Cestou do Lisabonu po známých i neznámých místech jsme našli třeba nádherně utracené dotace EU

Španělsko-portugalské hranice jsem přejela nedaleko městečka Huelva, o kterém si můžete přečíst v předchozím článku, po mostě Ponte Internacional do Guadiana. První noc jsem zaparkovala kousek za hranicemi v městečku Altura, kde se nachází nádherná pláž linoucí se až k městu Faro. Bílý písek s tyrkysovou barvou oceánu vás dostane, takže jsem tu strávila dva dny plné relaxu a odpočinku. Dále po pobřeží se pak písčité pláže na jihu Algarve mění v malebné písečné zátoky a skalnaté útesy, které jsou plné jeskyň, a proto určitě nezapomeňte se v některé zastavit.

Mým cílem byly jeskyně v oblasti města Benagil. Toto byl jeden z mých dvou komerčních výletů, které jsem během mé cesty absolvovala (druhý byl v Caminito del Rey, o kterém jsem psala v článku o Andalusii). Přestože podobným akcím většinou neholduji, tato místa nelze bohužel samostatně a „bez lidí“ navštívit a oba výlety byly rozhodně nevšedním a nádherným zážitkem.

Jediná možnost, kde zaparkovat s obytným autem, je bohužel na začátku městečka Lagoa, odkud je to ještě zhruba 1,5 km do přístavu. V této oblasti se s obytným autem blíže k oceánu v podstatě není možné dostat. Dále jsou pak už značky zakazující vjezd pro obytná auta a karavany. Je to ale vcelku pochopitelné vzhledem k tomu, jak úzké silnice plné začátek navíc v prudkých kopcích v místě jsou. Spádové parkoviště nad malým přístavem, odkud vyjíždí výletní lodě, je omezeno výškou 2 m. Lze zastavit na pár místech mimo silnice, kde i několik obytných aut parkovalo, ale jednak riskujete, že tam nebude místo a pak bude problém se s autem někde otočit, a také případnou pokutu za vjezd do zákazu. Na kole jste tam ale za pár minut, pěšky asi za necelou půlhodinku.

Agentur, které nabízejí výlety do jeskyň, je v místě několik a ceny mají všichni stejné. Půjčit si můžete i např. kajak či paddleboard a podniknout samostatný výlet. Já zvolila nejkratší z nabídky výletů agentur, což dle mého názoru stačí. Cena tohoto 30 minutového výletu je 20 € a loď je zhruba pro 15 osob. Měla jsem to štěstí, že zrovna v naší skupině bylo lidí pouze 6 a náš kapitán byl přes svůj mladý věk velmi dobrý a zkušený námořník a s člunem i v jeskyních dělal opravdu náročné a adrenalinové manévry. Jelikož lodě jsou pro mě po cestování obytňákem asi další největší vášní, tak jsem si tu půlhodinku vážně užila.

Navštívíte celkem 8 jeskyní a několik pláží. Při tomto kratším výletu vás z lodě vystoupit nenechají, což mi ale vůbec nevadilo, protože na místech, kde při hodinovém výletu vystoupit můžete, je většinou poměrně přelidněno. Okolí jeskyň je krásné i na pěší či cyklo výlety, takže si tu určitě pár hodin vyčleňte. Dostanete se naopak nahoru na útesy, ze kterých vidíte jeskyně a pláže v zátokách zase z jiné perspektivy a na některé lze i slézt. Na zmíněném parkovišti, kde jsem Zlaťáka nechala, bylo možné i přenocovat. Někteří odvážlivci si ze zákazů vjezdu hlavu nedělali a jedno obytné auto stálo i nahoře na útesech. Otázkou ale je, zda riziko vysoké pokuty, za ten výhled opravdu stojí. Já se do takových akcí na svých cestách raději nepouštím a nechodím zbytečně problémům naproti, takže jsem přenocovat přejela do vnitrozemí do městečka Alferce vzdáleného necelou hodinku cesty odtud.

Tady se aktuálně nachází stání pro 5 obytných aut u malého parku s grilem, servisním místem, úžasnou prádelnou a čistými toaletami. Při příjezdu navíc minete malý venkovní městský bazén. Vedle se buduje velký Camper park pro zhruba 20 až 30 vozů, který ale v době mé návštěvy ještě nebyl v provozu.

Původně jsem v městečku chtěla jen přenocovat a jet dál, ale krásné prostředí mě přesvědčilo, že alespoň na malou procházku vyrazím. Z malé procházky se nakonec stal asi 7km výlet, protože trasa, která vede kolem budovaného Camper parku, vás přivede na úchvatnou stezku Passadiço  Barranco do Demo s lanovým mostem a dřevěnými lávkami na bocích kaňonu s nádhernými výhledy a přírodou. A to mi nedovolilo místo hned opustit, byla by to velká škoda. Navíc bylo pod mrakem a příjemných letních 22 stupňů, takže ideální na procházku ve vnitrozemí. Ze všech mnou navštívených míst toto považuji za nejlépe viditelně investované dotace EU.

Dle informací na cedulích byla stezka otevřena v roce 2023. V okolí jsou desítky kilometrů turistických tras, příroda je tu opravdu skvostná a lidí, alespoň mimo sezónu, potkáte pár. Takže pokud hledáte místo, kde si odpočinout od ruchu měst, tady jste správně. Kdybych už v tuto dobu trochu nepospíchala dál, neboť jsem měla vyzvedávat návštěvu z Česka na letišti v Lisabonu, určitě bych si uměla představit tu pár dní strávit. 

