Chaos, zácpy, prostě dopravní peklo. Tak hovořily novinové titulky o situaci na Brennerském průsmyku, kde se od začátku letošního roku opravuje most. Znamená to snížený počet jízdních pruhů a hlavně ve vytížených dnech nebezpečí dlouhých kolon. Jaké to ve skutečnosti je, to jsme se rozhodli vyzkoušet na vlastní kůži při cestě do Dolomit. A poradíme vám i možné objížďky.
Brenner je extrémně důležitá spojnice Itálie s Evropou. Projíždí tudy nejen většina osobní, ale i nákladní dopravy. Citelné je to hlavně ve vytížených dnech, třeba na začátku nebo v polovině prázdnin, kdy se turisté ve velké míře přesouvají po Evropě. Kolony se tu obvykle tvořily hlavně kvůli mýtnicím, ať už na rakouské straně s poplatkem za využití dálniční estakády, nebo na italské směrem ven ze země, kdy je potřeba uhradit dálniční poplatek. Teď k tomu ale ještě přibyla rekonstrukce tamního mostu Lueg, která bude trvat až do roku 2030, tedy pět let.
My jsme na cestu vyrazili během jarních prázdnin, které se bohužel shodují s termínem prázdnin v Polsku. Polští lyžaři tou dobou nadšeně okupují svahy Dolomit, a tak je každé druhé auto na silnici s polskou poznávací značkou a „rakví“ plnou lyží na střeše. To přispělo k poměrně husté dopravě už v okolí Mnichova, natož v Brenneru. Tam jsme se dostali v neděli po obědě, který jako obvykle obstaral lidmi hojně navštěvovaný McDonnald's s asi nejkrásnějším výhledem na světě (odpočívadlo Europabrücke).
Aktuální informace o situaci v Brenneru a konkrétně kolem mostu Lueg najdete na webu společnosti ASFiNAG. Na tomto odkazu najdete kromě spousty jiných informací kolem rekonstrukce především aktuální časy zdržení. Při plánování cesty se můžete podívat také na italský web autobrennero.it. Také tam najdete informace o uzavírkách a omezeních, zároveň tam najdete také kalendář s předpovědí intenzity dopravy zvlášť pro jižní směr a zvlášť pro směr z Itálie do Rakouska.
Krátce po projetí mýtnice pak doprava zhoustla, aby se úplně zastavila v oblasti sjezdu na městečko Statz. V tu chvíli navigace Googlu jasně radí, abychom sjeli na okresku a informuje, že kolona má délku trvání 35 minut. Okreska je o čtvrt hodinky rychlejší. Jenže už před sjezdem je nová tabule v němčině zakazující řidičům navigaci poslouchat. A přímo na exitu stojí policejní vůz, před nímž příslušník mává červenou plácačkou a jasným gestem vykazuje všechny němčiny neznalé řidiče, že tudy tedy rozhodně objíždět nebudou (ano, hlavně Poláky a Čechy). Je tedy opravdu nutné zůstat na dálnici.
Kolona se pomalu šoupe, někteří se snaží polepšit si oblíbeným trikem, kdy si cestu krátí průjezdem přes odpočívadlo. K tomu svádí třeba velký Rastplatz Nösslach, ale má dlouhý nájezd, takže je to spíš zajížďka, než výhoda. Google nicméně nelže a lze si cestu odskákat zhruba za půl hodinu. Po projetí zúženého mostu Lueg je už cesta volná, protože začátek italské dálnice spočívá jen v odebrání kartičky, nikoliv placení. A to byl vytížený víkend!
Nazpět se dokonce ukázala předvídavost stavbařů, kteří se rozhodli rekonstrukci zbrzdit a na danou dobu zprůjezdnit všechny čtyři pruhy. Jeli jsme v sobotu, to se zase silnice zaplnily hlavně polskými vozy směřujícími dvoudenní cestou zpět domů. Trasa by byla bez problémů, kdyby nás nezdržela fantomová zácpa na italské dálnici (zácpa vznikla jen kvůli brzdícím řidičům) a klasickému asi 10minutovému čekání na mýtnici.
Most Lueg byl pohodlně průjezdný. Jen řada řidičů znalá týden staré cesty do Itálie zazmatkovala a zbytečně se cpala před betonovými svodidly do levého pruhu. Pravý přitom uzavřen nebyl, jen betonem oddělen. Tak jsme v něm chvíli jeli skoro sami.
Peklo se tedy nekonalo. Sluší se ale dodat, že zatím. Pětiletá oprava je náročný proces a je zřejmé, že nastanou chvíle, kdy nebude možné ani ve vytíženém období poslat auta všemi čtyřmi pruhy mostu. V takovém případě rozhodně nepočítejte s tím, že zácpu objedete vesničkami Brenneru. Máme ale pro vás dva typy na cestu tam i zpět, jak se stání v koloně vyhnout, pokud by už se zdálo, že bude opravdu nesnesitelné.
Hrad-core vyjednavači si mohou hezky po českém způsobu zarezervovat ubytování v jedné z vesnic Brenneru a pak s potvrzením mávat rakouským policistům před nosem. Měli by vás pustit. Komu se ale nechce na cestě zbytečně přenocovat, může se poohlédnout po jiné trase.
Pokud by se podle aktuální situace zdálo, že zácpa bude delší než hodinu, což je v případě takto vytížené komunikace zcela možné, je dobré zvážit objížďku přes rakouský Lienz (neplést s Linzem!). Tím se vyhnete i problematickému Mnichovu, jehož okruh i přilehlé dálnice se také umí v určité době solidně ucpat. Cesta je delší zhruba o hodinu a čtvrt a zavede vás horami k Zell am See a pak přes Salzburg a Linz do Česka.
Pro cesty hlouběji do italského vnitrozemí, tedy do Boloni a dál na jih, se už vyplatí využít cestu přes Villach. A to rovnou v případě, že by byla zácpa na déle než 20 minut, nebo prostě vůbec nechcete s Brennerem počítat. Tudy by měla být cesta klidnější. Tedy pokud ji v průběhu rekonstrukce nezačne využívat nadměrně víc řidičů.
Zdroj: ASFiNAG, autorský text
