Na kole po stopách vodních mlýnů na Žitném ostrově: Čtyři architektonické zastávky za půl dne

Žitný ostrov je ohraničený na severu ramenem Malého Dunaje, na jihu korytem veletoku Dunaje a na východě krátkým úsekem řeky Váh. Žitný ostrov je největším říčním ostrovem v Evropě a největším zdrojem pitné vody ve střední Evropě. Paradoxně má Žitný ostrov nejmenší množství srážek na celém území Slovenska. Jeho rovinatý charakter ho předurčuje k podnikání nenáročných cyklovýletů a právě tuto možnost v horkém létě využíváme i my.

Prvním cílem byl mlýn v Jahodné. Do místní chatařské oblasti Alba Regia, kde se nachází, jsme se dostali přes Vozokany a Tomášikovo. Ve Vozokanech jsme se napojili z hlavní silnice na místní cyklostezku podél potoka Malá Čierna voda, odkud trasa vede stále chládkem v nádherném prostředí až po Tomášikovo. Poté jsme pokračovali opět po hlavní silnici až do Jahodné, kde jsme těsně před mostem odbočili doleva k místní rekreační oblasti.

Mlýn v Jahodné však není přístupný veřejnosti a lze jej obdivovat pouze zvenčí, ideální je připlout na člunu při oblíbeném splavování vodního toku Malého Dunaje. Z pevniny není přístupný, protože se nachází na soukromém pozemku. Mlýn byl naposledy zrekonstruován v roce 1999. V rekreační oblasti využíváme možnost občerstvení v restauraci, je však třeba počítat s tím, že je otevřeno jen čtvrtek-neděle, přestože je letní sezóna.

Po krátké pauze na kávu pokračujeme do Dunajského Klátova, zde nás čeká další z mlýnů, ke kterému se lze dostat i blíže a nachází se na břehu Klátovského ramene Malého Dunaje. K mlýnu vede cesta po Mlýnské ulici i s naučnými tabulemi. Nynější stavební úpravu získal při přestavbě v roce 1920 a ve mlýně se naposledy pracovalo ve čtyřicátých letech 20. století.

Objekt mlýna a celé okolí bylo prohlášeno za státem chráněné území. V roce 2016 byla provedena komplexní rekonstrukce celého mlýnu a byla vybudována vyhlídková plošina na protilehlém břehu Klátovského ramene. V budově mlýna se nachází stálá expozice vodního mlynářství s původním zařízením. Po krátké obhlídce z vyhlídkové plošiny jsme se vydali zpátky do Tomášikova, kde nás pár kilometrů za vesnicí čekal třetí mlýn našeho výletu.

Vodní mlýn v Tomášikově z roku 1895 se nachází v krásném prostředí na břehu Malého Dunaje. Původní kamenitá cesta z obce ke mlýnu byla postupem času nahrazena asfaltovou cestou, zatímco mlýn zůstal zachován v původním stavu, bez zásahů do konstrukce a s provozuschopným mlýnským zařízením. Dnes slouží jako technická památka lidového mlynářství na jižním Slovensku a ve zprávě ho má Vlastivědné muzeum v Galantě. Mlýn je přístupný celoročně a vstupenky lze zakoupit v nedaleké budově, vstup je 3 € za dospělou osobu.

V Tomášikově jsme byli v době oběda, a tak využíváme služeb restaurace Malom Csárda, která se nachází asi 50 metrů od mlýna a i zde je otevřeno jen čtvrtek-neděle. Restaurace je zaměřena mimo jiné i na speciality maďarské kuchyně, můžete si zde dát například výbornou rybí polévku „halászlé“, ve které jsme našli filety ze sumce. Tento gastrozážitek byl pěkným zpestřením výletu a posílení jsme pokračovali cyklostezkou vedle Malého Dunaje až k soutoku s Čiernou vodou, kde jsme se napojili na asfaltku, která nás dovedla až do stejnojmenné obce Čierna Voda.

Po přesunu vedlejšími málo frekventovanými cestami se dostáváme do Jelky. Místní mlýn spolu se skanzenem se nachází za vesnicí z jižní strany. Némethův mlýn v Jelce stojí u břehu Malého Dunaje. Nejstarší písemné doklady o mlýně pocházejí z roku 1894. Přestavba lodního mlýna na kolový se uskutečnila po roce 1899. Před rokem 1916 přestavěli jednopodlažní budovu mlýna na vícepodlažní. Od roku 2019 jsou vodní kolový mlýn i skanzen zrekonstruovány v rámci projektu přeshraniční spolupráce INTERREG Slovenská republika – Maďarsko s názvem „Objevování Malého a Mošonského Dunaje kolem a na člunu“.

Zdroj: autorský text