Tip na příjemný jarní výlet kousek za hranicemi: Další důkaz, že slovenská příroda nikdy nezklame

Necelou hodinku jízdy autem od hranic se krásnou serpentinovou silničkou dostáváme na bezplatné parkoviště u sedla Pezinská Baba pod stejnojmenným vrcholem. To, že jde o krásnou silničku klikatící se až k vrcholu, potvrzují i davy motorkářů, kteří si zde užívají zábavy na svých strojích. Zábavná jízda je to i v autě.

Obouváme trekové boty a vyrážíme od rozcestníku Sedlo Baba po modré turistické značce k nedaleké „základně“ zdejších trailů, k chatě Korenný vrch, kde si řada cyklistů dává občerstvení. Jako správné cyklisty nás totiž zajímají především zdejší Babské traily, které se táhnou jihovýchodně od sedla.

My pokračujeme po modré přímo do lesa, křižujeme jeden trail za druhým a následně i vlek, který je takto na jaře mimo provoz. Traily vypadají zajímavě, trochu litujeme, že s sebou nemáme horská kola a věříme, že se sem brzy právě s koly vrátíme.

Turistická značka je souběžná s místní značenou cyklotrasou Green Bike Tour, která se jeví více jak příjemná a zábavná trasa. Zprvu cesta vede do kopce, následně po rovině, až se cesta začala lámat dolů z kopce. Cestou vidíme mimo trailů i řadu značených cyklistických tras, jež křižujeme a kterých je zde v širokém dalekém okolí namotáno několik desítek kilometrů. Vzhledem k tomu, že je časné jaro, jsou stromy zatím bez listí a příroda se teprve probouzí, ale i tak to tu má svoje kouzlo a moc se nám zde líbí.

Po zhruba 4 kilometrech míjíme rozcestí Pod Žilovou a na dalším rozcestí Žilová měníme barvu za žlutou a scházíme do Slnečného údolí. Cestou nás míjí dvojice bikerů, kterým uvolňujeme cestu a upřímně závidíme. Je bezvětří a příjemných 20 °C, prostě krásný jarní den. Podél Kolárského potoka mírně stoupáme stále po žluté k chatové osadě Kolársko, která je na samotném konci údolí.

Zde nemůžeme přehlédnout pěknou studánku Emily s originálním stojánkem na hrníčky. Krásné a klidné místo, kde dávají opravdu lišky dobrou noc, nebo možná i divočáci, o čemž se přesvědčujeme o kousek výše. Nakrátko totiž opouštíme žlutou značku a míříme na rozlehlou louku, kde se nachází dvě studánky: Šenkárka 01 a 02. Nedaleko je ještě altánek k posezení a především všudypřítomné stopy po řádění divočáků. Přiznáváme, že moc dobrý pocit jsme z toho takto v podvečer neměli.

Proto se vracíme zpět na žlutou značku a začínáme se stáčet zpět k našemu výchozímu bodu. Na rozcestí Tri kamenné kopce se jdeme podívat na v mapách označenou sochu, jež se vlastně skládá ze tří železobetonových zátarasů. Trochu zklamání, ale vysvětlení se nabídlo o pár metrů dále. Dostali jsme se totiž na okraj vojenského prostoru, kam byl vstup nejen závorou a nápisy jasně zakázán.

Z rozcestí se vydáváme vpravo po červené turistické značce a především po značené cestě hrdinov SNP, která kopíruje hranice zakázaného prostoru. Čeká nás rozcestí Koňské hlavy a my jsme zvědaví, co se pod tímto zvláštním označením bude na místě ukrývat. Nakonec se jednalo o dřevěnou konstrukci a na ní zavěšené čtyři dřevěné desky ve tvaru koňské hlavy. Zajímavé místo na samé hraně kopce, ze kterého nás čekal opravdu ostrý sešup, který bychom v opačném směru nechtěli jít pěšky, natož jet na kole.

Míjíme rozcestí Pod Korenným vrchom a následně nedaleký Hotel Pezinská Baba, od kterého to máme na sedlo Baba k autu sotva 700 metrů. Blíží se noc a před další cestou by bodla možnost se někde opláchnout. V mapě si všímáme říčky Blatina, kterou máme cestou ze sedla vpravo pod silnicí a tak nedaleko místního lomu parkujeme, dáváme koupačku a vaříme si večeři. Již za tmy se následně přesouváme do místa plánovaného noclehu v okrajové části Bratislavy a těšíme se, co nám přinesou další dny.

Okruh ze sedla Pezinská Baba, je převážně velice jednoduchý a zvládnou ho i malé děti. Příroda je zde pěkná, čistá a užijete si krásný klid zdejších listnatých lesů. Na závěr výletu se můžete odměnit něčím dobrým v bufetu nebo restauraci na dohled od parkoviště.

Zdroj: Martin Pleva, plevicinatripu.blogspot.com