Cyklovýlet ve znamení vína a ústřic. Projeli jsme na kole chorvatské perly Pelješac a Korčulu

Pokračujeme v naší cyklistické jízdě po Chorvatsku. Z ostrovů Šolta a Vis, které se nacházejí v úrovni Splitu, jsme se lodí dostali dál na jih na poloostrov Pelješac a na ostrov Korčula. Pro obě lokality je typické výborné víno a rybí delikatesy. V čistých pobřežních vodách poloostrova Pelješac se navíc daří ústřičným farmám. 

Poloostrov Pelješac je s rozlohou 348 km² druhým největším chorvatským poloostrovem. Nachází se mezi Splitem a Dubrovníkem. Na jižní straně poloostrova láká turisty městečko Ston se svým mohutným městským opevněním. Ve Stonu se nacházejí i saliny, které byly až do 18. století hlavním zdrojem příjmů domácích.

Trajektové spojení poloostrova je zajišťováno linkou Ploče-Trpanj, postupně však ztrácí na významu, protože v roce 2022 byla dokončena novodobá dominanta poloostrova - Pelješki most. Ten spojuje pevninu s poloostrovem Pelješac a má délku 2 404 metrů.

My jsme naše putování po Pelješaci začali v Trsteniku, odkud jsme se nádhernou sedmikilometrovou pobřežní stezkou dostali až ke krátkému tunelu Dingač. Tunel je vstupní branou do vinařské vesnice Potomje, kde lze v místních vinařstvích degustovat lokální odrůdy vín Dingač a Plavac. Dingač je nejvýznamnější oblastí pro pěstování odrůdy Plavac Mali a je situována na jižních svazích poloostrova Pelješac. Některá vinařství v Potomje nabízejí také organizované degustace pro skupiny a prohlídky sklepních prostor.

Další den jsme se dostali nejužším místem Pelješacu na severní pobřeží do Drače. Tady v klidných a čistých vodách Malostonského zálivu jsou rozmístěny farmy pro chov ústřic. V některých vesnicích zálivu lze v místních kioscích ústřice za pár eur zakoupit a ochutnat.

Z těchto míst je na dohled i nově vybudovaný most spojující pevninu a Pelješac. Chorvaté zároveň vystavěli na Pelješaci i nové cesty směřující k mostu, aby odlehčili místním komunikacím. Někteří domácí si však cestu zkracují cestičkami u pobřeží.

Korčula je šestý největší chorvatský ostrov. Má rozlohu 279 km² a přes 16 000 obyvatel. Ostrov zažil různé nadvlády: antickou, byzantskou, benátskou, srbskou i chorvatskou. Celý ostrov byl v roce 1797 připojen k Habsburské říši, čímž byla ukončena nadvláda Benátské republiky. Podle domácích se ve městě Korčula narodil v roce 1254 i mořeplavec Marco Polo. Pro toto tvrzení sice neexistují žádné spolehlivé důkazy, ale jeho údajný rodný dům ve městě Korčula najdete ve spletitých uličkách historického centra.

Nás vysadila loď na severním pobřeží ostrova v Prigradici a zvolili jsme šotolinovou stezku vedoucí až do Račišče. Po cestě se dá zastavit na krásných plážích Čara nebo Vaja. Z Račišče už potom vede pobřežní asfaltová cesta až do města Korčula, kterému se říká „malý Dubrovnik“. Krátkým výletem z města se lze dostat na nejvýchodnější bod ostrova k majáku Ražnjić poblíž Lumbardy.

Ostrov Korčula má délku přibližně 50 km a trasa z Korčuly do Vela Luka na západním pobřeží byla naší další cyklo etapou. Zvolili jsme si však cestu podél jižního pobřeží přes vesnice Čara, Brna a Prižba, kde byly nádherné výhledy a minimální provoz.

Potom jsme se přes krásné městečko Blato dostali do Vela Luka. Vela Luka je významný jachtařský přístav a slouží také pro trajektovou linku spojující ostrov Korčula se Splitem, ostrovem Hvar nebo ostrovem Lastovo. Toto město s rozlehlou marinou nabízí také řadu ubytovacích a stravovacích možností.

A na které ostrovy zavítáme příště? To se brzy dozvíte.

Zdroj: Martin Strážay, autorský text