Málagu znám fakt dobře, cítím se tam skoro jako doma. Přiznám se ale, že v poslední době jsem na ni trochu zanevřela, přišla mi až moc turistická. Jenže moje poslední předvánoční návštěva mě zase nakopla a připomněla mi, jak návykové tohle město je. Stejně jako celá Andalusie. Vždycky je tu co objevovat, i když si myslíte, že už jste viděli všechno.
Do Málagy jsem se tak vrátila po delší pauze. Jen na pár dní, totálně mimo sezónu. Trefila jsem se zrovna do termínu tradičního maratonu, což městu dodalo neskutečnou energii. Pokud hledáte únik z české šedi, tady je zima ideální. Teploty jsou svěží a příjemné – přesně na tričko nebo lehkou mikinu, což oceníte při běhu, výšlapech nebo třeba na kole a při procházkách městem.
Většina lidí jezdí na Costa del Sol kvůli plážím a tapas barům. Jasně, je to fajn, ale pokud chcete Málagu zažít trochu jinak, běžte do čtvrti Soho. Je to v podstatě galerie pod širým nebem. Domy tam zdobí obří muraly od světových i lokálních umělců.
Jsou tu nezávislé galerie, vintage shopy a hipsterské kavárny, kde nedostanete jen kafe, ale i zážitek. A co je nejlepší? Turisti o tomhle místě pořád moc neví. Určitě se také projděte ulicí Calle Tomás Heredia. Je to hlavní pěší tepna v Soho a najdete tu jedny z prvních maleb, které tuhle čtvrť začaly měnit v umělecký ráj.
V historickém centru jsou klikaté uličky a skryté dvorky. V zimě to tu má ale jiný vibe. Calle Larios, hlavní nákupní třída, se promění v jeden velký třpytivý tunel. Ty vánoční světelné show sladěné s hudbou vás dostanou, i kdybyste byli ten největší Grinch na světě. Svítí se tu od konce listopadu do začátku ledna.
Když už budete v Málaze, vyšlápněte si na hrad Gibralfaro. Tyčí se 130 metrů nad městem. Pokud nejste ranní ptáčata, vezměte si v centru autobus linky 35. Ušetříte čas i nohy na strmém stoupání a nahoře si vychutnáte výhled na celé pobřeží, arénu na býčí zápasy a přístav. V zimě zapadá slunce kolem šesté a díky jasné obloze jsou tu výhledy při západu slunce naprosto úžasné.
Dolů sejděte pěšky k Alcazabě – nejzachovanějšímu maurskému paláci ve Španělsku. A než projdete po prohlídce pevnosti bránou ven, nezapomeňte si prohlédnout římské divadlo z 1. století př. n. l. Je to nejstarší památka ve městě a našli ji náhodou až v roce 1951, když tam chtěli na jeho místě stavět.
Večer zakončete na nábřeží Muelle Uno. Je to moderní přístav, kde si místní i turisté dávají zmrzlinu, prohlížejí si trhy a poslouchají pouliční muzikanty. Sledovat jachty při západu slunce s drinkem v ruce? To chcete...
Nemůžete odjet z Andalusie a nevidět flamenco. Zapomeňte na předražené show pro turisty. Hledejte malá „Tablaos“. Doporučuji třeba Tablao Flamenco Alegria v přístavu nebo El Gallo Ronco na Plaza de las Flores. Je to syrové, hlasité a plné emocí. I když nebudete rozumět ani slovo, ta energie vás přibije k židli.
Málaga je také neskutečným lákadlem pro labužníky. Najdete tu tapas bary, taverny i luxusní restaurace. Stačí si jen vybrat, ale tady je pár mých tutovek, kde nešlápnete vedle. Plaza de la Merced je super startovací bod. Najdete tu autentické tapas bary, kde ceny ještě drží basu a nenafoukly se s rostoucí popularitou čtvrti. Od tradičních bodeg až po trendy koktejlové spoty. Neváhejte vyzkoušet třeba Picasso Brunch & Tapas bar. Příjemné místo s chutným jídlem. Skvělý servis a velký výběr tapas i jídel.
Klasika, kterou musíte zkusit, je El Pimpi. Vydejte se na Calle Granada do nejslavnější andaluské vinárny. Funguje už od roku 1971 a jejím spoluvlastníkem je lokální patriot Antonio Banderas. Interiér je plný fotek a vzkazů od celebrit, které toto místo navštívily před vámi. Jídlo je fajn, ale sem se chodí hlavně zažít tu atmosféru. Rezervujte si stůl uvnitř předem, ať to nasajete naplno. Název podniku pochází z místního výrazu pro mladíky, co v 19. století pomáhali cestujícím v přístavu vystupovat z lodí.
