Cestování na kole a lodí po Chorvatsku: Tentokrát nás čekal Dugi otok a jeho krásy

Chorvatsko není jen Makarská riviéra, Dubrovník nebo Záhřeb, ale spousta dalších impozantních míst, která stojí za navštívení. Říká vám něco Dugi otok, Telaščica, Grpašćak, Žman nebo Sali? Ne? Tak se pojďte začíst s námi a možná objevíte další krásná místa, která stojí za prozkoumání.

Ostrov Dugi otok (v překladu Dlouhý ostrov) je sedmý největší ostrov v Chorvatsku. Je dlouhý 43 km a správním centrem ostrova je městečko Sali. My jsme však svou trasu začali na severu v Božavě, kde nás vysadila loď. Udělali jsme si malou zajížďku na severozápadní cíp ostrova k majáku Veli Rat, který je přístupný i pro turisty. Po zaplacení vstupného se lze dostat do jeho útrob a z vrchu je krásný výhled na celý ostrov a okolí.

Asi pět kilometrů od majáku se nachází pláž Sakarun, která se řadí mezi „The most beautiful bays in the world“. K této pláži se lze dostat tak, že sjedete z hlavní silnice po šotolinovém úseku, který má cca 300 metrů. Na pláž upozorňuje směrová tabule u hlavní cesty. S občerstvovacími službami však počítejte jen v hlavní sezóně, mimo sezónu je liduprázdná.

Příjemným překvapením bylo odpočívadlo u hlavní cesty, kde kromě sezení byl volně dostupný dalekohled na pozorování okolní přírody a informační tabule o chráněném druhu jadranského tuleně (sredozemna medvjedica). Tuleně, kteří již bohužel téměř vyhynuli, jsme nezpozorovali, ale přes dalekohled jsme pozorovali pobřeží ostrova Dugi otok s majákem.

Na půl cesty mezi Božavou a Sali lze z hlavní cesty vidět i rybí sádky. Jsou umístěny mezi ostrovem Dugi otok a ostrůvkem Rava. Je zde vybudováno i odpočívadlo s lavičkami.

Cestou do Sali jsme si udělali ještě jednu zajížďku, konkrétně do vesnice Žman. Prudkým klesáním z hlavní silnice jsme se dostali do místní zátoky, kde se nachází malý přístav. Na jeho molu jsme si prohlédli kresby na zdi a hledali jsme restauraci, kde by se dalo poobědvat. Nakonec se nám podařilo najít konobu Regula, rodinný podnik, který je otevřený i mimo letní sezónu. Na jídelním lístku převládaly ryby a mořské plody, ale v nabídce bylo i jehněčí maso a steaky. Jídlo bylo výborné a za sympatické ceny.

Městečko Sali nás přivítalo nově zrekonstruovaným přístavem, resp. novými obslužnými komunikacemi. Tento přístav bývá vcelku dost plný vzhledem k velkému množství jachet, které zde kotví. Z tohoto důvodu je zde i pár restaurací, které jsou otevřeny i mimo sezónu. My jsme se v jedné z nich zaměřili na nabídku ryb a třeba říci, že brancin na žaru nezklamal.

Další den nás čekala krátká etapa, asi deset kilometrů ze Sali do přírodního parku Telaščica. Vstupné do parku je pět euro za osobu a lístek platí 24 hodin, takže se můžete vrátit i vícekrát. To byl i náš případ, protože první pokus nám krátce po zaplacení vstupu zmařila silná přeháňka, a tak jsme se museli vrátit v odpoledních hodinách znovu. Přírodní park Telaščica je proslavený krásnými bílými útesy, které obdivují turisté i z moře při vyhlídkových plavbách z jižní strany ostrova.

My jsme přijeli po asfaltové cestě, která se na pár kilometrů změnila na šotolinu až ke slanému jezeru Mir. To se nachází z vnitřní strany útesů a má délku 900 metrů, šířku 300 metrů a největší hloubka se pohybuje kolem osmi metrů. Z jeho břehů se dají obdivovat útesy, které vidíte přímo pod vámi.

Velkým zpestřením přírodního parku Telaščica bylo nově vybudované edukativní centrum (Interpretacijsko – edukacijski centar „Grpašćak“). To se nachází v bývalé pevnosti Grpašćak, na kterou jsme vyjeli po asfaltové cestě prudkým jeden a půl kilometrovým stoupáním. Pro motoristy slouží před stoupáním elektronická tabule, která informuje o počtu volných parkovacích míst nahoře na Grpašćaku, aby se předešlo problémům s obsazeným parkováním.

Edukativně-interaktivní centrum bylo vybudováno za pomoci eurofondů v letech 2015-2020. Centrum je zaměřeno hlavně na zvířecí říši, moderním a poutavým způsobem mapuje podmořský svět, ale také i nahrané hlasy zde žijících ptáků. Ty můžete poslouchat po stisku tlačítka přes sluchátka připevněná na stěně. Ve vrchní části centra se nachází také prosklená vyhlídka, kde můžete pozorovat z jedné strany širé moře a na druhé straně útesy Telaščice. V centru Grpašćak se lze také občerstvit a jsou zde bezplatné toalety.

Další zajímavostí je vnější vyhlídka, na které je umístěn dalekohled, v jehož průzoru se vám kromě reálného obrazu promítá kilometrová vzdálenost od města jehož směrem se díváte, takže když jsme si prohlíželi přírodní krásy Telaščice ve směru na Vídeň, hned jsme věděli, že metropole Rakouska je vzdálena vzdušnou čarou 650 km. Celé centrum Grpašćak je bezplatné.

Zdroj: autorský text