Reklama
Cestovatelské speciály

Trip do Švédska a zpět: Elektromobil s výkonem 680 koní jel za 2 Kč/km a prcek nebyl problém

S elektromobilem a rodinou jsem vyrazil do Göteborgu. Měl jsem obavy, ale byla to krásná cesta.
Zdroj: Lukáš Dittrich, Fotrnatripu.tv

Místa navštívená v rámci tripu do Švédska

Trasa tripu (mapa se načítá se zpožděním)

  • V září jsme vyrazili do Švédska. Cílem byl Göteborg a ostrůvky severně od města. 
  • Ostrovy západního pobřeží Švédska nabízí krásnou přírodu a řadu atrakcí od umění přes obyčejné procházky až třeba po akvárium. 
  • V těchto končinách se často jezdí trajektem. Ty jsou obvykle k dispozici zdarma. 
  • Göteborg jako takový umí nabídnout mix průmyslové historie, moderní architektury a hezkých míst, kde hraje prim příroda. 
  • Na tuhle cestu jsme vůbec poprvé jeli elektromobilem i s naší dvouletou dcerou. Volvo EX90 ukázalo, že to nemusí být problém. 
  • Důvodem je hlavně fakt, že obří švédské SUV má rozumnou spotřebu a velkou baterii. I na dálnici zvládne klidně přes 300 km bez dobíjení. 
  • V kontextu drahé nafty potěšily cestovní náklady. V průměru jsme jeli za zhruba 2,3 Kč/km. S autem, které má výkon 680 koní!

Všechno je jednou poprvé a tahle cesta přinesla hned několik premiér. Tak například jsem se poprvé na delší dobu podíval na západní pobřeží Švédska. Několikrát jsem tudy v nedávné minulosti projížděl do Norska a několikrát jsem si při rychlých zastávkách na oběd říkal, že se sem musím podívat, protože to tady vypadá fakt pěkně. Tahle příležitost se nakonec naskytla letos v září, když jsem vyrazil s elektrickým Volvem EX90 do Göteborgu a jeho okolí. Což znamenalo ještě druhou premiéru. Pojali jsme to jako rodinnou cestu, takže jsem tentokrát nejel sám, ale s celou rodinou. A to znamenalo, že poprvé na takhle dlouhou cestu elektromobilem jela i naše dvouletá dcerka. Měl jsem z toho trochu obavy, ale dopadlo to nad očekávání dobře. 

A jinak to podzimní Švédsko je opravdu krásné. Když zrovna nelije jak z konve.

Elektrický luxus

V rámci redakčních tripů jsme už vyzkoušeli na trasách dlouhých tisíce kilometrů kde co od Dacie po Audi Q5. Ještě nikdy jsme ale nejeli autem s cenovkou na dostřel třímilionové hranici. Takže tu máme další „poprvé“. Parťákem na tuhle cestu totiž bylo Volvo EX90 ve vrcholné specifikaci Twin Performance, což znamená baterii s kapacitou přes 100 kWh a výkon 680 koní! Ještě jednou slovy: šest set osmdesát. K tomu si přidejte kompletní výbavu, vzduchový podvozek, pokročilé asistenční systémy a spoustu místa v interiéru. Předem bylo jasné, že by to mohlo být hodně příjemné cestování. 

A také že bylo a bylo to dáno právě kombinací vysokého komfortu a značného prostoru uvnitř. Jen je člověk u těchto aut podvědomě trochu nervózní, protože prémiové světlé kožené čalounění tak úplně nejde dohromady s všeobecně necitlivými a mimořádně zvědavými dětskými ručičkami, které musí udělat expertízu (rozdrobit na prvočinitele) úplně všemu a úplně všude, protože všechno je tolik zajímavé. Takže pod dětskou sedačku ještě přišla ochranná podložka, aby alespoň to nejhorší do kontaktu se sedadly nepřišlo. 

