V akvárku 220 m nad zemí člověka přepadne strach, ale je to zážitek. Stejně jako celý Lindholmen

Jestli chceš zažít na vlastní kůži fráze typu „dvakrát nevstoupíš do jedné řeky“ nebo „změna je život“, čtvrť Lindholmen ve městě Göteborg je k tomu přímo ideální. Celá desetiletí se zde vyráběly lodě, ale tenhle příběh dospěl v 70. letech ke svému konci. Následně rozsáhlé pozemky přímo kolem moře ležely ladem, aby celá čtvrť postupně od 90. let až do současnosti našla úplně novou tvář. Je to výsledek spolupráce mnoha subjektů, do které se zapojily i největší švédské společnosti, jako je třeba Volvo Cars a Volvo Group. Dnes tady na vás čeká mix moderního města budoucnosti s řadou někdy až futuristických věcí, ale tu a tam na vás vykoukne umění a ozvěny industriální minulosti. 

Abych to zkrátil, Lindholmen určitě stojí za návštěvu. A jeden den dost možná bude málo. 

Lindholmen se nachází na severním břehu Göteborgu přibližně mezi mosty Älvsborgsbron a Hisingsbron spolu s čtvrtí Eriksberg. Pokud se sem vypravíte, čtvrti Eriksberg se asi také nevyhnete, protože právě tady stojí největší a nejviditelnější pozůstatek lodní historie v podobě obřího (dnes červeného) jeřábu. Právě u něj jsem začal svou prohlídku. Sice přímo nepatří do čtvrti Lindholmen, ale s lodní historií souvisí. Do centra Lindholmenu odsud můžete dojít pěšky, případně je možné se svézt autobusem nebo také lodí, což je ideální zpestření celého výletu, protože si město prohlédnete z jiné perspektivy. Loď je přitom součástí běžné hromadné dopravy. Lístek lze jednoduše zakoupit přes aplikaci ToGo. 

V Lindholmenu určitě nepřehlédnete mrakodrap Karlatornet, který byl otevřen teprve před pár lety. V těsném sousedství pak je Science Park, ale také docela dost původních hal, které dnes našly nové využití. Občas uvidíte staré lodní jeřáby, potkáte spoustu restaurací a kaváren a celou procházku můžete zakončit v parku Jubileumsparken a pak třeba procházkou po mostu Hisingsbron. Itinerář tedy máme, můžeme vyrazit.

Protože času není nazbyt, jako u našich výletů skoro vždycky, nakonec pojedeme autem. Ostatně elektrická EX90 se do prostředí moderní čtvrti dobře hodí a navíc Lindholmen má s Volvem hodně společného. Tak například tady najdete jak sídlo společnosti Volvo Group, pod kterou dnešní Volvo Cars v minulosti patřilo, tak tu má své působiště také společnost Geely, kam patří automobilová Volva dnes. 

Do Lindholmenu jsem přijel od západu, protože jsme bydleli na malinkém ostrově Fotö, takže jsem jako první zastávku dal jasně červený jeřáb Eriksbergskranen. Ten je ve čtvrti Eriksberg, která má stejný osud jako Lindholmen. Jeřáb je naprostá místní dominanta a když se člověk postaví pod něj, pomalu mu to vezme dech. Je to vskutku gigantický kus železa tyčící se nad místním přístavem. 

Jeřáb si přitom zas až tak moc stavbu lodí neužil, protože byl instalován až na konci 60. let a místní loděnice ukončila svůj provoz v roce 1979. Zajímavé je, co se s touto stavbou dělo později. V devadesátkách sloužil jako turistická atrakce s možností vyjet nahoru do osmdesátimetrové výšky a dokonce se z něj skákal bungee jumping. V roce 2012 se stal chráněnou památkou a poslední velká renovace proběhla v roce 2021. Ta mu dala současnou podobu a současný jasně červený nátěr. Nahoru se dnes už člověk nedostane, ale i procházka pod ním je zajímavý zážitek. 

Tím spíš, že hned vedle jeřábu jsou vystavené lodní šrouby jedné z lodí, která přímo tady vznikla. Jde o válečnou loď HMS Småland, kterou vyrobila loděnice Eriksbergs Mekaniska Verkstad AB. Aktivní služba téhle lodi skončila v roce 1979 a v roce 2012 byla vytažena na souš. Při té příležitosti byly demontovány lodní šrouby, které dnes slouží pod jeřábem jako další připomínka zdejší lodní minulosti. Jinak v blízkém okolí najdete kolem pěkného nábřeží řadu kaváren a od jeřábu je také super výhled na Karlatornet, což je nejvyšší budova severských států. 

