Místo cihel a betonu sopečná hornina. Unikátní obydlí najdete necelé tři hodiny od českých hranic
- V slovenských Brhlovcích se dochovala unikátní obydlí vytesaná přímo do sopečné horniny.
- Skalní místnosti tu byly první, až později vznikaly další domy z vytěženého kamene.
- V památkové rezervaci lidové architektury se nachází 26 chráněných objektů, přičemž některé skalní prostory se využívají dodnes.
- Život původních obyvatel přibližuje expozice Tekovského muzea přímo v Brhlovcích.
Místa popsaná v článku
Bydlet ve skále a starat se o hospodářská zvířata, to bylo pro obyvatele slovenských Brhlovců po generace běžná součást života. V měkké sopečné hornině si totiž dokázali vyhloubit nejen sklepy a hospodářské místnosti, ale také skutečné obytné prostory. Některé se dochovaly až do současnosti a návštěvníkům umožňují nahlédnout do života, který si dnes už jen těžko dokážeme představit.
Skalní obydlí v Brhlovcích nedaleko Levic byla jednou ze zastávek našeho putování po Nitranském kraji s Fiatem 600. Přestože jde o výjimečnou památku lidové architektury, místo nepatří mezi turisticky přeplněné cíle, což je jedině dobře. Obydlí nejsou z hlavní silnice příliš vidět a ani parkování není úplně ideální. Kdo si ale dá trochu práce s hledáním, rozhodně nebude litovat.
Sopka jako základ pro domy
Ke vzniku skalních obydlí přispěla sopečná činnost v oblasti dnešní Banské Štiavnice. Pohyby zemské kůry a sopečné erupce postupně formovaly zdejší krajinu, zatímco usazováním sopečného prachu a popela vznikaly vrstvy tufu a tufitu. Tyto horniny mají jednu důležitou vlastnost, poměrně snadno se opracovávají. Do měkčího tufu lze podle místního průvodce dokonce sekat obyčejnou sekerou.
Obyvatelé Brhlovců toho dokázali využít. Ve skalních stěnách začali hloubit místnosti, které sloužily ke skladování zásob, chovu hospodářských zvířat a později k bydlení. O několik desítek let na ně začaly navazovat klasické kamenné domy. Výsledkem je neobvyklá kombinace dvou způsobů výstavby, kterou lze v obci najít.
Bydlení ve skále mělo své praktické výhody. Díky vlastnostem tufu si místnosti udržují poměrně stabilní teplotu. V létě zůstávají příjemně chladné, zatímco v zimě chrání před mrazem, i když se v nich netopí. To se hodí například při skladování vína. Skalní prostory však mohou být vlhčí než běžné obytné místnosti v domě.
Kámen místním ale nesloužil jen ke stavbě domů. Postupně se stal také zdrojem obživy. V Brhlovcích se rozvíjelo kamenické řemeslo a podle našeho průvodce se zdejší obyvatelé učili opracovávat kámen od italských mistrů. Vyráběly se tu například brány, kříže nebo náhrobní kameny, které nacházely své zákazníky také v okolních obcích.
Historie Brhlovců přitom sahá mnohem dál než historie dochovaných skalních obydlí. První písemná zmínka o obci pochází už z roku 1245, kdy se uváděla pod názvem Burfen. Dochovaná skalní obydlí pocházejí převážně z 18. až začátku 20. století, přičemž kamenné domy na některé z nich navázaly až později.
Obydlí sloužila k nejrůznějším účelům
Expozice Tekovského muzea v usedlosti č. 142 v uličce Šurda přibližuje, jak mohl vypadat každodenní život místních obyvatel. Právě tady se nachází jedna z nejzajímavějších historických usedlostí, v níž na sebe navazují klasické kamenné domy a místnosti vytesané přímo do skály.
Součástí expozice je například dům z roku 1932, který navazuje na původní skalní prostory a dokládá, jak se zdejší způsob bydlení postupně proměňoval. K vidění je také starší dům z roku 1880, rovněž postavený z vytěženého kamene. Jeho interiér přibližuje podobu někdejší domácnosti včetně černé kuchyně a obytné místnosti s dobovým vybavením.
Při prohlídce se dostanete do skalních prostor, které jsou zde vytesané dokonce ve dvou podlažích. V minulosti sloužily jako obytné místnosti, komory, maštale nebo kamenické dílny. K vidění je nářadí, které místní používali při opracování kamene.
Trip Nitra a okolí
V rámci našich cestovatelských speciálů se po roce vracíme na Slovensko. Tentokrát se zaměříme na poznávání Nitranského kraje. Trasa nás vede do Nitry a jejího okolí. V Oponicích navštívíme historickou knihovnu, poznáme Topoľčianky a pokračujeme za morušemi a vínem do mikroregionu Tekov, až nakonec skončíme v Komárně. Vedle známějších turistických cílů dostávají prostor také místa, kolem kterých by člověk bez povšimnutí jen projel. Místní průvodci nám pomáhají poznat příběhy jednotlivých míst a ukazují, že cestovatelské poklady se nemusí skrývat jen za zdmi slavných památek. Někdy se přitom ukrývají v docela obyčejné slovenské vesnici. Všechny články z tohoto tripu najdete na samostatné stránce, kam se dostanete kliknutím na tlačítko „Další články“.
Samotné bydlení bylo poměrně skromné. V místnostech stály postele, lavice a úložné prostory, zatímco kuchyně s pecí sloužila k přípravě jídla a vytápění. Některé stropy jsou velmi nízké. Sama jsem se při prohlídce musela pořádně ohýbat, protože se svými 182 centimetry jsem se do některých místností zkrátka nevešla. Tehdejší obyvatelé byli zpravidla menšího vzrůstu než dnes a prostory odpovídaly jejich potřebám a možnostem. Ve skalních obydlích žily především chudší rodiny, pro které to představovalo dostupnou formu bydlení.