Dobře se najíte i na Mercado Central de Atarazanas. Tenhle rušný trh v krásné historické budově je místem, kam chodí místní denně nakupovat. Vyrazte tam po ranní špičce, ať se vyhnete davům. Dopřejte si k obědu „pescaíto“, slavnou smaženou rybku. Prohoďte pár slov s prodejci a ochutnejte ty nejlepší kousky Málagy přímo u zdroje. Je to skvělé místo pro nasátí místní atmosféry i nákup všemožných specialit.
Kousek od města, a přitom jiný svět. Borovice, duby, řeka Guadalmedina. Je tam spousta tras, které vás vyvedou k vyhlídkám, odkud uvidíte až na moře. Ideální pro ty, co prostě chtějí na chvíli od města vypnout.
Tohle je pecka pro pěší. Spojuje dvě městské části, ale vede čistou přírodou. Uvidíte přehrady El Limonero a Presa del Agujero, projdete kolem slavné botanické zahrady La Concepción a celou cestu vás bude doprovázet vůně rozmarýnu a tymiánu. Určitě nevynechejte fotku na Puente de Colores (Barevný most).
Tohle je unikát. Nachází se v nedalekém Rincón de la Victoria a je to jedna ze tří jeskyní na světě mořského původu, které jsou přístupné lidem. Moře tu do vápence vytesalo neuvěřitelně fascinující chodby a útvary. Legenda říká, že je tu ukrytý poklad maurských králů. I když nic nenajdete, návštěva určitě stojí za to, jeskyně samotná je pokladem. Vstupenky si sem raději bookněte online, ušetříte.
Tohle místo vypadá jako z jiné planety. Jsou to vápencové skály vymodelované do neuvěřitelných tvarů. Doporučuji projít Ruta Amarilla (Žlutá trasa). V zimě pozor – bývá tu bláto a kameny kloužou. Ale potkáte tu kozorožce a nad hlavou vám budou kroužit supi. Víc magické to už být snad nemůže.
Žlutá trasa je ze všech veřejných tras nejdelší a nejzajímavější, středně náročná. Cesta začíná na parkovišti u návštěvnického centra a je okružní. Nechte si na tříkilometrovou trasu 2 až 3 hodinky. Podél cesty můžete vidět sfingu, velblouda, katedrály, robota, bar, kuře atd. Protíná také oblasti s větší vegetací a krásnými chodbami.
Vstup do El Torcal je zdarma, můžete jej navštívit kdykoli během dne. Nejlepší čas na návštěvu přírodního parku je brzy ráno. V této době je přírodní park téměř prázdný, jen s několika málo lidmi, kteří strávili noc v karavanech. Budete se pohybovat v nadmořské výšce přes 1200 metrů, mějte proto po ruce raději teplejší oblečení i pláštěnku.
Tohle už je celodenní highlight. Kdysi nejděsivější stezka světa, dnes bezpečný, ale pořád adrenalinový chodník přibitý na kolmé stěně kaňonu 100 metrů nad řekou Guadalhorce protékající soutěskou Desfiladero de los Gaitanes. Jasně, je to pořád 100 metrů nad roklí, ale díky bezpečným cestám a zábradlím je to spíš vzrušující než děsivé. Délka: cca 9 km.
Jeďte sem autem, autobusem nebo vlakem do stanice El Chorro, odtud vás dovezou kyvadlové autobusy ke startu trasy. Autobus jezdí obousměrně, auto tedy můžete zaparkovat na začátku i na konci trasy. Lístek na bus koupíte buď u řidiče, nebo společně se vstupenkou a poplatkem za parkoviště online.
Stezka bývá rušná i mimo sezónu. Základní vstupenky bývají většinou vyprodané. Doporučuji je tedy mít koupené dopředu na oficiálním webu. Pustí tam jen 600 lidí denně. Pokud ale chcete stezku absolvovat sami, kupte si lístek s průvodcem. Při vstupu na stezku sdělte personálu, že chcete jít sami. Většinou vás v zimním období pustí a můžete jít svým vlastním tempem mimo skupinu. Dostanete helmu a vyrazíte. Je to spíš úchvatné než děsivé, ale pokud máte totální fobii z výšek, radši zůstaňte Málaze.
Čtyři dny v Malaze jsou tak akorát na město, muzea a Alcazabu. Pokud ale chcete dát El Torcal nebo Caminito, přihoďte si aspoň dva dny. Zima v Andalusii neznamená mráz, ale svobodu. Žádné davy, žádné vedro k padnutí, jen vy, hory, tapas, sangria a nejlepší mořské plody vašeho života. Tak na co čekáte? Vyrazte!
Zdroj: autorský text
