Balaton v říjnu? Proč ne. Našli jsme parádní místo na procházku i na koupání

Po čtvrtečním přesunu a noclehu v městě Pápa jsme se v pátek dostali na dohled od maďarského Balatonu, kde jsme si střihli docela výživný gravel výlet (o něm někdy příště) a následně se přesunuli na nocleh do městečka Zánka.

V sobotu ráno rychlá snídaně při východu slunce a následně koupačka, kdy místní rybáři zahalení v bundách a čepicích trochu nechápali, kdo jim to v 8 hodin jde rušit ryby. Po skutečně intenzivním osvěžení se smršťujícím efektem tam dole v podbřišku a husinou po opuštění vody jsme začali namýšlet dopolední aktivitu. Předpověď počasí hlásí jasno až polojasno a teplotu kolem 17°C, což jsou ideální podmínky na výšlap.

Do oka nám padl zhruba 6x3 km velký poloostrov s městem Tihany, kam se proto přesouváme. V 9:30 parkujeme bezplatně na horizontu na dohled od prvních domků sousedního městečka Kopaszhegy. Právě zde začíná zelená trasa, která nás kolem vysílače dovedla k rozcestí, kde stáčíme doprava a přes rozlehlou louku scházíme k rozcestí, kde se opět dáváme doprava. Přicházíme k několika skalám, z nichž za zmínku stojí rozhodně Aranyház, ze které je pěkný výhled na vnitrozemí poloostrova.

Ono totiž původně nešlo o poloostrov, ale o ostrov v jezeře Balaton, který se až později díky sedimentaci spojil s pobřežím. Součástí poloostrova jsou dvě jezera Belső-tó a Külső-tó. Celý poloostrov byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí a to jako první v Maďarsku a v roce 1997 se stal součástí NP Balatonská pahorkatina.

Od skály stáčíme po žluté vlevo a následně vpravo po zelené, která nás neomylně dovedla až k pastvinám u jezera Belső-tó. Vpravo nad jezerem se tyčí dominanta Tihany, zdejší klášter, který je hojně navštěvován. My obcházíme jezero po levém břehu, fotíme zajímavé bílé krávy s velkými rohy (Maďarský stepní skot) a zatáčíme vlevo mezi vinice, kudy vede společná modrá a zelená značka. Po pravé straně si cestou všímáme rozhledny na vrcholu kopce Apáti, kam míří naše kroky. K rozhledně však za vinicemi musíme již po žluté značce, která vede nejdříve po louce a následně mezi stromy do většího stoupání.

Stromy a keře ustupují a my již vidíme dřevěnou stavbu rozhledny, která byla vybudována v roce 2023. Vystupujeme na ochoz a kocháme se dalekými výhledy do kraje. Vše máme jak na dlani, vidíme velkou část Balatonu i nedaleká zmíněná jezera Belső-tó a Külső-tó. Trochu si připadáme jako někde na ostrově v Chorvatsku. Sluníčko příjemně hřeje, lehce pofukuje, až se nám nechce zdát, že je polovina října. Dáváme svačinu a užíváme si té krásy kolem.

Naše kroky dále pokračují po žluté značce k jihozápadnímu pobřeží poloostrova, kde na nás čeká řada vyhlídkových míst na rozlehlé maďarské jezero. Na trase máme i nejvyšší bod poloostrova (232 m n. m.) Árpád, na jehož vrcholu naleznete zříceninu. Kousek pod vrcholem nechybí vyhlídka, která vybízí k další z mnoha selfie. V dáli si všímáme pobřeží a především vrcholků, které jsme předešlý den prozkoumávali na kolech.

Pokračujeme dále po žluté značce přes vrchol Gurbicza a následně Hálóeresztő a z vyhlídek pozorujeme značné množství plachetnic na hladině jezera. Díky podzimnímu sluníčku vskutku překrásná podívaná. Až doma na fotografiích si všímáme viaduktu nad obcí Kőröshegy na protějším břehu Balatonu. Jen pro zajímavost, jde o nejdelší maďarský most, který spojuje města Zamárdi a Balatonszárszó, měří 1872 m.

Na rozcestí pod vrcholem Félbevágott (200 m n. m.) přecházíme na zelenou značku a míjíme několik menších či větších skalních útvarů. Za zmínku stojí majestátně tyčící se skála Sajmeggyes nad loukou, na které rostlo několik bedel. Napojujeme se opět na žlutou značku a po ní míříme na pro nás již známé rozcestí pod loukou, po které stoupáme k vysílači a následně mírně scházíme zpět k autu.

Celý 11 kilometrů dlouhý výlet nám včetně svačinky a nespočtu focení zabral tři hodinky a moc se nám líbil. Pokud se tedy někdy do této oblasti dostanete, můžeme naši trasu doporučit. My si v cíli vaříme oběd, balíme věci do auta a míříme za dalším dobrodružstvím směr Rakousko.

Zdroj: autorský text