Dacia Duster má problém. Nová Frontera je skvělý univerzál za super cenu pro normální lidi

Z oblíbeného mysliveckého auta s kdysi žádanými terénními schopnostmi se po dlouhých dvaceti letech znovuzrodil vůz zcela jiný, rodinný, který má řidiči poskytnout bezproblémový pohyb hlavně ve městech. Opel Frontera se nesnaží zaujmout kontroverzí, ale spíše svou obyčejností. A tím cílí na řidiče, kteří po takovém jednoduchém autě volali, ale na trhu ho nemohli najít. Chtějí hlavně cenově dostupné auto, které bude mít i rozumné provozní náklady. Dokáže tyhle „lidové nároky“ nová Frontera splnit? 

Jde o menší SUV, chcete-li crossover, který je určen hlavně do městského provozu. Jednou z hned několika výhod je tedy jeho velikost. Na délku měří 4385 mm, šířku 1795 mm a vysoké je 1635 mm. U takového auta najde využití snad každý, ať už s ním má v úmyslu cokoliv. V tomto konkrétním případě mi proto dává mild-hybridní pohon dokonalý smysl. V prodeji je i elektrická verze, která sice na poměry elektromobilů není zas až tak drahá, ale z pohledu lidového vozu už stojí dost peněz. 

O hybrid se jedná u všech výbavových verzí a to s benzinovým tříválcovým motorem 1,2 Turbo, který pohání přední nápravu. U tak levného auta by to možná ne úplně každý čekal, každopádně zde za vás má na starost řazení automatická 6stupňová převodovka, kterou mohu z vlastní zkušenosti jen doporučit. Manuál se na trhu vůbec nenabízí.

Elektromotor o výkonu 25 koní má jasný hlavní úkol – pomáhat spalovacímu motoru s rozjezdy a se snižováním spotřeby při jízdě ve městě. Sympatické u tohoto typu pohonu je, že elektromotor nijak zásadně nezvedá hmotnost vozu, díky čemuž auto nepůsobí těžkopádně a lehce se ovládá. Vozidlo má pohotovostní hmotnost 1344 kg. Ani nízká váha však nepomohla k lepšímu zrychlení z 0 na 100 km/h, které holt trvá poměrně dlouhých 9 sekund. Maximální rychlost se zastaví na 190 km/h. Co by za to mnohem dražší elektromobily daly... 

Frontera s výbavou ve verzi Edition nyní v základu stojí jen 559 990 Kč a při akční ceně (které Opel nabízí tak nějak pořád) se dokonce můžete dostat se slabší motorizací (81 kW) pod hranici půl milionu. My měli na posledních pár letních dnů půjčený model s o něco výkonnějším motorem (107 kW), u něhož pak počítejte s akční cenou 539 990 Kč.

I tato čísla dávají zákazníkům jasně najevo, že tento model zkrátka není auto pro automobilové nadšence, ale je určený spíše pro nenáročné páry či rodiny, které si tolik nepotrpí na všelijaké vymoženosti. Ve Fronteře tedy chybí například i madla nad předními sedadly, zrcátka ani blatníky nejsou lakované a při vytahování okýnek musíte celou dobu držet spínač.

I přesto je podle mě interiér vybavený tak akorát. Doporučuji ale dopřát si některý z příplatkových balíčků. V základu vám totiž jinak musí místo infotainmentu vystačit jen trapný držák na telefon. Pokud si připlatíte, můžete se pak těšit na digitální budíky na 10″ informačním displeji a stejně velký dotykový infotainment, vyhřívaná přední sedadla, volant i čelní sklo, parkovací kameru, klasické bezpečnostní asistenty i bezdrátové nabíjení mobilu. Jen držák na nápoje tu někdo dvakrát nepromýšlel a tak v něm menší láhev bude lítat a vyšší se zase neudrží.

