Nejlepší hamburger mají na benzince aneb jak se projíst Kodaní, aby to byl streetfoodový zážitek

Zavřete oči, představte si typický český chlebíček a pak to, jak by vypadal zdravější a bohatěji zdobený. To je přesně dánský smørrebrød, tedy v překladu namazaný chleba. Na hutném žitném základu potřeném máslem se pak staví jakási umělecká kreace, která je oku lahodná a navíc zaplní váš žaludek na celé dopoledne. 

My si vybrali krevetový s vajíčky a epochální chlebíček s půlenou masovou koulí a svěžím bramborovým salátem, který nám hodně připomněl domov. Pozor, dánské chlebíčky se do úst nesměřují za pomocí holých rukou. Musíte použít příbory, káže to etiketa i praktičnost. Jinak výběr je opravdu široký, třeba ve vyhlášeném stánku Hallernes v kodaňské foodhale Torvehallerne mají i chlebíčky s rybím karbanátkem, kyselým herinkem, se špekem či tatarákem. Jeden kousek vyjde na 75 dánských korun, tedy 255 Kč.

Gasoline Grill má dnes několik poboček po centru Kodaně, my jsme se ale vydali k té první, od níž vznikl jeho název. Stojí totiž na benzince, která je dodnes funkční a zkrátka nepřijdou ani majitelé elektromobilů, protože tu je i 150kW nabíječka. Nejde ale o žádnou periferii, čerpací stanice je vzdálena asi deset minut chůze od slavné přístavní ulice Nyhavn, která je turistickým centrem města. 

Malou prodejnu je vidět už z dálky kvůli frontě. My jsme byli o půl dvanácté asi pátí na řadě, ale než jsme si mohli objednat, přibylo za námi dalších 20 lidí. Trpělivě stáli a slintali. Podnik totiž prodává jen omezený počet hamburgerů denně. Pak zavře. A podle zájmu se zdá, že to bude velmi brzy po obědě. 

Výběr je malý a na pohled obyčejný – hamburger, cheeseburger, máslový burger. Žádné velké zdobení, ale v tom je to kouzlo. My si k cheeseburgeru dopřáli hranolky (jsou to vlnky, jako kupujete do mrazáku, ale neskutečně dobré) a jejich Gasoline omáčku, což je v podstatě příjemná chilli majonéza. Až kousnutí do burgeru odhalilo důvod masivního zájmu. Houska je totiž tak jemná, že se při prvním kontaktu s vnitřkem vašich úst začne rozplývat, aby uvolnila místo intenzivní chuti špičkového mletého masa. Plátek cibulky a nakládané okurky pak už jen přidají dozvuk peprnosti, ale s jemností sobě vlastní. Neskutečný zážitek! Byl to jeden z nejlepších hamburgerů, který jsme kdy v životě jedli. A že jsme jich snědli dost. Přitom tu vyjde na 100 DKK (340 Kč), což je na dánské poměry neslýchané. A tip na závěr: jídlo si snězte na lavičce v parku Kongens Have, je za rohem.

Ale chce to ještě něco sladkého. Kodaň je vyhlášená svými pekárnami, chybu neuděláte snad v žádné. Fronta mladých lidí pod vývěskou ve tvaru zlatého preclíku ale funguje jako doporučení. Čeká se tu na možnost pořídit si jeden z mnoha dánských dezertů obvykle vyrobených z listového těsta ve vyhlášeném pekařství Skt. Pedris Bageri, které je vůbec nejstarším v Kodani. Funguje prý už od roku 1652.

Čechům blízká, avšak neobvyklá kombinace je jakási silnou vrstvou máku posypaná buchta plněná jemným marcipánem. Skořicový šnek zalitý sladkou bílou polevou je nepřekonatelná klasika. My jsme se ale nezadržitelně vrhli nejen na lákavý polštářek s odhaleným vanilkovým vnitřkem, ale i na košíčky obalené v cukru (připomínají v Česku známé „kroblihy“) polité buď čokoládou, nebo dokonalým pistáciovým krémem.

Pochoutky vám obsluha opatrně uloží do krabičky, abyste s nimi pak mohli pochodovat městem. Jak jsme si ale všimli, většina lidí to nevydrží ani na první křižovatku. Ceny přesně nevíme, ostatně tu nejsou ani vypsané. Odhadujeme okolo 30 DKK za kousek (102 Kč), ale popravdě, bylo nám to jedno. Kdo by chtěl tu dobrotu zapít, může si dát třeba flat white za 35 DKK (120 Kč).

Kodaň je malá metropole a nevyhnutelně se vám může začít zdát, že už jste viděli všechno. Spraví to jízdenka na vlak v přepočtu za 350 korun, díky které se dostanete za půl hodinky do centra města Malmö. A tam se stejně jako my vydáte na lov nejslavnějšího švédského jídla – masových kuliček.

Už na nádraží najdete řadu zajímavých podniků, je tu v podstatě další food market. Doporučujeme si je ale nechat do rezervy a vydat se do centra, které je odtud jen pár kroků. Prohlédněte si ho, ale rozhodně nejezte v restauracích na náměstí Lila Torg. Je to jako byste přijeli do Prahy a jedli na Staromáku. Nemusí to být zlé, ale zaplatíte dvojnásobek a budete za turisty.

My jsme objevili obrovské a chutné masové kuličky v lahodné omáčce s celými bramborami zasypané kopcem brusinek a překvapivě okurkou v sympatickém podniku nazvaném Spoonery. Je to malé bistro, kde se platí předem. Vezmete si příbory, natočíte vodu k pití (pivo vynechte, mají tu Zubra) a pak vám lahůdku donesou ke stolu. A ne, opravdu tohle ani omylem nepřirovnávejte k tomu, co jste jedli v obchodním domě IKEA! Je to naprosto něco jiného a vy budete plakat dojetím.

Mimochodem, výhodou toho, že přejedete z Dánska do Švédska, také bude, že vám všechno přijde najednou levné. Kuličky k večeři nás vyšly na 135 SEK, tedy v přepočtu 297 korun. Pivo je ale asi kvůli severskému prohibičnímu přístupu k alkoholu naopak nesmyslně drahé. Hned vedle stojí český podnik jednoduše nazvaný Pivo, kde mají utopence, nakládaný hermelín, guláš a točí Unětice. Dát si jedny velké za 85 SEK (187 Kč) nám už ale přišlo dekadentní.