Fotr, Halifax, Titanic a hřbitov, kde odpočívá Leonardo DiCaprio. Tedy skoro

Na naší letošní cestě po Kanadě, Fotr na tripu 10: Od Atlantiku po Pacifik, jsme projížděli i Halifax, hlavní město provincie Nova Scotia. Město s koloniální historií, mořským duchem, přístavem plným rybářských lodí a uličkami, které si zachovaly víc než jen patinu. A i když se o Halifaxu říká, že je to brána do Atlantiku, pro nás byl hlavně bránou do příběhu Titanicu.

Když se Titanic v dubnu 1912 potopil v chladných vodách severního Atlantiku, nejbližší větší přístav na pevnině byl právě Halifax. Nezachraňovalo se odsud, loď byla moc daleko, ale právě odsud vypluly lodě, které sbíraly těla obětí. Halifax tak neplánovaně sehrál důležitou roli v celé tragédii.

Byly najaty tři lodě: CS Mackay-Bennett, Minia a Montmagny, jejichž úkolem bylo najít a přivézt těla zpět. Některá těla byla identifikována a poslána rodinám, jiná zůstala bez jména. A právě ta jsou dnes pohřbena na třech halifaxských hřbitovech, přičemž nejznámější z nich je Fairview Lawn Cemetery.

Na první pohled klidný městský hřbitov. Ale když projdete pár řadami, narazíte na to, kvůli čemu sem míří lidé z celého světa: řadu 121 jednoduchých náhrobků se jménem, datem a číslem. Ať už šlo o cestující první třídy, nebo personál z kotelny, v smrti jsou si tady všichni rovni. Celkem je zde pohřbeno 121 obětí Titanicu, většinou bez velkého povyku. Jen kamenné desky a mrazivá atmosféra. Doslova.

Ano, můžete tam jet autem. Přímo ke vchodu vede silnice, parkování je možné u nedalekého obytného bloku nebo u hřbitovní zdi (zdarma). Místo je volně přístupné, bez vstupného a bez turistického cirkusu, což je vlastně fajn.

A teď ten bulvární špek: jedním z nejnavštěvovanějších hrobů na hřbitově je náhrobek se jménem J. Dawson. Lidé sem nosí květiny, dopisy, dokonce i výtisky lístků na Titanic. Proč?

Protože Jack Dawson byl hrdina filmu Titanic (1997), kterého hrál Leonardo DiCaprio. Problém je v tom, že filmový Jack je smyšlený a tenhle J. Dawson byl ve skutečnosti Joseph Dawson, uhlíř z kotelny. Ale jak známo, romantika realitu válcuje. Takže i my jsme se šli podívat, jestli tam náhodou neleží Leo. (Spoiler: neleží.)

Pokud vám nestačí jen hřbitov, Maritime Museum of the Atlantic v centru Halifaxu má rozsáhlou expozici věnovanou Titanicu. Najdete tu originální předměty, zachráněné z vraku, kufry, boty, dopisy, palubní lístky. Je tu i dřevěný kus paluby a spousta fotografií z vyzvedávání těl a pohřbů.

Vstupné je zhruba 10 CAD a určitě to stojí za návštěvu. Je to civilní, bez zbytečného patosu a dost silné.

Halifax je město, kde to působí jako kombinace skotského přístavu a amerického kampusu. Je tu spousta univerzit, malých kaváren, v létě živo, v zimě vítr od moře. Lidé jsou tu neuvěřitelně přátelští, každý druhý se omlouvá i za to, že jste ho málem srazili.

Parkování je v centru složitější, ale ne nemožné. A celý Titanic vibe se tu prolíná s moderním životem: na ulicích běhají hipsteři s flat whitem, zatímco o dva bloky dál si někdo čte dobové noviny o potopení Titanicu.

Halifax rozhodně není turistickým Disneylandem. Ale má atmosféru, historii a pár silných příběhů. Titanic je jedním z nich a když stojíte na hřbitově mezi těmi skromnými náhrobky, možná si uvědomíte, že pod tou slavnou filmovou katastrofou je opravdová tragédie. Lidská, tichá, pořád trochu nepochopitelná.

My jsme tam nechali pár minut ticha, pár fotek a docela dost myšlenek. A pak jsme zase naskočili do auta a vyrazili dál – od Atlantiku po Pacifik. Ale Halifax s Titanicem s námi zůstal ještě dlouho.

Zdroj: autorský text