EX90 může být i sedmimístná. Proto je jasné, že kufr je fakt velký (zhruba 700 l). To ale ještě neznamená, že ho nedokážeme zaplnit, ačkoliv tentokrát to dalo celkem práci. O velikosti zavazadelníku svědčí třeba fakt, že spolknul oblíbený tříkolový kočár Thule bez toho, aby bylo nutné sundávat kolečka, přičemž kočár cestoval v kufru podélně. Takhle dlouhá ta ložná plocha je. Místo zbylo i na plastovou motorku a několik dalších zbytečností. Do předního úložného prostoru šly věci, které je nutné mít při ruce ideálně pořád. Takže bundy, kabely a plíny. 

Další články

Trip Göteborg a okolí

Další náš cestovatelský speciál míří do jižní poloviny Švédska. Za cíl jsme si tentokrát dali Göteborg a jeho severní okolí. Teorie říká, že tu najdete moderní město se spoustou zajímavostí, ale také nespočet větších či menších ostrovů s typicky švédským členitým pobřežím plným skal, mol, fjordů a červených rybářských domků. Cesta to byla nakonec desetidenní a rozhodně jsme nestihli všechno, co jsme chtěli. Je to krásný kousek světa. Veškeré články z tohoto tripu najdete na stránce, kam se dostanete po kliknutí na tlačítko Další články.

Další články

Jak s tím nabíjením?

Plán cesty byl jednoduchý. Z Prahy do Rostocku, trajektem do Trelleborgu a dál na sever do Göteborgu. Je to v podstatě pořád po dálnici a příjemné je, že se jede po dálnicích, za které se nic neplatí. Před cestou ale bylo nutné koupit trajekt a vyřešit nabíjení. Reální majitelé elektrického auta si asi obstarají multikartu v rámci služby Volvo public charging service. Stejně jako jinde je i u Volva k dispozici několik tarifů a uživatel pak má možnost aktivovat nabíječku prakticky kdekoliv v Evropě. Automobilka uvádí možnost nabíjet na 1,2 milionech nabíječek ve třiceti zemích. 

K novinářskému autu tahle služba aktivovaná nebyla a před cestou nebyl moc čas to řešit, takže jsem šel osvědčenou a z mého pohledu nejjednodušší cestou univerzálního nabíjení napříč evropskými státy, což jsou nabíječky Tesla. Nemohu říci, že bych tuhle značku měl zrovna v lásce, ale je nepopiratelným faktem, že její síť nabíječek funguje opravdu dobře a uživateli stačí stáhnout aplikaci Tesly, zaplatit 300 Kč měsíční poplatek a pak už může nabíjet s autem jakékoliv značky. Je to velice jednoduché a na rozdíl od Ionity se mi u Tesly nikdy nestalo, že by něco nefungovalo. Nabíjení navíc umí být příjemně levné. Mimochodem, síť Tesla by měla být brzy zahrnuta také do služby Volvo public charging service, pokud už se tak nestalo. 

Pro úplnost je ještě potřeba dodat, že Volvo EX90 má 800V architekturu a umí se nabíjet výkonem až 350 kW. To se v našem případě většinou nedělo, auto drželo limit 150 kW. Až později jsem zjistil, že na vině jsou právě nabíječky Tesla. Laicky řečeno, s nimi si technika EX90 nerozumí dost na to, aby dovolila plný výkon. V ideálním případě auto umí dobít 250 km za deset minut, v kombinaci s cestováním s malým dítětem ale takhle krátká zastávka rozhodně nehrozí, takže to bylo vlastně jedno. Ale asi je dobré o tomto detailu vědět. 

Tolik elektromobilní okénko...

