Národní muzeum láká na novou atrakci. Stačí mít chytrý telefon a stáhnout si aplikaci

Národní muzeum v Praze je jedno z míst, které musíte navštívit alespoň jednou za život. Ideálně ale v týdnu, kdy tam nebude takový nával turistů. Rekonstrukce budovy a vnitřních prostor se totiž fakt povedla. Ráda sem alespoň jednou za rok zajdu a vždy v muzeu strávím minimálně několik hodin. Exponátů jsou tu tisíce a bolavé nožky z chození osvěží dobroty v místní kavárně.

Čtení etiket se zajímavostmi a vysvětlivkami může posunout na vyšší úroveň audio průvodce z mobilní aplikace. Vezměte si ale raději sluchátka, ať nerušíte ostatní návštěvníky. A co víc, v této aplikaci na vás čeká unikátní rozšířená realita, která je skutečně boží!

V Národním muzeu mají otevřeno každý den od 10 do 18 hodin. Za vstupné zaplatí dospělá osoba 300 korun. Na první pohled se to zdá jako vysoká částka, ovšem toho času, který zde strávíte, je skutečně hodně. Stejně tak uvidíte exponáty, které nikde jinde nejsou. Vždy je v muzeu nějaká speciální výstava navíc, na kterou se rovněž dá koupit lístek, a to buď samostatně, nebo s hlavním vstupenkou.

V případě mé návštěvy to byla výstava věnovaná Čingischánovi. Za vstupenku jsem tak zaplatila 450 korun. Výhodou je, že si vstupenku můžete koupit nejen na místě, ale také online, případně v aplikaci Národního muzea. Pokud však máte nějakou slevu – třeba ZTP, karty ICOM, dětské domovy – pak to jde jedině na místě, protože návštěvu mají zdarma.

Kabát, batoh, případně nákup si můžete odložit ve skřínce. Postačí k tomu desetikoruna, která se vám navíc vrátí zpátky. Dveře skřínek jsou průhledné, tak pozor, co si do nich odkládáte. Každopádně v budově panuje příjemná teplota, takže doporučuji si bundu sundat. V Národním muzeu toho uvidíte mnoho. Já jsem si návštěvu tentokrát spíše užívala, než vše dokumentovala. Alespoň máte příležitost se do muzea vydat a vše si prohlédnout na vlastní oči.

Ne, že bych zrovna holdovala chaosu, ale jako první se musíte podívat do středu muzea. Na ty krásně zrekonstruované prostory, které místu dodávají majestátnost. Kráčíte po červeném koberci jako nějaká celebrita, abyste se o pár vteřin později ponořili zcela do historie.

Je tu několik stálých expozic, ve kterých bych mohla trávit věčnost. Nedokážu ani určit, která z nich je nejlepší nebo snad nejkrásnější. Každá z nich má totiž něco do sebe. Okna do pravěku jsou průvodce naší minulosti. Co si zaslouží pozornost, je nejen mamut s malým mamuťátkem v životní velikosti, ale také dochovaná kostra srstnatého nosorožce. A pozor, všechny exponáty v této expozici odkazují právě na naše maličké české území. Jo, a věděli jste, že i v Česku žil dinosaurus? Jmenoval se Burianosaurus augustai a je to jediný model, který se dochoval. Teda, ne zrovna ve šťastné chvíli života… Uvidíte sami.

Další expozicí jsou Dějiny, které mě osobně příliš nebavily, ale pokud tam půjdou děti nebo cizinci, které o naší historii ještě tolik neví, tak budou určitě spokojení. Plusem jsou promítaná videa na velkoformátových plátnech, takže pohyblivé obrázky to jistí. A jestli hrajete českou hru Kingdome Come, pak tady budete mít možnost si potěžkat palcát nebo si zkusit helmu.

Kde bych však mohla trávit hodiny času, je Sál minerálů. Jsou tu vystaveny v původních Schulzových vitrínách, takže nejen, že se vracíte do minulosti, ale celý sál má takovou zvláštní atmosféru. Hezkou, pochopitelně. A tady jeden vedle druhého stojí různě barevné, velké, malé, hranaté, kulaté, prostě všelijaké minerály. Sbírka Národního muzea čítá 100 tisíc kusů, přitom tady jich je vystavenou pouze 4000. Docela by mě zajímalo, jak vypadají ty ostatní.

Expozice Zázraky evoluce ale přeci jen nabídne něco navíc. Rozsáhlá expozice vás provede životem zvířat od vody až po souš. V jedné místnosti se budete bát, aby vám obrovský žralok nespadl ze stropu na hlavu, zatímco v jiné budete hadovi zavírat pusu. To vše doprovázejí zvuky zvířat, jako by stála hned vedle vás. Je to skutečně velkolepá podívaná a stejně tak těch exponátů tu musí být tisíce.

Pokud jste si aplikaci Národní muzeum v kapse nestáhli doma, pak tak učiňte u stanoviště Afrika. Kromě zajímavé komentované prohlídky (audio průvodce) si totiž můžete otevřít ještě rozšířenou realitu. Kostra plejtváka myšoka se rázem promění v téměř živou kopii. Škoda jen, že se na něj nedá sáhnout. Tohle se ale fakt povedlo. Stačí se s telefonem pohybovat po místnosti a plejtváka si můžete prohlédnout ze všech stran. Pohybující se vodní hladiny a nezbedné hejno rybiček dodávají ještě na opravdovosti.

Není to ale jediné místo, kde si s rozšířenou realitou můžete vyhrát. To druhé se nachází v nádherných prostorách Panteonu. Právě tady bydlí busty a sochy významných osobností. Ale to není vše, stačí zvednout oči vzhůru a zatočí se vám hlava. Jako byste se vrátili do 19. století, kdy na tomto stropě byla úplně stejná malovaná kopule.

Co tu ale můžete ještě vidět? Stačí si zapnout aplikaci, otočit se směrem, kterým ukazují obrysy na obrazovce a spadne vám čelist. Jak to v telefonu vypadá, se mrkněte na naše video. Až to budete zkoušet přímo v muzeu, tak si nezapomeňte zapnout zvuk a zaposlouchat se do audia a stejně tak se pohybovat po celém Panteonu a klikat na obrazovku.

Škoda jen, že těch míst s rozšířenou realitou není po muzeu víc. Doufám však, že budou přibývat, protože je to něco geniálního. Je to další způsob, jak do Národního muzea přilákat mladší generace, které bez telefonu nedají ani ránu.

Pokud máte rádi Mongolsko a jeho historii, pak byste do 22. června měli stihnout ještě speciální výstavu Čingischán. Původně jsem od toho příliš neočekávala, ale docela dobře mě to vtáhlo do příběhu. Výstava totiž není jen o tomto chánovi, ale také o jiných hunských panovnících, rituálních maskách, příbězích, špercích a dalších věcech. Prohlédnout si můžete jezdeckou výstroj, stejně tak zbraně, které jsou pro Mongoly tak typické.

No a jestli vás v mezičase budou bolet nohy jako mě, pak se určitě vyrazte občerstvit do místní kavárny. V nabídce měli prakticky vše, na co vám přijde chuť, ať už je to káva, čaj, víno, prosecco, nebo třeba čerstvý džus. Bohužel už si přesně nepamatuji ceny. Hned vedle bistra se nachází obchůdek se suvenýry, kde se pro změnu vyřádí ve výběru děti. Jo a toalety jsou v každém patře, jsou hezké, uklizené a bez smrádku.

Zdroj: autorský text