Španělsko vás dostane. Cestou z Katalánska do Andalusie jsme objevili nádherná místa

Španělsko je obrovská země a najdete tu velmi rozmanitou přírodu i města od přímořských letovisek přes vnitrozemská městečka, ve kterých jakoby se zastavil čas, až po nehostinné horské oblasti. Jeden den se koupete v moři a druhý máte omrzlé ruce při cyklovýletu do 3000 m nad mořem v Sierra Nevadě. Mnohdy tu nepotkáte živou duši desítky kilometrů. V malých vesničkách projíždíte těsně kolem prahu malebných domků.

Když máte na svých cestách dostatek času a nikam nespěcháte, vyplatí se vynechat dálnice. Je pravda, že se tak nejednou pravděpodobně s obytným autem dostanete i do situací, kdy si budete říkat, že jste raději přece jen měli jet po dálnici, protože pojedete po silnicích šířkou sotva na 1,5 auta se zatáčkami dlouhé kilometry, ale často tak objevíte místa, která byste jinak zcela jistě minuli bez povšimnutí. A nutno Španěle pochválit, že dokázali postavit silnice i tam, kam by se čeští silničáři neodvážili ani podívat. Jedete po krásné asfaltce nad několika set metrovým kaňonem, kdy se bojíte vůbec otočit zrak jinam než dopředu. Prakticky každá část Španělska má nějaký národní park, každá vesnice nejméně jeden kostel a na hrady tu také narazíte na každém kroku.

Vzhledem k tomu, že cestuji obytňákem, nesnažím se autem zajíždět úplně do měst, což se v Barceloně, v Alicante, v Málaze i v Seville, ale i menších městech, ukázalo jako nejrozumnější nápad. Místa na stání hledám většinou přes aplikaci Park4night, kterou používám v placené verzi (9,90 € na rok mi připadá celkem směšný poplatek a máte k dispozici více funkcí než v neplacené verzi). Můžete si tak přečíst recenze zákazníků, zda je na vybraném místě vše v pořádku a můžete tak nechat svého miláčka s klidným svědomím samotného. U Barcelony jsem našla malé parkoviště u Colonie Güell, kde jsem i svou cestu Španělskem začala. Podrobné informace k návštěvě Barcelony najdete v dříve vydaném článku.

Z Barcelony jsem se vydala podél pobřeží a cestou se zastavovala na předem vybraných, ale i náhodných místech, jako např. na Playa del Trabucador, což je asi 7 km dlouhá pláž. Prostě jen pláž, spousta písku, která odděluje záliv od moře a lze po středové části jet i na kole. Je to nádherné místo na relax, koupání, procházku či jen krátkou zastávku. Bohužel se ale na této krásné pláži nesmí nocovat, což je mimo jiné proto, že pláž leží výškově na úrovni moře a při větším přílivu by na místě nemuselo být úplně bezpečno. Nedaleko této pláže je ale parkoviště, kde lze dle aplikace i přenocovat a v pár kilometrů vzdáleném městečku Sant Jaume d’Enveja je i oficiální Àrea d’autocaravanes včetně servisního místa - vše zdarma.

Následující cesta vedla lehce do vnitrozemí do městečka Bocairent. Cestou sem se můžete také zastavit na krátkou procházku na místě Pou Clar, kde se mezi skalami nachází průzračná jezírka, a kolem je turistická stezka. V Bocairent můžete mimo sezónu celkem bez problémů přenocovat na horním parkovišti u Tren Xixarra v ulici C. de la Via. Obytná auta stojí i na vjezdu do města u hřbitova, ale jednak je tam (poměrně dobře schovaná) značka zákazu a pak je to hned u hlavní silnice, proto mi horní parkoviště přišlo vhodnější a klidnější. 

Kromě procházky městem, kterou doporučuji začít návštěvou Infocentra (Oficina de Turisme) na Placa de l’Ajuntament, kde jsou k dispozici mapy s trasami, určitě navštivte jeskyně Cava de Sant Blai a především Covetes dels Moros (abyste nemuseli čekat i do druhého dne, doporučuji zakoupit si vstupenku předem online na určený čas na stránkách https://www.bocairent.org/en/tours/the-moorish-caves/). Na návštěvu jeskyní, ale i na ostatní putování zde, je potřeba mít pevnější boty a počítejte s tím, že většinu času polezete po čtyřech a budete se prodírat úzkými průchody.

Návštěva není vhodná pro klaustrofobiky, na což upozorňují nejen na stránkách, ale i průvodce před návštěvou. Nejkrásnější pohled na celé město je pak od stezky končící u zmíněného hřbitova z Mirador del Cementeri. Krásná stezka (ale do prudkého kopce) vede ke kostelu Ermita del Santo Cristo, který je vidět jak z vyhlídky u hřbitova, tak z oken jeskyní a je od něj krásný výhled po okolí i na město z druhé stran. Odtud se můžete vrátit okružní stezkou zpět do města nebo pokračovat dále po stezce kolem Monòlit Batalla de Camorra a jeskynní kaple Cueva Beata Piedad de la Cruz.

V Alicante jsem zaparkovala na kraji města a rozhodla se přiblížit do města na kole, což se ale ukázalo, že nebyl úplně nejlepší nápad, neboť město se podle značek sice tváří jako příznivé k cyklistům, jenže vlastních pruhů či cyklostezek je tu žalostně málo a tak se většinu času proplétáte po silnici mezi auty. Navíc je potřeba k hradu Castell de Santa Barbara přijet ze správné strany od náměstí Plaza del Doctor Mas Magro, protože ze všech ostatních stran narazíte na schody a je jich celkem dost. Proto doporučuji návštěvu města absolvovat buď pěšky, nebo kolo nechat nejlépe na Plaza del Carmen a odtud se projít po schodech nahoru k hradu. Projít uličkou C. San Rafael je úžasný zážitek. V ulici „žijí“ lidé, kteří zde bydlí, posedávají na schodech, klábosí, věší prádlo a na turisty jsou zvyklí.

Pokud by se vám nechtělo šlapat do kopce pěšky, můžete využít i výtah, ke kterému dojdete tunelem, který najdete v ulici C. de la Virgen del Socorro č.p. 9. A neuvěřitelné je, že vstupné na hrad je zdarma a shora je úchvatný výhled na celé město i přístav. U přístavu najdete i slavnou promenádu Esplanada d’Espanya. V přístavu pak můžete obdivovat luxusní jachty a plachetnice. 

Dětem se bude rozhodně líbit procházka po C. San Francisco, která by se dala nazvat i „houbovou uličkou“. Na druhé straně od hradu pak najdete rozlehlý park de la Sangueta. Od přístavu na konec parku k pláži de la Albutereta je to více než 4 km, jednu cestu doporučuji jít podél moře a druhou skrz park. Celá procházka městem vám tak zabere několik hodin, pokud jej budete chtít alespoň trochu důkladněji projít.