Noční trajekt, odpolední Henån

Úvodní přejezd byl víceméně podle plánu. Dopolední odjezd z Prahy, občasné nabíjení, nějaké zastávky na protažení nohou, někdy i bez nabíjení, protože to nebylo potřeba, což se mi u elektromobilu stalo poprvé. Na dálnicích je jízda s EX90 fakt příjemná a dynamika umí být drtivá. To se dcerce velmi zalíbilo, takže jsme dělali, že „šedivák zlobí“. Výkonu je ale zbytečně hodně, tohle auto sportovní jízdu moc rádo nemá. Můžeme se ovšem tvářit, že extrémní výkon znamená bleskové předjíždění a to znamená větší bezpečnost. A Volvo na bezpečnost hodně sází.

My jsme ovšem nikam nespěchali. Večerní trajekt do Trelleborgu jede až v deset, ranní příjezd je už před šestou a hodinu před tím je budíček. Moc se tedy nevyspíte, i když si objednáte kajutu. Pokud by vás to zajímalo, tak cena za zpáteční cestu pro dva dospělé, dítě, auto a kajutu byla zhruba jedenáct tisíc.

Druhý den někdy po obědě jsme parkovali u malého domku za městem Henån. Při hledání ubytování jsem zjistil, že v nabídce Airbnb je ve Švédsku mnohem více možností než co ukazuje Booking a domy tam jsou dostupné za lepší ceny. Airbnb je tu evidentně populárnější. Třeba někomu tahle informace pomůže. 

Pilane Skulpturenpark na úvod

Důvodem, proč jsme se vypravili právě sem, byla příroda západního švédského pobřeží. Skoro přesně před rokem jsem se na oběd zastavil při cestě do Norska u města Sarö a něco takového jsem chtěl více prozkoumat právě v rámci švédského tripu. Ukázalo se, že kolem města Henån, respektive kolem ostrova Orust, je zajímavých věcí fakt dost.

Jednou z opravdu hezkých atrakcí je Pilane Skulpturenpark. Je to místo, kde se střetává moderní umění, pradávná historie a švédská příroda. Je to venkovní galerie, což má své velké výhody. Vystavená umělecká díla působí jinak za jasného počasí a jinak ve chvíli, kdy je zataženo. To byl můj případ, přičemž zataženo se postupně měnilo v čím dál větší déšť. To k severu ale patří. Pokud se sem chystáte, dobré pláštěnky se jistě budou hodit.

Více podrobností o Pilane Skulpturenpark najdete v samostatném článku níže: 

Přírodní rezervace a procházky po skalách

Nedaleko je pak ještě Nordiska Akvarellmuseet, kam jsme také měli namířeno, jenže bylo září a po příjezdu se ukázalo, že v září se tam měnila expozice a celý měsíc bylo zavřeno. To se občas stává. Bohatě nám to vynahradila příroda. Míst, která v těchto končinách můžete navštívit a která nabízí typicky severskou přírodu plnou lesů, hub, zelené, která je opravdu sytě zelená, větru, skal a žlutého slunce (nebo toho deště), je zde spousta. 

Třeba procházka přírodní rezervací Toftenäs vás dokonale uklidní. Jde se kolem moře, nikde nikdo a na konci čeká malinkatá kamenná chaloupka. V podobném duchu se nesla také procházka do vodního kanálu Björnsundskanalen, kde ale bylo citelně více lidí. Seversky chladný tady ovšem nebyl nikdo. Všichni se chtěli bavit, nebo alespoň pozdravili. V okolí Göteborgu to bylo jiné. Tam se zdálo, že si každý hledí svého. Nakonec jsme od lidí, u kterých jsme bydleli, dostali ještě tip na městečko Grundsund, které je plné starých rybářských domků a kde je pobřežní promenáda vedoucí přes skály. Fakt pěkné místo. 