Protože se čtvrť mění doslova před očima, je zde spousta nových věcí. Mrakodrap Karlatornet je přesně jedním takovým případem. Na výšku má 246 metrů, celkem má 74 pater a dokončen byl teprve před dvěma lety, čímž Göteborg dostal novou dominantu. Fakticky jde nejen o nejvyšší budovu Švédska, ale všech severských států. Nic vyššího nenajdete ani ve Finsku, ani v Norsku, v Dánsku nebo třeba na Islandu. Část budovy slouží jako hotel, část jsou kanceláře a je zde také přes šest stovek bytů. Budova má klasický jednoduše-atraktivní švédský vzhled, který působí, jako kdyby byla ve své horní části pootočena. 

Pro turisty je určitě nejzajímavější možnost navštívit kavárnu umístěnou v 69. patře, kde je vyhlídka zvaná Gothenburg View. Její hlavní atrakcí je „akvárko“. Jde o prosklený kvádr vystrčený mimo profil budovy. Pokud sem vkročíte, dostanete se skoro do volného prostoru 220 metrů nad zemí. To zní lákavě, že? 

Chvíli jsem hledal, kudy se na vyhlídku dostanu. Protože se kolem budovy během mé návštěvy pořád dost stavělo, vchod člověk snadno přehlédl. Na Gothenburg View se nejde přes hotelovou recepci, ale je potřeba jít bočním vchodem. Jde o ten stejný vchod, kudy chodí do budovy lidé, kteří zde bydlí. Tady je další samostatná recepce, kde si pořídíte lístek a pak vás výtah expresně vyveze do pořádné výšky. 

Už výhled z kavárny stojí za to. Jako na dlani vidíte všechno. Celou čtvrť Lindholmen se všemi novými i starými budovami, všechna nábřeží, mosty i ten jasně červený jeřáb. Můžete si zde dát kafe nebo občerstvení, jen nečekejte kvalitní italskou kávu. Na výběr je buď káva z automatu, nebo klasická švédská káva z termosky. Ale zase tu razí strategii „bezedného hrnku“. Koupíte si jednu kávu a můžete si z termosky dolévat dle libosti. 

Všichni ale nejdříve zamíří k prosklené části a ani já jsem nebyl výjimkou. Je to velký zážitek. Člověk si může tisíckrát říkat, že to je přece pevné, že dnešní technologie zvládnou i mnohem komplikovanější věci než průhlednou kostku trčící z budovy, ale mozek tomu nechce věřit. Někteří návštěvníci se smějí, někteří tam vůbec nejdou, jiní křičí, když do akvárka vstupují a ani já jsem si nebyl úplně jistý. První krok do prostoru byl hodně váhavý. Je to fakt velká výška! Před vstupem do téhle atrakce je potřeba se zout a pak máte na průhledné zemi vyznačeny úrovně, jak daleko jste došli. Ne každý má žaludek na to postavit se až na kraj a opřít se o průhlednou stěnu. 

V podstatě přímo před mrakodrapem je Science Park, což je další místo, které stojí minimálně za krátkou návštěvu. Je to místo, které v 70. letech mělo patřit do minulosti spolu s ukončením výroby lodí, ale které postupem let našlo zajímavou budoucnost zaměřenou na nejmodernější technologie. V 90. letech do oblasti umístilo město Göteborg střední školy a Chalmersova technická univerzita tu rozšířila výuku a výzkum. Záměr vybudovat na Lindholmenu technologické centrum podpořily také velké švédské firmy včetně Volvo Cars/Volvo Group nebo Ericssonu. Park se začal formovat koncem 90. let a společnost Lindholmen Science Park AB vznikla v roce 2000.

Dnes Science Park propojuje firmy, univerzity a veřejný sektor s cílem posouvat ve formě vzájemné spolupráce technologie dneška dále do budoucnosti. Zpočátku se zaměření týkalo hlavně mobilní komunikace, chytré dopravy a médií, postupně se ale Lindholmen proměnil v širší centrum technologií, mobility a vzdělávání. V celé oblasti dnes pracuje, studuje nebo bydlí přes 30 tisíc lidí a sídlí zhruba 400 firem. 

Vizuálně nejvýraznější je budova Kuggen. Navrhla ji göteborská kancelář Wingårdh Arkitektkontor a dokončena byla v roce 2011. Její jméno znamená „ozubené kolečko“ a odkazuje na tvar stavby: kruhový půdorys a patra, která se směrem vzhůru rozšiřují. Červené odstíny glazované keramické fasády připomínají průmyslové nátěry někdejších loděnic a jejich vzhled se mění podle světla a úhlu pohledu. Musím říci, že čím déle jsem ve Švédsku byl, tím více mne tyhle detaily začínaly bavit. Spousta věcí je takových decentně atraktivních, promyšlených a stvořených s citem a s nějakým odkazem. Vidět je to nakonec i na naší EX90. 

Atmosféra Science Parku je velmi živá. Ze všech stran slyšíte angličtinu, lidé spěchají sem a tam a do toho přímo před budovou Kuggen si dva inženýři hrají s robotem, který zřejmě brzy bude někde rozvážet nákupy. Projít se dá přímo pod budovou na nábřeží, kde je jedna ze zastávek místních lodních autobusů. Opět tu je spousta restaurací, kaváren, stánků a míst k posezení. Opět to tu žije. Jen dělníky loděnic vystřídali inženýři a studenti. A místo průmyslových hal tu dnes vedle sebe sedí vývojáři, studenti a lidé, kteří řeší, jak bude doprava vypadat za pár let.

