Toyota Hiace Newlander: Nebýt soudruhů, i takováto obytná auta se u nás mohla v 70. letech prodávat

Před nějakou dobou jsme na mezinárodní prezentaci užitkových automobilů Toyota narazili na dnes už téměř padesátiletý obytňák vycházející z Toyoty Hiace. A protože nás taková auta dost zajímají, obytného veterána jsme podrobněji nafotili a zkusili o něm zjistit něco více. Přece jen v našich končinách člověk spíše narazí na stará ducata než na takovéto obytné Toyoty. A není divu. Tenhle obytný vůz se prodával prostřednictvím dealerské sítě Toyota v Nizozemsku. U nás si ve stejné době mohl šikovný člověk něco podobného leda tak postavit. 

Toyota na fotkách je součástí sbírky nizozemského muzea Louwman's Toyota World a samotné muzeum nám o tomto obytňáku poskytlo pár informací. Jak už bylo řečeno, oficiálně byla tato obytná Toyota na prodej v Nizozemsku, a to přímo v dealerské síti automobilky. Nafocený exemplář je z roku 1977. Z muzea jsme dostali také oficiální katalog, který najdete níže. Zajímavé je, že v katalogu se o Toyota Hiace mluví jednou jako o modelu „Hi Ace“ a jindy jako o modelu „High Ace“. 

Interiér byl slušně vybavený. Úplně vzadu je napříč umístěná kuchyňka, jejíž vybavení je možná i o něco bohatší, než má většina dnešních obytňáků. Nechyběla zde totiž ani elektrická digestoř a auto z muzea měla dokonce i troubu. Dále byste tady našli nerezový dřez, plynový sporák a ledničku, kterou dokázalo utáhnout 12 V, anebo fungovala samozřejmě na plyn.

Hned vedle je malá místnost se záchodem. Nachází se tam také přenosné umyvadlo, a kdybyste přemístili i přenosný záchod Porta Potti 33, mohli jste se v obytňáku vysprchovat. Nádrže jak na čistou, tak na odpadní vodu byly ukryté pod podlahou (voda se doplňuje klasicky zvenku) a stejně jako dřez byly nerezové. Čerpadlo na vodu bylo už tehdy elektrické a v případě poruchy zde byla možnost ovládání nohou přímo pod dřezem.

Šatní skříň je přidělána na stěnu od záchodu a nevedla až dolů, aby se pod ni vešly ještě nohy, kdyby někdo spal na zadním lůžku. Pod jedním z gaučíků byl prostor pro 4,5 kg plynovou láhev, ve voze byla také umístěna dvě 12V světýlka, rádio a dokonce i zástrčka na televizi, takže o zábavu nebyla nouze.

V dobovém katalogu najdete nadpis „hit the trail in comfort“, v překladu „vyrazte na cestu v pohodlí“. Někdo by si mohl pomyslet, že v autě z konce sedmdesátých let bude komfortní cesta probíhat horkotěžko, ale věřte nebo ne, Hiace Newlander by vám to už tehdy umožnil! V katalogu se výrobce dále chlubí prvotřídním materiálem. Dá se s tím souhlasit. Stěny i strop jsou totiž potaženy vinylem a podlaha je pokrytá kobercem.

Ani deště, ani ničeho jiného byste se bát nemuseli, protože všechny spoje na vozidle byly utěsněny tmelem včetně oken. Těch bylo 4 až 7: dvě boční okna, jedno zadní a nahoře v alkovně bylo ještě jedno, nebo dvě vedle sebe s výhledem dopředu (plus volitelná 1, nebo 2 okna na střeše). Zvenku nechyběla ani výsuvná pergola, takže by vás netrápilo ani sluníčko.

Vpředu byly 3 sedačky a hned za nimi dva gaučíky naproti sobě, takže auto uvezlo bez problému 7 lidí. Nad těmito sedačkami je několik skříněk na všelijaké potřebné věci na cestu. Dostat se ale z kabiny do obytného prostoru zdaleka nebylo tak jednoduché, jako tomu je dnes. Podle fotek z katalogu to vůbec nebylo možné, ale auto, které jsme fotili, malý průlez dozadu přece jen mělo. I když se evidentně muselo lézt přes prostřední sedadlo. 

Když se stůl snížil na úroveň zmiňovaných gaučíků, které se posléze rozložily, mohli se zde vyspat dva lidé. Rozměry těchto „zadních“ lůžek činí 61 cm na 183 cm. Spaní v alkovně pak bylo o něco větší, nabídlo 84 cm na 183 cm.

Pod kapotou této Toyoty se nachází řadový čtyřválec o objemu 1587 cm^3,o poměrně skromném výkonu 91 koní. Aby všechen ten nábytek uvnitř dokázala Hiace uvézt, byl u této motorizace použit dvoukomorový karburátor. I tak se ale maximální rychlost nedostala přes 120 km/h. Převodovka má na tu dobu obvyklé čtyři stupně, odpružení fungovalo vpředu na základě vinutých a vzadu listových pružin plus hydraulických teleskopických tlumičů. Bubnové brzdy působily na všechna kola.

Objem nádrže na benzin činil 45 litrů a spotřeba se pohybovala okolo 10 litrů na 100 km, což na svou dobu nebylo zas tak špatné. Obytňák Toyota měl také rezervní pneumatiku a na dlouhé cesty samozřejmě nemohl chybět ani ostřikovač čelního skla se dvěma stěrači. 

Kromě auta na fotkách s označením Newlander 2/3 Berth ještě existovala větší verze 4/5 Berth s kuchyňkou umístěnou podél a přidaným lůžkem vzadu napříč. 

Zdroj: Toyota