Více o všech těchto třech lokalitách si můžete přečíst v samostatném článku níže:

Vodní autobus a ostrov Fotö

Po několika dnech v přírodě jsme se přesunuli k Göteborgu. Ubytování jsme našli na miniaturním ostrůvku Fotö, jehož název nemá s focením společného vůbec nic. Tohle ubytování jsme mimochodem objednali přes Booking a komunikace nebyla žádná sláva. Ukázalo se, že majitel svůj domek pronajímá přes dalšího prostředníka, což byla jakási společnost, pro kterou byl problém úplně všechno. Dřívější příjezd? Odpověď chatbota byla ve stylu „musíme zachovat maximální kvalitu, dříve než ve čtyři to nejde“. Takže po příjezdu jsme v domě našli podrobný návod, co všechno musíme před odjezdem zamést, uklidit a umýt. V domě samozřejmě před námi nikdo nebyl a ani tam nikdo negruntoval. Problém byl i s fakturou, kdy nás společnost odkazovala na Booking. Asi je lepší tahle ubytování nabízená přes dalšího prostředníka nebrat. 

Na přejezd jsme každopádně měli hodně času, takže jsme se ještě zastavili na ostrově Härön. Tam vás odveze malý vodní autobus a právě tady dostanete švédskou pobřežní přírodu v maximální koncentraci. Jakmile odjedete mimo vesnici, čeká vás jen ticho, kameny, vřesoviště a moře. Je to naprosto osvobozující, sem se určitě vrátím. Na ostrov Fotö jsme dorazili později odpoledne a ubytovali se v malém dřevěném domku, kterých je tady všude plno. Byla to naše základna pro průzkum Göteborgu.

Je až vtipné, jak obrovský kontrast tohle místo nabízí. Od trajektu je to do Göteborgu nějakých 30 minut. Zatímco tam vládne klasický shon, jen takhle malý kousek stačí k tomu, abyste dojeli do úplně jiné a o mnoho klidnější reality. Říkal jsem si, že by se mi to velmi líbilo. Ale jednou jsem se z Göteborgu vracel v pět odpoledne v době dopravní špičky a u trajektu jsem čekal v dlouhé koloně skoro hodinu. A to ty trajekty jezdí po deseti minutách. Ale co už. Někdo čeká na D1, jiný u trajektu. Vyjde to nastejno. 

Lindholmen: Moderna na švédský způsob

Všechny ty výlety a cestování nakonec naši dvouletou dcerku, která to jinak zvládla skvěle, dostaly. Takže na ostrůvku Fotö jsme se jeden den rozdělili. Já jel objevovat Lindholmen a holky zůstaly doma. O zábavu bylo postaráno, protože na kraji vesnice Fotö je prvotřídní dětské hřiště s dětskými domky, pískovištěm a prolézačkami. A co je důležité, je kryté menší skálou, takže tam zas tak moc nefouká i tehdy, pokud ostrůvek bičuje silný západní vítr. 

A zatímco si holky hrály daleko mimo město, já jsem se vypravil objevovat moderní čtvrť Lindholmen. Míchá se tu historie výroby lodí, velké haly a moderní město. Je tu také nejvyšší budova všech severských států s prvotřídní vyhlídkou. Hodí se připomenout, že parkování v Göteborgu je zpoplatněné i pro elektromobily. Něco se dá zaplatit přes aplikaci EasyPark, lepší je ale aplikace Parkering Göteborg. Lindholmen se dá také snadno projít pěšky nebo lze využít vodní hromadnou dopravu, která je pro nás suchozemce hezkým zpestřením. 

Co všechno Lindholmen nabízí, to podrobněji ukazuje další samostatný článek:

Dětský park i park plný historie

Göteborg je město plné zajímavostí. Jak jsme brzy zjistili, strávit se tu dá klidně celý týden. Na okraji čtvrti Lindholmen je například zajímavý Jubileumsparken s hodně nevšední saunou a originálními prolézačkami, kdy každá instalace zároveň představuje umělecké dílo. A pokud byste chtěli spíše přírodně historický park, řešením je Gunnebo. Zámek a zahrady Gunnebo jsou z 18. století a do dnešních dnů se všechno zachovalo v krásně původním stavu, případně to bylo restaurováno podle původních plánů. Tady na vás dýchne Švédsko zase z trochu jiné stránky. Oproti Lindholmenu je to výborný kontrast. 

