Na kolech na Slovensko: Čtyřdenní objevování Liptova a tamních vodních ploch

Naší základnou během cyklo-putování po Liptově se stalo městečko se 7000 obyvateli. Nese jméno Liptovský Hrádok a leží 10 kilometrů východně od Liptovského Mikuláše. V Liptovském Hrádku se nachází zřícenina vodního hradu s přilehlým renesančním zámečkem. Hrad se nachází na úzkém skalním výběžku, původně obehnaném vodním příkopem, v blízkosti soutoku Váhu s řekou Belá. Hrad je v současnosti využíván jako historický hotel.

První den jsme se vydali na kolech k přečerpávací vodní elektrárně Čierny Váh. Čekalo nás prudké stoupání po cestě, kterou spravují Lesy Slovenské republiky. O povolení vstupu autem je třeba požádat tento subjekt. Vstup do bezprostřední blízkosti nádrže PVE Čierny Váh je však zakázán.

Jsou zde zákazové značky na rampách. Jak uvádějí slovenské elektrárny - na toto území se vstupuje na vlastní nebezpečí a zodpovědnost. Povolení ke vstupu za tyto zákazové značky se z důvodu bezpečnosti ani nevydávají. Proto jsme si monumentální nádrž prohlédli jen z bezpečné vzdálenosti a spustili jsme se zpět po příjezdové cestě do Svarína.

Čierny Váh je údolní vodní nádrž, která byla vybudována na stejnojmenné řece v polovině 20. století. Nádrž má objem 3,7 milionů m³ a je součástí systému přehrad Vážské kaskády. Přečerpávací vodní elektrárna je zároveň nejvýkonnější vodní elektrárnou na Slovensku a byla zprovozněna v roce 1981.

Vodní dílo sestává ze dvou nádrží: horní nádrž byla vybudována v nadmořské výšce 1160 m n. m. a dolní nádrž je v nadmořské výšce 733 m n. m. Voda přečerpáváním mezi nádržemi prochází přes turbíny. Podobné technické dílo se nachází i v Jeseníkách – vodní elektrárna Dlouhé stráně.

Další den jsme se vydali přes Liptovský Mikuláš a Žiar až k Žiarské chatě. Z obce Žiar nás čekalo převýšení přes 500 metrů. Žiarska chata leží ve výšce 1324 m n.m. ve střední části Žiarské doliny. Ta se nachází na liptovské straně Západních Tater, nad obcemi Smrečany a Žiar. Turistická značená stezka Žiarskou dolinou (1,5 hodiny) vede po asfaltové cestě, která je dlouhá 6 kilometrů a končí u Žiarské chaty.

Kromě cyklistů je tato trasa vyhledávána zejména nenáročnými turisty a rodinami s dětmi. Žiarska chata zároveň slouží jako ideální výchozí bod pro různé túry do oblastí Západních Tater. Chata je otevřena celoročně a lze se na ní občerstvit, kuchyň je otevřena do 19:00.

Při návratu po stejné cestě jsme lehký letní déšť přečkali v zázemí restauračního zařízení Salaš Žiar. Odtud jsme pokračovali lesní stezkou až k chatě Baranec (1000 m n. m.). Lesní stezky jsme opustili až za obcí Jamník a ocitli jsme se na bývalém letišti Mokraď, které fungovalo během 2. světové války a bylo dějištěm bojů mezi partyzány a německými vojenskými jednotkami.

V současnosti se na místě bývalého polního letiště nachází už jen asfaltová přistávací dráha (délka cca 500 m a šířka cca 25 m) a občasně slouží civilnímu letectví. Etapu jsme ukončili sjezdem z Jamníku přes Liptovský Ján do Liptovského Hrádku.

Během třetího dne jsme si zvolili za cíl Štrbské Pleso, abychom nahlédli i do Vysokých Tater. Na Štrbské Pleso jsme jeli na kolech přes obce Dovalovo a Liptovská Kokava a u Podbanského jsme se napojili na Cestu Svobody. Tato cesta je vyhledávaná alternativa i pro auto posádky, které se chtějí vyhnout přeplněné dálnici a více si užít přírodní scenérie.

Štrbské Pleso (jedna ze tří místních částí obce Štrba) je nejvýše položená turisticko-léčebná osada nacházející se ve Vysokých Tatrách. Leží na jižním břehu jezera Štrbské Pleso (1346 m n. m.) a je střediskem vrcholového sportu pro lyžařské disciplíny. Samotné Pleso je morénové jezero, které bylo vytvořeno ustupujícím ledovcem. Plocha jezera je téměř 20 hektarů, má objem 1 284 000 m³ a největší hloubka je 20 m.

Ze Štrbského plesa nás už čekal dlouhý sjezd až do Štrby, odkud jsme následně pokračovali přes Šuňavu po lesní asfaltové stezce podél řeky Čierny Váh až k dolní nádrži přečerpávací vodní elektrárny. Potom následoval už jen klidný přesun přes Královu Lehotu s krátkým občerstvením v místní hospodě u nádraží až do Liptovského Hrádku.

Na poslední etapu jsme si vybrali obkroužení přehrady Liptovská Mara. Nejdříve jsme se bočními stezkami přes Závažnou Porubu a Iľanovo dostali k Liptovskému Mikuláši a naši trasu jsme začali na jižní straně přehrady. Liptovská Mara je vodní dílo postavené v sedmdesátých letech minulého století, nachází se mezi Liptovským Mikulášem a Ružomberkem. Přehradě je často přezdívaná i „Liptovské moře“.

Celkový objem přes 360 milionů m³ řadí Liptovskou Maru na první místo mezi vodními nádržemi na Slovensku. Hlavním účelem vodní nádrže je protipovodňová ochrana, výroba elektrické energie, rybolov a možnosti pro vodní sporty. Během výstavby bylo zaplaveno 13 obcí a přesídleno 940 rodin (přibližně 4 tisíce obyvatel). Cenné památky ze zátopové oblasti jsou umístěny v muzeu v Pribylině.

Po obkroužení přehrady ve směru hodinových ručiček jsme se ocitli opět v Liptovském Mikuláši. Město je centrem středního Liptova a má přibližně 30 000 obyvatel. V centru Liptovského Mikuláše jsme navštívili také místní řemeslný pivovar Liptovar.

Produkce pivovaru představuje jen nepasterizované a nefiltrované pivo, které je vyráběno za pomoci ingrediencí a surovin přímo z Liptova, především vody z pramenů Nízkých Tater. Pivovar měl poměrně širokou nabídku piv, kromě ležáků nechyběla ani svrchně kvašená piva. V pivovaru se můžete zúčastnit i prohlídky, která trvá přibližně 60 minut.

Zdroj: autorský text