A pokud mě mé putování do těchto končin ještě někdy zavede, tuhle oblast určitě navštívím znovu a na delší dobu (stejně jako španělské Rio Tinto), abych to tu prozkoumala důkladněji. Nedaleko se i nachází velká přehrada Barragem de Odelouca, která je hlavním zdrojem vody pro oblast Algarve a druhou největší přehradou v Portugalsku. Tato vnitrozemská oblast je poměrně řídce osídlena, takže tu najdete tu pravdou divokou přírodu a klid pro odpočinek a relax.

Cestou do Lisabonu jsem se na malou chvíli zastavila v městečku Sines, které je rodištěm slavného mořeplavce Vasco da Gama. Ten byl prvním Evropanem, který se dostal po moři do Indie. Kromě jeho sochy u Castelo de Sines, poblíž kterého se nachází po něm pojmenovaná velká městská pláž, toho v městečku ale moc nenajdete a více mne nadchla projížďka na kole podél pobřeží kolem majáku po dřevěné stezce na další nádhernou dlouhou pláž do Areão. 

Ze Sines jsem na doporučení chtěla navštívit poloostrov Troia, kde při odlivu oceán odhalí dno a můžete se tu tak procházet „po vodě“. Bohužel je toto místo ale jednak na většině míst aktuálně staveništěm, ale hlavně je prakticky nemožné tu zaparkovat s obytným autem. Parkoviště, která by to umožňovala bez omezení výšky, jsou buď uzavřena, nebo je na ně obytným autům vjezd zakázaný, takže jsem toto místo s trochou nechuti a bez možné zastávky zase opustila. Jelikož se ale jedná o poloostrov, zvolila jsem nakonec trajekt do Setúbal, který je vzdálený 14 km, neb druhou alternativou bylo vrátit se zpět a absolvovat téměř dvouhodinovou cestu dlouhou 95 km. Nedaleko vylodění z trajektu je zajímavé místo, kde je možné i přespat a nachází se zde 3 vraky vyřazených lodí.

Do Lisabonu jsem zvolila cestu přes zavěšený most Vasco da Gama, který byl se svými 17 km do roku 2018 nejdelším evropským mostem. Za přejezd se platí mýtné, ale pouze při cestě z jihu na sever, jízda opačným směrem je zdarma. Na lisabonské straně se nachází na březích řeky Tejo rozlehlý park, ze kterého je nejen na most krásný výhled a podél řeky vede dřevěná několik kilometrů dlouhá stezka.

Pro návštěvu samotného města doporučuji parkoviště u justičního paláce na Rua Marquês de Fronteira, celodenní parkovné stojí 3,50 € a hned kousek od parkoviště je Park Eduardo VII, kterým přes Marques De Pombal a Av. Da Liberdade dojdete až do centra k hlavním památkám, navíc s krásným výhledem na město. Navíc ulice Av. Da Liberdade je ulice pařížského stylu s luxusními obchody a butiky. Jedním z mnoha krásných náměstí je Praça Martim Moniz, odkud vyjíždí historická tramvaj 28, která je jednou z oblíbených turistických atrakcí města.

Také se ve městě můžete svézt pozemními lanovkami, která vás vyvezou do prudkých kopců a spolu se žlutými tramvajemi a výtahem Santa Justa jsou neodmyslitelnou součástí města. V horní části pak najdete například zřícený gotický kostel Convento do Carmo, který byl zničen při zemětřesení v roce 1755 s muzeem a chrámovou lodí bez střechy. Odtud se můžete vydat přes Praça de Luis de Camões a slavnou Pink Street k parku Dom Luis, kde se nachází kromě trhů s handmade výrobky i velký Time Out Market, jídelna s mnoha různými druhy jídel, kdy nebudete vědět, co ochutnat dříve. Uličkami města se můžete toulat klidně hodiny, dokud jako my nebudete padat únavou. Pak už jsme si na cestu zpět k autu museli vzít Bolt, který stál pár eur a pan taxikář nás ještě vzal na projížďku kolem parku, aby nám ukázal, kde má rezidenci Cristiano Ronaldo.

Z Lisabonu jsme si pak udělali ještě krátký výlet přes most 25 de Abril ve stylu sanfranciského Golden Gate do Almady, kde se nachází katolická socha inspirovaná slavnou sochou v Riu a odkud je výhled na celý Lisabon a okolí. I tento most je zpoplatněn mýtem pouze při cestě do Lisabonu a z města ven je zdarma.

Nedaleko Lisabonu se nachází Parque Natural de Sintra-Cascais. Jedná se o oblast zapsanou v seznamu kulturního dědictví UNESCO a stojí zde maurský hrad, mnoho paláců, parků a zahrad. Oblast je velmi rozlehlá a neskutečně krásná, ale je tu opravdu velký problém zaparkovat. Není tu nikde žádné větší záchytné parkoviště v dostupné vzdálenosti a tak jsme oblastí bohužel jen projeli bez možnosti se kolem paláců a zahradami projít.

Asi nejlepší alternativou je zaparkovat někde v okolních městech a do oblasti dojet některým z autobusů místní dopravy. Bylo to jedno z míst, které mě velmi mrzelo, že nebylo možné navštívit, ale nebyl bohužel čas návštěvu lépe naplánovat a zdržet se déle, tak se do oblasti chci v budoucnu určitě vrátit. Cílem na cestě tak pro nás byl až nedaleký nejzápadnější cíp evropského kontinentu Cabo da Roca. Nachází se zde na 140 m vysokém útesu maják a památník s vyrytými souřadnicemi. Máme tak za sebou nejjižnější (Tarifa - více v článku ZDE) a nejzápadnější místo kontinentální Evropy. Následná cesta pak vedla podél pobřeží do města Porta. O tom ale zase v dalším článku.

Zdroj: autorský text