Více podrobností o Jubileumsparken a zahradách Gunnebo najdete v samostatném článku: 

World of Volvo nešlo vynechat

Na závěr pobytu jsme si nechali World of Volvo, kam jsme zašli hned dvakrát. Jednou na prohlídku a podruhé na oběd. Je to krásný prostor, kde kromě expozice osobních i nákladních aut značky Volvo najdete kavárnu, restauraci, dopravní hřiště a nebo prostě jen místo, kam se můžete schovat, protože samotná budova je přístupná zdarma. Platí se až za vstup do expozice. 

Více informací o World of Volvo najdete v samostatném článku níže: 

Jedeme zpět na jih

Ve Švédsku jsme nakonec strávili nějakých deset dnů a bylo to velmi pestré. Jednou příroda, pak procházky, pak skály, kterým jsme začali kvůli dcerce říkat „kamenné prolézačky“, jindy úprk do auta před lijákem a také skořicoví šneci nebo pizza s banánem. Ve Švédsku se experimentů evidentně nebojí. Pravda, pivaři se tu asi nebudou cítit jako doma, protože s alkoholem je trochu problém, ale náhradou mohou být tuny sladkostí na nejrůznější způsoby. Šneky to jen začíná. V krámech najdete celé regály nejrůznějších bonbonů, další regály vážených bonbonů, pečené sladkosti, gigantické pusinky... A také lékořice na tisíc způsobů. Rád experimentuji, ale některé lékořicové bonbony jsem fakt nedal. Nechal jsem je na apartmánu dalším návštěvníkům. 

Cestou na jih jsme měli vyhlédnutou ještě zastávku u radiové stanice Grimeton, která je jako jediná na světě zapsaná v UNESCO, jenže ve finále jsme jako vždy nestíhali. Podobných nenavštívených zajímavých míst nám nakonec po téhle cestě zůstalo více. Jako obvykle můžeme jen doufat, že bude čas se někdy vrátit. 

Zpáteční trajekt z Trelleborgu do Rostocku odjíždí ještě o hodinu později, odjezd tedy až v jedenáct večer. Takže byl čas auto pořádně dobít, abychom po vylodění hned nemuseli hledat nabíječku. Dcerka si čekání v přístavu zkrátila sezením se mnou za volantem a testováním prvotřídního ozvučení v režimu Abbey Road. Na kterém jsme si pouštěli Skákal pes. V perfektní kvalitě, samozřejmě. A pak už to znáte. Nalodění, kajuta, vstávání a zpět do Prahy. 

Kolik taková cesta stojí? Na kilometry je levná

Sever je obecně drahý. Chvíli jsem koketoval s myšlenkou jet někam dále do hor na pravou severskou zimu přes Vánoce, ale pohled na ceny ubytování mne z toho vyléčil. Pro letní nebo podzimní cestu se ale při troše snahy dají najít ubytování za příznivou cenu a pokud nepotřebujete chodit každý den do restaurace, nemusí to být cenová katastrofa. Největší položkou v našich nákladech tak byl trajekt za nějakých 11 tisíc a dvě ubytování s cenou kolem dvou tisíc na noc. Za apartmány jsme dali celkem zhruba dvacet tisíc. 

Dálnice se neplatí (kromě průjezdu Göteborgu) a velkým překvapením pro mne byla cena nabíjení. Ta se samozřejmě nedá brát jako nějaká univerzální veličina, protože velice záleží na tom, jakou kartičkou aktivujete jakou nabíjecí stanici. Může to být 12 Kč za kWh, může to být klidně 8 Kč/kWh, ale může to být i 20 Kč/kWh. My jsme nabíjeli téměř výhradně u Tesly a když koukám na konečný účet za elektřinu a rozpočítám to na 2700 km ujetých během téhle cesty, vychází mi 2,2 Kč/km. U obrovského luxusního SUV s výkonem supersportu je to fakt výborná věc a v dnešní době je to příjemný bonus za občasné zajížďky k nabíjecím stanicím. Na tenhle bonus slyší i zarputilí odpůrci elektromobility. 

