Na kole a lodí po Dalmácii: Tentokrát nás čekal Brač, Hvar a Makarska

Také pro poznávání chorvatské Dalmácie jsme zvolili kombinaci lodi a kola. Objevování této části Chorvatska jsme začali na ostrově Brač, který je největším ostrovem v Dalmácii, ale v rámci Chorvatska je se svou rozlohou 396 km² až třetím v pořadí.

Po první noci strávené na lodi jsme vyrazili na první cykloetapu z přístavu Pučišća na severu ostrova a pozvolným stoupáním jsme se dostali až na nejvyšší bod dalmatských ostrovů, Vidovu goru (778 m n. m.). Z jejího vrcholu, na který vede asfaltová cesta, jsou krásné výhledy na ikonickou pláž Zlatni rat a na ostrov Hvar.

Naším cílem byl však přístav Bol na jižní straně ostrova. Po sjezdu z Vidovy gory jsme si udělali přestávku na občerstvení ve vesnici Gornji Humac. Místní restaurace Zlatni Raj se specializuje na grilované maso, zejména na jehněčí. Vůni pečínky jsme zaregistrovali už při našem příjezdu. Nebylo nad čím přemýšlet, volba byla jasná. Nelitovali jsme, perfektně ugrilované steaky jsme zapili domácím červeným vínem, které rovněž nemělo chybu. Gril s jehněčím je umístěn hned u cesty, takže tuto zastávku nemůžete minout.

Následně nás čekal už jen dlouhý sjezd v minimálním provozu aut až do Bolu. Zde jsme navštívili turistický symbol Bolu - pláž Zlatni rat (doslova Zlatý roh), tento výběžek má délku asi 500 metrů. Během léta by byl problém rozložit si ručník, mimo sezónu je však pláž liduprázdná. Oblázková pláž má tvar rohu, který se svažuje prudce do moře. Činnost mořských proudů a vln způsobuje, že pláž mívá různý tvar a sklon. Někdy je „roh“ zahnutý doprava, někdy doleva. Před naloděním jsme navštívili ještě Vinařskou zadrugu, místní vinařství s vinotékou, kde jsme stihli překoštovat pár tamních odrůd vína.

Hvar je o rozloze 298 km² čtvrtým největším chorvatským ostrovem. Nejvyšší vrch ostrova je Sveti Nikola, který je vysoký 628 m. Hvar se řadí k nejslunečnějším turistickým destinacím ve Středomoří a se svým příjemným podnebím láká množství turistů.

Na Hvaru jsme se vylodili v městečku Jelsa. Čekala nás kopcovitá etapa vnitrozemím až do jihozápadní části ostrova, kde leží město Hvar. Lze se tam dostat i po hlavní silnici přes tunel, do něj však kola vjíždět nesmí. Benefitem málo frekventované cesty přes kopce byly nádherné výhledy a poté zasloužený sjezd až do Hvaru, kde se nacházejí 700 let staré hradby, jenž se táhnou až k pevnostem Španjol a Napoleon. Hned vedle přístavu je hlavní náměstí Trg, kterému dominuje katedrála sv. Štefana ze 13. století. Ve Hvaru najdete také unikátní divadlo, které je nejstarším divadlem v Evropě.

Další den nás čekala odpočinková etapa z Jelsy do nejvýchodnějšího bodu ostrova – přístavu Sućuraj. Jeli jsme po hlavní tepně ostrova, cestě spojující Sućuraj s Jelsou. Profil etapy je téměř rovinatý a většina cesty je lemována olivovými háji. Těsně před příjezdem do Sućuraje jsme odbočili na cyklostezku na severním pobřeží ostrova a užili si koupání s výhledem na Makarskou riviéru. Skalnaté pláže byly naprosto prázdné.

Po plavbě z ostrova Hvar nás přivítala Makarska. Město Makarska leží 60 km jižně od Splitu a má přibližně 14 000 obyvatel. Nad městem se vypíná pohoří Biokovo. Díky tomuto pohoří je Makarska chráněna před severním větrem. Biokovo vytváří krásnou kulisu přímořským letoviskům a povyšuje tuto oblast na riviéru. Názvem Makarská riviéra se pyšní letoviska mezi Brelou a Gradacem, tento pás o přibližné délce 50 km a šířce pár stovek metrů zaručuje nádherné panoramatické divadlo pro turisty.

Na kole jsme se vydali z přístavu Makarska přes přilehlý park, kterému dominuje socha Franja Tuđmana, prvního prezidenta novodobého, nezávislého Chorvatska. Trasa pokračovala podél pobřeží na sever po letovisko Baška Voda. Míjeli jsme rozlehlé pláže, na kterých je uprostřed léta hlava na hlavě, ale mimo sezónu zejí prázdnotou. Po přímořské promenádě Dr. Franja Tuđmana se dostanete až na nudistické pláže a za nimi se nachází i pláž pro psy. Potom následuje „Kamenita cesta“ mezi skálami těsně vedle moře, kde je už třeba na pár stovek metrů sesednout z kola. Cesta ústí až na pláž Ramova v Krvavici, odtud pokračuje opět přímořská cyklostezka až do Bašky Vody. A o tom zase příště. 

Zdroj: autorský text