Místo chorvatských ostrovů Bornholm, druhá část: Pokračujeme na východní straně ostrova

Na začátku naší bornholmské cesty bylo skalnaté a divoké pobřeží v okolí Hammerenu. Vzhledem k rozloze ostrova 588,4 km² jsou přesuny velice krátké. Po čtyřech nocích na cestách zakotvíme na pár dní v kempu Sandkaas Familiecamping. Ten je luxusně vybavený, a to včetně servisního boxu pro obytná auta, malého obchůdku s potravinami a restaurací. Komu se Balt zdá chladný, může využít bazén s vodou teplou kolem 26°C. Sice to není žádný podolský plavečák, ale na krátké zaplavání to stačí. Kemp je velice rozlehlý, parkovací místa jsou dostatečně velká a oddělená živým plotem. Že je všude pořádek a čisto, to nemusím ani zmiňovat. V této lokalitě je to běžná věc. Cena za noc pro dvě osoby, obytné auto a elektřinu vychází na 400 dánských korun. Psa, vzhledem k jeho velikosti, pan recepční nepočítal.

V každém městečku, ale i malé vesničce, jsou k vidění kamenné komíny udíren. Bornholm je proslavený uzením ryb všeho druhu. A tak se v úterý odpoledne vydáme malou pěšinkou po pobřeží do městečka Allinge. Úzké uličky, malebné domky a všude kvetoucí záhonky. Jen ze zvědavosti nakoukneme do nádvoří jednoho malého hotelu, kde je vše pestrobarevně rozkvetlé. Ještě než dojdeme do přístavu, zastavujeme v prodejně ryb, která na sebe opět upozorňuje komínem udírny. Ale co vybrat? Nabídka je opravdu pestrá. Dáme tedy na doporučení paní prodavačky a zakoupíme na ochutnání dva druhy. Ještě se zeptám, zdali chce být na stránkách Fotra na tripu a se souhlasem udělám pár fotek prodejny. 

Úterní večeře je jasná. Uzené bornholmské ryby. Po návratu z procházky musíme ještě vyzkoušet místní bazén. Nevím, kde vzal pan recepční 26 °C teplou vodu. Tak nějak mi to připadá o pár facek teplejší než Balt. Ale po chvilce plavání si člověk zvykne. Ve čtvrtek se pomalu začínáme přesouvat k přístavu Ronne, ale dva celé dny máme ještě před sebou. Předposlední noc na Bornholmu máme naplánovanou ve městečku Balka u dlouhé písečné pláže. Parkoviště je bezplatné, opět vybavené třemi WC a vodou. Ale než dojedeme do Balky, uděláme si zastávky.

Tyto kolmé skalní stěny, průrvy, schody a žebříky se nachází v oblasti Helligdommen. Celá tato přírodní oblast se dá projít za necelé dvě hodiny. Následně se dozvídáme, že z pár kilometrů vzdáleného Gudhjemu se pořádají několikrát za den plavby výletní lodí okolo skal. Dokonce si na palubu můžete vzít i vašeho psího mazlíčka.

...je malé přístavní město, kde se klikatí úzké uličky a dým z místních udíren je cítit na každém kroku. Kousek od přístavu je samoobslužná restaurace Gudhjem Rogeri. V dřevěné bárce jsou uzené ryby všeho druhu, a tak opět nemůžeme odolat. Za 200 dánských korun koupíme jak oběd, tak večeři.

Musím uznat, že tak dobré ryby jsem ještě nejedl. Z místního přístavu je také možné, kromě již zmíněného výletu ke skalám Sorte Gryde, udělat celodenní vyjížďku na nejvýchodnější dánský ostrov Christianso. Loď vyplouvá třikrát za den.

Jen pár kilometrů za Gudhjemem, při odbočení z hlavní silnice, si můžeme prohlédnout největší kruhový kostel na Bornholmu. Ten pochází z 12. století. Skládá se z apsidy, velké kruhové lodi a oválného kněžiště. Kostel má tři podlaží, kdysi byl opevněn a sloužil jako pevnost. Horní patro fungovalo jako otevřená střelnice. Dnes jsou všechna tři patra přístupná. Platí se vstupné 15 dánských korun. Parkovné je bezplatné. Po příjezdu na parkoviště u pláže „Balka Strand“ zjišťuji, že místo je téměř poloprázdné. Zaparkuji tak, abych měl z okna krásný výhled na moře a jdeme se podívat po dlouhé písečné pláže ke zdejšímu přístavu. U dlouhého mola je několik hospůdek, hraje živá hudba, a tak chvilku posedíme u místního piva.

V pátek odpoledne už zbývá udělat poslední přesun do přístavu v Ronne. Náhodně zjišťuji, že u města Aakirkeby je muzeum automobilů. To pochopitelně nemůžeme vynechat. Má to opět drobný problém, karty neberou. Dánské koruny už nemáme, ale berou eura. Zaplatím devět euro a jdu se podívat na skvosty dávné minulosti. Sportovní Saab, Rolls-Royce, ale také vozidla socialismu. Trabant, Lada 1500 nebo naše Tatra 603 i s dobovou pražskou SPZ. Mě ovšem nejvíce zaujala první autosedačka nebo vozík za kolo pro malé děti.

Vše mám prohlédnuté, nafocené a můžeme pokračovat do přístavu v Ronne. U terminálu do Sassnitzu je i parkoviště pro karavany a obytná auta. Poplatek je 240 dánských korun, ale v ceně je elektrická přípojka, teplá voda, WC a výlevka chemie. Po zaparkování nesmí chybět podvečerní procházka okolo trochu rozbouřeného moře a návštěva centra Ronne. Ráno si ještě vyfotím bornholmský východ slunce a pomalu se jdeme zařadit do fronty na trajekt. Tentokrát je plavba o poznání klidnější. Cestou jsou vidět mořské větrné elektrárny a křídové skály v Sassnitzu.

V neděli dopoledne udělám ještě jednu zastávku. Sice si zajedu nějakých 20 kilometrů, ale i krátká návštěva národního parku Lübbenau – Spreewald stojí za to. Parkovné pro obytná auta stojí pět euro za hodinu, ale dá se zde i přenocovat v kempu Spreewald caravan park. I toto místo by stálo za delší návštěvu. Závěrem musím konstatovat, že cesta na sever stála opravdu za to. Během krátké doby máte možnost poznat zase něco jiného. Krásnou přírodu, nekonečné pláže, malebná městečka a také ochutnat místní rybí kuchyni, která je opravdu vynikající. Ještě když jsem byl na trajektu, začal jsem pomalu vymýšlet plán příští cesty. Bornholm je sice malý ostrov, ale těch míst k vidění je opravdu hodně. I takové Christianso stojí za návštěvu. Tak snad zase někdy příště.

Zdroj: autorský text