Šok v Chicagu: Našli jsme český hřbitov, kde leží muž, kterého zabila kulka určená prezidentovi

Jen pár kilometrů od začátku slavné Route 66 leží místo, o kterém většina turistů vůbec netuší. Bohemian National Cemetery je tichou připomínkou doby, kdy bylo Chicago jedním z největších českých měst na světě. Mezi tisíci náhrobky jsme hledali známá příjmení a nakonec našli i hrob Antonína Čermáka, rodáka z Kladna, který se stal starostou Chicaga a tragicky zemřel při atentátu, jehož cílem byl prezident Franklin D. Roosevelt.

Když se řekne Chicago, většině lidí se vybaví panorama mrakodrapů, jezero Michigan nebo slavný začátek Route 66. My jsme se během natáčení 12. řady Fotra na tripu vydali ještě na jedno místo, které sice v turistických průvodcích nebývá na prvních stránkách, ale pro každého Čecha má obrovský význam. Jen několik minut od centra města se totiž rozprostírá Bohemian National Cemetery, český národní hřbitov, který vypráví příběh desetitisíců lidí, kteří kdysi opustili svou vlast a začali nový život za oceánem.

Už při vstupu do areálu jsme měli zvláštní pocit. Bylo jasné, že jsme pořád ve Spojených státech, přesto jsme měli chvílemi dojem, jako bychom se procházeli někde na starém českém hřbitově. Na náhrobcích se objevovala jména Novák, Dvořák, Svoboda, Beneš, Čermák nebo Pokorný a člověk si jen těžko uvědomoval, že od domova je vzdálený skoro osm tisíc kilometrů.

Historie tohoto místa sahá do roku 1877. Právě tehdy žila v Chicagu velmi silná česká komunita, která každým rokem rostla. Do Ameriky připlouvali lidé z Čech i Moravy za prací, lepším životem i větší svobodou. Mnozí z nich ale nebyli věřící nebo se hlásili ke svobodomyšlenkářskému hnutí, a tehdejší církevní hřbitovy je proto často odmítaly pohřbívat.

Češi se proto rozhodli vzít věci do vlastních rukou a založili si vlastní hřbitov. Nebylo to jen praktické řešení, ale také symbol jejich soudržnosti. V novém světě chtěli žít podle svých představ, aniž by zapomněli na své kořeny.

Dnes se Bohemian National Cemetery rozkládá na více než padesáti hektarech a patří mezi největší české hřbitovy mimo území České republiky. Odpočívají zde desítky tisíc lidí a celé místo připomíná spíš rozlehlý park než klasický hřbitov.

Na podobném místě člověk nespěchá. Neexistuje tu žádná přesně daná trasa ani seznam atrakcí, které je potřeba odškrtnout. Nejhezčí je prostě pomalu chodit mezi hroby, číst jména a představovat si osudy lidí, kteří před více než sto lety opustili domov s nadějí, že v Americe začnou nový život.

Na mnoha náhrobcích jsou dodnes české nápisy. Jinde už převládá angličtina, ale česká příjmení zůstala zachovaná. Je krásně vidět, jak se během několika generací měnil jazyk i život celé rodiny. Zatímco prarodiče mají na náhrobcích české texty, jejich děti už často používají angličtinu a vnuci bývají Američané ve všech ohledech. Přesto jim zůstalo příjmení, které připomíná, odkud jejich rod pochází.

Právě v tom je kouzlo tohoto místa. Není to jen hřbitov. Je to kronika českého vystěhovalectví.

Nejznámějším jménem na celém hřbitově je bezesporu Antonín Čermák. Narodil se v roce 1873 v Kladně a do Spojených států odešel jako malý chlapec společně se svými rodiči. Jeho začátky byly všechno možné, jen ne jednoduché. Pracoval jako poslíček, prodavač i kočí a stejně jako většina tehdejších přistěhovalců začínal úplně od nuly.

Díky své pracovitosti a mimořádným schopnostem se ale postupně dostal do politiky. V roce 1931 byl zvolen starostou Chicaga a stal se prvním mužem pocházejícím ze střední Evropy, který stanul v čele jednoho z největších amerických měst. Pro českou komunitu představoval obrovský symbol úspěchu a důkaz, že i přistěhovalec může dosáhnout těch nejvyšších funkcí.

Osud Antonína Čermáka se tragicky uzavřel o dva roky později. V únoru 1933 doprovázel nově zvoleného prezidenta Franklina D. Roosevelta při veřejném vystoupení v Miami. V davu tehdy stál atentátník Giuseppe Zangara, který chtěl prezidenta zastřelit. Když začal střílet, Roosevelt měl obrovské štěstí a útok přežil. Jedna z kulek ale zasáhla právě Antonína Čermáka.

Starosta Chicaga byl okamžitě převezen do nemocnice a několik týdnů bojoval o život. Nakonec svým zraněním podlehl. Dodnes se historici přou, zda zemřel přímo na následky střelného poranění, nebo jeho zdravotní stav zhoršily další komplikace. Jisté ale je, že se stal obětí jednoho z nejslavnějších atentátů v amerických dějinách.

Jeho pohřeb tehdy sledovaly desetitisíce lidí a celé Chicago se s ním loučilo jako s hrdinou.

Přestože jde o hřbitov, nepůsobí Bohemian National Cemetery vůbec pochmurně. Široké aleje lemují vzrostlé stromy, mezi náhrobky pobíhají veverky a zpěv ptáků vytváří atmosféru, která člověka spíš uklidní, než rozesmutní. Není divu, že sem lidé nechodí jen za svými blízkými. Místní sem vyrážejí také na procházky, objevují historii nebo jen hledají klid uprostřed rušného velkoměsta. Je to jedno z těch míst, kde člověk snadno zapomene na čas a začne přemýšlet nad tím, kolik lidských osudů se za jednotlivými jmény skrývá.

Na celé Route 66 jsme dosud navštívili spoustu ikonických míst. Viděli jsme slavné motely, legendární čerpací stanice, obrovské mrakodrapy i atrakce, které zná celý svět. Přesto bude právě návštěva Bohemian National Cemetery patřit mezi okamžiky, na které budeme vzpomínat nejdéle.

Možná proto, že jsme tu na chvíli přestali být jen cestovateli. Mezi českými jmény jsme si uvědomili, kolik našich krajanů pomáhalo budovat Ameriku a jak silnou stopu za sebou zanechali. A když stojíte před hrobem muže z Kladna, který se stal starostou Chicaga a zemřel při atentátu určeném prezidentovi Spojených států, dojde vám, že některé české příběhy jsou mnohem neuvěřitelnější než ty hollywoodské.

Zdroj. autorský text