Ačkoliv se auto pořád prezentuje především jako městské, rozhodně bych se s ním nebál vyrazit i na delší cestu dlouhou několik dnů. Na zadní sedadla se bez problému vejdou i dvě urostlé osoby a ani objem kufru není úplně skromný (i když je pravda, že čtyřčlenná rodina by při cestě na hory už měla problém se do auta vejít). V základu má zavazadlový prostor objem 460 litrů a po složení sedadel se dostanete až na 1600 litrů. A nejen, že se dají sedadla variabilně sklápět – v případě zájmu si můžete za další příplatek ještě dopřát třetí řadu, tudíž dokáže auto přepravit až 7 lidí.

Poněkud neobvyklou vlastností stojící za zmínku je nosnost střechy, která má statické zatížení až 240 kg. Nemusíte se proto obávat a klidně, stejně jako my, můžete využít střechu k přespání. Navíc, když už jsme s sebou všude vozili střešní stan značky Quechua, tak by byla škoda ho nevyužít...

I proto jsme se s Fronterou vydali někam dál, než jen okolo komína. Zbýval nám poslední víkend prázdnin, takže vyhrálo Lipno na jednu noc. Cesta po dálnici uběhla poměrně rychle, provoz byl malý, a tak se dalo jet krásně plynule. Od takových 110 km/h výše už ale autu trochu docházel dech a nezrychlovalo tak pohotově, jak bych si přál. Převodovce chvíli trvalo, než jí došlo, že mám v úmyslu zrychlit. Právě takový pomalý a plynulý záběr mi naopak chyběl při rozjíždění či parkování, což způsobovala určitá nerozhodnost auta, jaký motor v takových případech použije.

Druhá půlka cesty však vedla po šumavských kopcovitých okreskách, kde se krásně dalo pocítit, jak se podvozek umí sžít s povrchem silnice. Při nižších rychlostech už Opel více zabíral za plynem a rychleji si podřazoval. Řízení se mi zdálo sice lehce přeposilované, každopádně to vynahrazuje strmější převod řízení, díky kterému se i ostřejší zatáčky daly projet bez jinde potřebného přehmatávání rukou. Ve výsledku tedy tento poměrně obyčejný vůz nabídl častokrát slušné jízdní vlastnosti. Přestože to pochopitelně na sportovní svezení není. Podvozek cílí primárně na komfort. 

Hybridní verze Frontery se tedy dá využít i na delší přesuny. Spotřeba nám za 200kilometrovou cestu nepřekročila 7 l/100 km, a to i přes to, že jsme na střeše vezli zmiňovaný stan. Bez něj automobilka uvádí hodnoty i pod 5,5 l/100 km, což je za nás velmi příjemná a přijatelná hodnota.

Nejen, že se Frontera dostala do podvědomí zákazníků díky své nízké ceně a provozním nákladům, na silnicích navíc vypadá díky svému nevýraznému designu docela sympaticky. Ve srovnání s ostatními novodobými crossovery je zde exteriér více minimalistický a já věřím, že nejsem jediný, kdo takový prvek umí dnes ocenit.

Možná o něco extravagantnější vám mohou přijít tovární 16" ocelové disky (v nabídce najdete však častěji ty hliníkové), ale i ty nakonec k autu vlastně krásně ladily, možná díky tomu střešnímu stanu. Auto pak v kempu na louce mezi obytňáky více zapadlo. Navíc je vůz sám o sobě skoro celý z plechu, čehož si při zavírání dveří nejde nevšimnout. Na takové kompromisy si ale u takového vozu zkrátka musíte zvyknout. Nám se to podařilo za pouhých pár dní.

Frontera je zajímavým příspěvkem do kategorie obyčejných aut pro běžné smrtelníky, kteří chtějí něco univerzálního a dostatečně prostorného. Každého asi napadne v první řadě Duster, oproti kterému je Frontera o něco větší a třeba v porovnání s mild-hybridní jedna-dvojkou také rychlejší. Porovnání Dusteru, Frontery a hybridního MG ZS najdete v porovnávači u našich kolegů z Autosalonu. Stačí kliknout na tento odkaz.

Zdroj: autorský text