Kromě nových a moderních budov v Lindholmenu pořád zůstává i docela dost velkých hal a jiných původních domů. Hodně jich je opravených a některé našly nová uplatnění. Úplně náhodou jsem tak zaparkoval přesně v jedné takové hale, která dnes slouží jako kryté parkoviště. Parkovné se platí stejně jako kdekoliv jinde, pouze s tím rozdílem, že na vaše auto neprší. A pokud patříte mezi nadšené fotografy, v tomhle prostředí pořídíte i celkem atraktivní industriální fotky. Hala to je totiž obrovská, takže není problém najít volný prostor na focení. 

Tahle konkrétní hala navíc ukazuje ještě jedno možné využití. Velké boční plochy hal slouží jako umělecké plátno. Z jedné strany se tady zobrazuje lodní historie, ze strany od vody jde o více abstraktní kresby. Pokud ale chcete vidět něco extra, je potřeba popojít (nebo popojet) kousek dále. Vedle komplexu Uni3 je další obrovská hala, kde najdete největší nástěnnou malbu v celém Švédsku, respektive největší švédské umělecké dílo. Mural je to vskutku gigantický. 

Na bývalé průmyslové budově Pannverkstaden v Lindholmenu se rozprostírá mural Garden.Painting, který byl v roce 2023 označen za největší švédské umělecké dílo. Malba pokrývá přes 2800 metrů čtverečních fasády. Vytvořil ji americký umělec Douglas Hoekzema, známý jako HOXXOH, ve spolupráci s organizací Artscape a městskou společností Älvstranden Utveckling.

HOXXOH začal malovat v červnu 2023 a dílo dokončil zhruba za týden. Malba byla slavnostně odhalena 21. června. Výrazná abstraktní kompozice hraje barvami a proměňuje rozměrnou průmyslovou fasádu v nepřehlédnutelnou dominantu nábřeží. Cílem projektu bylo nejen oživit vzhled budovy, ale také přivést do areálu více návštěvníků. Barvy na jinak nudné šedé budově vyloženě září, ale speciálně tahle část Lindholmenu ještě nabízí spoustu možností na další rozvoj. Jsou tu obrovské volné betonové plochy a různá opuštěně vypadající zákoutí. Na druhou stranu se tady ale také dost staví. Jsem si jistý, že až sem přijedu příště, Lindholmen bude zase vypadat trochu jinak. 

Na samotném okraji Lindholmenu je také zajímavý park s koupalištěm a futuristickou saunou, nicméně ten si necháme na samostatný článek. Dále do města pak můžete odsud pokračovat přes most Hisingsbron, který je sám o sobě také pěknou atrakcí. Most navazuje na dlouhou historii přemostění Göta älv v centru Göteborgu. Předchůdcem dnešního mostu byl Götaälvbron, který sloužil od roku 1939 a postupně přestal vyhovovat rostoucí dopravě. Nový most vznikl jako jeho náhrada a součást proměny centra i severního nábřeží. Pro pěší, cyklisty, auta a autobusy se otevřel 9. května 2021, tramvaje po něm začaly jezdit v srpnu a slavnostně ho 5. září otevřel král Carl XVI. Gustaf. Stalo se tak v roce, kdy Göteborg slavil 400. výročí založení.

Hisingsbron je zvedací most z oceli a betonu. Včetně navazujících úseků měří 1380 metrů, samotná část nad řekou 440 metrů. Když je zavřený, má podjezdnou výšku 12 metrů, po zvednutí se lodím otevře prostor vysoký 28 metrů. Most je přibližně 40 metrů široký a vede přes něj silniční i veřejná doprava, zatímco po obou stranách mají vlastní trasy pěší a cyklisté.

Na rozdíl od jiných zvedacích mostů se střední část zvedá tak, že zůstává vodorovně. Nemohu si pomoci, ale sloupy, které tuhle část drží, z dálky vypadají jak nějaké abstraktní postavy od Pabla Picassa. Ale těžko říci, jestli to byl záměr. Na jižní straně jsou z obou stran mostu k dispozici výtahy a na každé straně je také vyhlídka. 

Čtvrť Lindholmen je opravdu pestrý svět, kde najdete průmyslovou historii, moderní technologie i moderní stavby. A když se pustíte trochu více do zkoumání jednotlivých míst, objevíte také mnoho zajímavých detailů a technických řešení. Ve Švédsku navíc nejde o jediné podobné místo. Prakticky identický příběh může nabídnout třeba také Malmö, a to včetně jiného podobně obrovského jeřábu. Takže pokud by vám Lindholmen nestačil, teď víte, kam se vypravit příště. 

Zdroj: autorský text