než 6 hodin, a to jsme zdaleka nenavštívili všechna muzea. Vzhledem k tomu, že do areálu si nemůžete vzít téměř nic, jsme museli využít služeb místních rychlých občerstvení. V areálu na pobřeží se nachází jeden snack bar, u USS Missouri se nachází stánek rychlého občerstvení a v leteckém muzeu je pak malá restaurace. Ceny i menu jsou ve všech zařízeních hodně podobné a nabídka zahrnuje převážně sendviče a hamburgery.

Až téměř do konce 19. století byly havajské ostrovy součástí Havajského království. Honolulu, nejprve oblast Waikiki a později území odpovídající dnešnímu centru města, bylo sídlem havajských králů již od počátku 19. století. Od roku 1850 pak bylo Honolulu trvalým hlavním městem monarchie. Město přečkalo i pád koruny a zůstalo hlavním městem i amerického zámořského území a později i jednoho ze států USA.

V centru města lze dodnes nalézt pozůstatky havajské královské rodiny. Nejzásadnějším z nich je Palác ´Iolani. Jedná se o poslední sídlo havajských králů. Po svržení monarchie byla budova až do roku 1969 využívána havajskou vládou a parlamentem a následně, od konce sedmdesátých let, slouží zrekonstruovaná budova jako muzeum. Kolem paláce je velká zahrada, která je volně přístupná. Budovu paláce můžete vidět například v seriálu Havaj 5-0.

V okolí paláce se nachází další historické budovy, které v současnosti fungují převážně jako administrativní budovy státních složek. Přímo naproti paláci se nachází velká socha havajského krále Kamehameha, sjednotitele a zakladatele Havajského království.

Asi nejznámější havajská pláž leží ve stejnojmenné čtvrti Waikiki. V havajštině toto slovo znamená „tryskající sladká voda“. Na území Waikiki byly v minulosti mokřady s dostatkem sladké vody, a právě proto zde vznikaly osady již v dobách první kolonizace. Když se z Honolulu stalo sídlo královské rodiny, byly pozemky na území Waikiki užívány primárně královskou rodinou a během 20. století, kdy zde začaly vznikat první hotely, se tu začal rozvíjet turistický ruch.

Od té doby se z Waikiki a Waikiki Beach stalo turisticky nejnavštěvovanější místo na ostrově. Celá čtvrť je plná hotelů, barů, restaurací, obchodů a všeho, na co si turista jenom vzpomene, včetně stezky pro pěší v celé délce pláže. Pokud si však pod Waikiki představíte bělostnou, širokou pláž, budete asi zklamaní. Pláž je docela úzká, písek je z většiny dovezený z Kalifornie a přes den je navíc pláž přelidněná. Voda je sice celoročně příjemně teplá, ale k plavání zde slouží vyhrazené laguny, které hlídají plavčíci. Část pláže je samozřejmě vyhrazená také pro surfaře.

Projít se po Waikiki Beach a okolí samozřejmě musí každý turista, ale pro koupání najdete v Honolulu určitě hezčí pláže. Například pláž Ala Moana, která je mnohem hezčí, širší a méně lidnatá. O víkendu se na tuto pláž sjíždí místní obyvatelstvo s celými rodinami, staví si velké stany, grilují a tráví tu společně celý den. V okolí pláže je velké množství parkovacích míst, převlékárny, toalety a park, ve kterém se dá schovat před sluncem.

Celý týden jsme po celém Oahu vyhlíželi havajské tuleně. Ve chvíli, kdy jsme vraceli půjčené auto, jsem už dávno vzdala, že bychom mohli toto zvíře vidět ve volné přírodě (vzhledem k tomu, že naše poslední dny zahrnovaly pouze prozkoumávání hlavního města.) Když jsme však předposlední den šli v centru Honolulu podél pláže směrem ke čtvrti Waikiki, viděli jsme z dálky na pláži hlouček lidí. Přímo na pláži Duke Paoa Kahanamoku, která přiléhá na Waikiki Beach, ležel uprostřed davu lidí havajský tuleň.

Tuleň havajský je jediný druh tuleně žijící v tropických vodách a na první pohled je k nerozeznání od jiných druhů tuleňů. Zvířata častěji vyhledávají užší pláže s mělkou vodou a zelení na pobřeží, aby mohla odpočívat ve stínu. Ojediněle se tuleň vyskytne i v centru města. Měli jsme štěstí, že tento jedinec zrovna potřeboval odpočinek a vyplaval ve chvíli, kdy jsme šli kolem.

Když se něco takového stane, ihned jsou zkontaktováni ochránci přírody, kteří přijedou a „chrání“ odpočívajícího tuleně před turisty. Ochránce natáhne kolem spícího tuleně pásku, přidá ceduli, která říká: „Tuleň je naprosto v pořádku, pouze odpočívá“, a kontroluje přihlížející lidi, aby udržovali od zvířete odstup. Přesto je pro všechny kolemjdoucí, včetně nás, obrovský zážitek vidět tuleně ze vzdálenosti asi 2-3 metrů.

Poslední zastávkou na naší cestě je vyhaslá sopka Diamond Head. Hora prstencového tvaru je významnou dominantou hlavního města, z vrcholu kráteru je dokonalý výhled na celé město i široké okolí, což ze sopky dělá vyhledávaný cíl turistů. K patě kráteru se dá dojet městským autobusem, nebo dojít delší procházkou od Waikiki Beach.

Dovnitř do kráteru vede silniční tunel s chodníkem a přímo v kráteru je také k dispozici placené parkoviště pro ty, kteří dorazí autem. Také se dá zakoupit cesta speciálními autobusy až nahoru do kráteru (klasické MHD staví pouze pod kopcem). Pro vstup do kráteru je třeba zakoupit s předstihem vstupenku na přesný den. Vstupné je 5 $. Rezervaci doporučuji udělat včas, místa bývají vyprodaná několik týdnu dopředu.

Z kráteru na vrchol hory vede moc hezká, udržovaná turistická trasa, která vznikla na začátku 20. století jako součást obranného systému Oahu. Klasická stezka je částečně doplněna schody a tunely skrz bývalé vojenské budovy. Na vrcholu pak stojí budovy bývalého opevnění - bunkry a navigační maják. 

Výstup je nenáročný, zvládne ho naprosto každý. Jen je třeba počítat s tím, že se jedná o opravdu oblíbené místo, takže se na vrcholu stanice stojí i fronta na vrcholovou fotku. Výhledy jsou odtud ale opravdu krásné, pokud vyloženě neprahnete po fotce přímo ze střechy stanice, tak se dá výhled vychutnat i z jiných částí vrcholu.

Rozhodně bych se chtěla podívat i na další ostrovy ze souostroví – například na Big Island, kde se nachází NP Havajské vulkány i nejvyšší bod celého státu, nebo na ostrov Maui. Uvidíme, jestli k tomu bude osud nakloněný. Nyní je ale naše putování po tomto Havajském ostrově u konce. Tak snad brzy na viděnou!

Zdroj: autorský text