Stojí Švédsko za zvážení?

Musím se přiznat k tomu, že jsem jih Švédska trochu podcenil. Dlouho jsem si myslel, že je to místo, kde jsou prostě jen lesy a jinak nic moc. Na kola asi fajn, ale ve finále možná trochu nuda. Je to samozřejmě nesmysl. Zajímavých lokalit se i tady najde spousta. Jsou tu místa, kde se v létě dá koupat, jsou tu zábavní parky, opuštěné přírodní lokality, historie, technické památky, prostě všechno. Zajet sem můžete také třeba po stopách detektivek Camilly Läckberg, jak to před lety udělala naše paní Columbo, když si potřebovala odpočinout od Fotra. 

Osobně bych sem jel asi právě buď na jaře, nebo znovu takhle na podzim. Počasí sice může být všelijaké, ale méně turistů se vždycky hodí a barevný podzim kombinovaný s nízkým sluncem je prostě nádherný. A liják tomu dá tu správnou severskou atmosféru. 

Zdroj: autorský text

Trip Švédsko: Orientační náklady

  • Trajekt Rostock - Trelleborg: 11 000 Kč (zpáteční, dva dospělí, dítě, kajuta, auto)
  • Ubytování 2x pět nocí: 20 000 Kč 
  • Nabíjení: 6000 Kč 
  • Celkem ujeto: 2700 km
  • Průměrná spotřeba: 23 kWh/100 km

Reklama

Diskuze

Žádné příspěvky, buďte první!


Ve Švédsku jsme se svezli na elektrickém trajektu. Je zdarma, ale moc často ho zatím nepotkáte

Pokud vás zajímá technika, elektrický trajekt se vám bude líbit. Je to celkem zážitek.
09.10.2026 07:30
|
0
Reklama

Vyrážíme elektromobilem do Švédska. Čeká nás 2500 km, ostrovy, trajekty zdarma i Göteborg

Začínáme další redakční trip. S elektrickým Volvem EX90 míříme do okolí Göteborgu. Těšte se!
22.09.2026 11:49
|
1
Reklama

Z Lofot přes Švédsko a Dánsko domů. Čekaly nás peřeje, husky i bloudění Stockholmem

Závěr severské cesty vedl přes Abisko, Storforsen, Stockholm, Odense a obří mosty.
12.09.2026 09:15
|
0

Nejen cyklisté mohou začít jásat. Vyzkoušeli jsme švédský nosič na kola, který má parkovací senzory

Parkovací senzory na nosiči kol jsou neocenitelný pomocník. Vyzkoušeli jsme to při cestě do Norska.
31.08.2026 07:43
|
0

Itinerář Fotra na tripu 12, šestý díl: Od jaderné bomby přes Stranger Things až po silnici 666

Jízda po Route 66 se přehoupla do své druhé poloviny. Kam Fotr zavítal v šesté epizodě?
18.11.2026 15:51
|
0

Praha 1 už příští týden zakáže vjezd aut do centra. Vánoční omezení se dotkne i taxikářů

Kolem Staroměstského náměstí se chystá nový dopravní režim. Platit má hlavně o adventních víkendech.
18.11.2026 09:50
|
0
Reklama

V pondělí vyráží noční vlak za polární září. Ujede 2000 km a cestující doveze až za polární kruh

Švédský dopravce vypraví mimořádný vlak do Narviku. Cestující čeká více než den dlouhá cesta.
18.11.2026 07:57
|
0

Nejdříve zmizel syn, pak celá rodina a nikdo neví, proč. Zkusili jsme rozluštit záhadu divného domu

Tajemný dům House of Eternal Return ukrývá příběh rodiny, která vstoupila do jiné dimenze. Asi...
17.11.2026 12:57
|
0
Reklama
Fotr na tripu