Usedlost byla obývaná ještě v 80. letech minulého století. Podle průvodce ji poslední majitelka v roce 1988 prodala tehdejšímu národnímu výboru v Levicích. Po rekonstrukci zde Tekovské muzeum v roce 1992 otevřelo expozici. Za záchranu a obnovu této historické usedlosti získalo také prestižní mezinárodní ocenění Europa Nostra.
Skalní obydlí: Brhlovce
Brhlovce jsou od roku 1983 památkovou rezervací lidové architektury a v chráněné části obce se nachází 26 památkově chráněných objektů. Při průchodu vesnicí by vás ale možná ani nenapadlo, kolik skalních místností se tu ve skutečnosti skrývá. Z ulice totiž často vidíte jen běžné domy, zatímco za nimi pokračují dvory až ke skalním stěnám s vytesanými prostory.
Ne všechny však sloužily k bydlení. Některé byly od začátku využívány jako sklepy, které se od obytných místností lišily například vyšší vlhkostí. Takové podmínky se hodily ke skladování potravin a později také vína. Součástí zdejších hospodářství byly rovněž ručně hloubené studny. Jedna z nich, kterou si můžete prohlédnout v muzejní expozici, dosahuje hloubky přibližně deseti metrů.
Dnes už ve skalních obydlích nikdo celoročně nežije, místní je ale stále využívají jako vinné sklepy, letní kuchyně nebo hospodářské zázemí. Některé prostory sice mohou působit zanedbaně, přesto zůstávají součástí zdejších domácností. Přesvědčili jsme se o tom také při návštěvě jedné z místních rodin, která právě rekonstruuje svůj dům. Za ním jsme objevili další místnosti vytesané do skály, včetně vinného sklepa a vlastní studny.
Co dalšího navštívit v Brhlovcích a okolí?
- Růžová zahrada Brhlovce: Soukromá zahrada plná růží, která potěší především milovníky květin. Návštěvu je nejlepší plánovat v období kvetení a předem si ověřit možnost návštěvy.
- Levandulová zahrada Vandulienkovo: Nedaleko skalních obydlí se nachází také levandulová zahrada, která využívá zdejší sopečné podloží. Levandule tu postupně kvetou od května do srpna. Návštěvu je nutné předem domluvit.
- Kostel Sedmibolestné Panny Marie: Pozdně barokní kostel z 18. století ukrývá vzácné nástěnné malby rakouského malíře Antona Schmidta. Jejich záchraně pomohli místní obyvatelé mimo jiné prodejem tradičních brhlovských buchet. Prohlídku interiéru je vhodné domluvit předem.
- Levický hrad: Přibližně 15 kilometrů od Brhlovců leží Levice se zříceninou středověkého hradu. V jeho areálu sídlí Tekovské muzeum, které přibližuje historii a tradice regionu. Výlet můžete spojit také s procházkou centrem města.
Prohlídka s průvodcem nebo povídání s místními
Nejlepší představu o životě ve skalních obydlích získáte při návštěvě expozice Tekovského muzea. Průvodce vám přiblíží historii jednotlivých místností, místní řemesla a každodenní život původních obyvatel. V hlavní sezoně je muzeum otevřené od úterý do neděle a jednotlivci se nemusejí předem objednávat. Pro skupiny je rezervace nutná. Vstupné je symbolické, dospělí zaplatí dvě eura, děti a senioři jedno euro. Doporučuji mít u sebe hotovost.
Do navigace si zadejte „Múzeum skalné obydlia Brhlovce“. V okolí expozice si můžete prohlédnout i další skalní prostory zvenčí, mnohé jsou však součástí soukromých pozemků. Při troše štěstí narazíte na někoho, kdo vám rád povypráví o historii nebo vás nechá nahlédnout do dalších místností vytesaných do skály.
Po prohlídce se můžete zastavit v příjemné kavárně na hlavní ulici skalních obydlí. Kromě kávy tu možná získáte i další zajímavosti od majitele, který má o historii co vyprávět. Brhlovce tak nejsou turistickou atrakcí, kde máte všechno naservírované na jednom místě. Pokud ale rádi objevujete netradiční místa a nevadí vám trochu hledání, pak je tahle zastávka ideální.
Čím jsme jeli: Fiat 600 hybrid
Fiat 600 Hybrid s benzinovou dvanáctistovkou sice svým vzhledem míří hlavně do města, během pěti dnů na Slovensku ho ale čeká podstatně pestřejší program. V pískovém odstínu Earth s kontrastní černou střechou projede přibližně 1200 kilometrů od dálnic přes okresní a vesnické silnice až po polní cesty vedoucí mezi vinicemi. Vyšší světlá výška se mimo asfalt rozhodně neztratí a výsledná spotřeba 5,9 l/100 km ukazuje, že ani delší cestování není pro hybrid problém.
Pohodlí při delších přejezdech zpříjemňuje adaptivní tempomat s funkcí Stop&Go, za chladných rán se hodí vyhřívaná sedadla a při proplétání úzkými uličkami nebo cestami pomáhají parkovací senzory. Ve městě potěší tichým chodem, zatímco ve vyšších rychlostech už je znát větší aerodynamický hluk. Původně městsky působící stylovka se tak během slovenského roadtripu ukazuje jako překvapivě schopný parťák i mimo město. Více technických detailů a podrobností týkajících se cen najdete u kolegů na Autosalonu.
Zdroj: autorský text