Zašli jsme si na procházku s alpakami. Statek U Merlina toho nabídne ale mnohem více

Statek U Merlina nenese jméno po bájném kouzelníkovi, nýbrž po prvním obyvateli, kterým byl velbloud. Zoopark je otevřený od roku 2009 a za tu dobu se do něj stačilo nastěhovat už přes 200 zvířat. Na první pohled tedy nenápadné stavení v obci Chyňava skrývá na svém obrovském pozemku domov pro exotická i česká zvířata. My jsme zde měli domluvený lamatrekking a při té příležitosti jsme si prohlídli celý zoopark.

Samotná procházka s lamou alpakou stojí 400 korun na hodinu pro jednu osobu, pokud se pak budete chtít zdržet v areálu déle a prohlédnou si všechna zvířata, musíte si koupit vstup. Pro dospělé je to 150 korun, dětí to mají za 80 korun. Za 50 korun si pak můžete koupit ještě velký kelímek granulí nebo zeleniny a ovoce, abyste mohli některá zvířata nakrmit. 

Na procházku s alpakami je vhodné se připravit už doma, pokud to někdo plánuje jako překvapení, měl by obdarovaného varovat, aby si nebral světlé oblečení a boty. Ne vždy jsou cesty totiž suché, a navíc se může stát, že vás alpaka poplive – což je ale skutečně ojedinělá záležitost. 

Za nás to schytal ošetřovatel, protože dvěma alpakám se po ránu nechtělo vyvíjet aktivitu, a ještě se nechat vyhnat z jejich pelíšku. Nutno podotknout, že plivanec skutečně smrdí a podle ošetřovatele se dostává pěkně blbě z vlasů. Culík jsem proto měla v následující vteřině hotový.

Celá procházka trvala hodinu, do ruky jsme dostali vodítko a instrukce. Například je lepší mít vodítko na volno než příliš utažené, aby se lama mohla procházet. Nesmí se jí však na zádech dotýkat, protože by s sebou jinak šila. A jedno z nejdůležitějších pravidel je, že když se zastaví alpaka, budete stát i vy, zase rozejít ji může být totiž velký oříšek. Má vlastí hlavu a někdy je nutné ji začít přemlouvat, případně silou zatáhnout za vodítko. 

Nedivte se, že se alpaky budou sdružovat u sebe, mají to v genech. Cítí se tak více v bezpečí. Jsou také velmi lekavé, uskakují obvykle do strany, je lepší si proto hlídat, v jakém úhlu u ní jdete. Přestože se jedná o velká zvířata, mají strach i z malého motýlka nebo ze bzučení mouchy. Jsou totiž velmi ostražité, protože je v jejich domovině (Jižní Amerika) loví kdejaký predátor. 

Tahle zvířecí terapie je však skutečný balzám na duši. Navíc během procházky jde s vámi vždy ošetřovatel a vypráví vám zajímavosti o těchto zvířatech. Každá alpaka z Merlinova statku má jedinečnou osobnost. Jedna třeba celou dobu vydává zvuky, jako by si chtěla povídat, jiná se zas zastavuje u keřů nebo se sama drbe přední tlapkou každých pár desítek metrů. 

V podstatě jsou to velmi roztomilá zvířata, na která je radost se jen dívat. Jakmile zbystří, že se blíží zpátky k domovu, nasadí rychlejší tempo. To se však zase zpomalí, když prochází kolem výběhu pumy. V tomto momentě je nejdůležitější být stále v pohybu a nezastavovat. „Naštěstí“ moje alpaka si dala říct a celý úsek jsme zvládly jen se čtyřmi zastávkami.

Prohlídku areálu jsme vzali postupně. Nejdříve jsme navštívili exotické tvory. Hned vedle občerstvení je několik surikat, v budovách se pak skrývají vzácní tamaríni pinčí, kterým se v zooparku skutečně daří. Tyto malé opičky jsou velmi malé, zato zvídavé. Venkovní výběh tu má také král Jelimán, jinak zvaný lemur se svou početnou skupinkou.

Obdivovat můžete dále různé druhy slepic, papoušků, ale také vodní buvoly, krávy, husy, velbloudy, želvy, dikobrazy, koně a osly. Výhodou je, že většinu místních obyvatel můžete nakrmit i pohladit. Jsou to spíše ta domácí zvířata, jako jsou kozy, morčata, králíci nebo ovce. Krmení si od vás ale vezme také velbloud a vděčným strávníkem je i emu. Bát se tohoto nelétavého ptáka vůbec nemusíte, i když vypadá trochu děsivě. Nejlepší je otevřít dlaň, ze které si zob může jednoduše sezobat sám. Krmení nenoste vlastní, kupte si vždy to, které na statku nabízejí, abyste zvířatům zbytečně neublížili. A pozor na vlastní děti, některé ohradníky mohou být totiž pod proudem. 

Na statku jsme tak strávili skoro tři hodiny, než jsme prošli všechny výběhy a podívali se na všechna zvířata. Ty se tu mimochodem mají opravdu královsky. Pastviny i výběhy mají dostatečně velké a ošetřovatelé se o ně starají s láskou. Je vidět, že je práce baví a k tvorům mají skutečně vztah. Škoda, že to tak nefunguje všude.

Během poznávání a krmení tvorů možná vyhládne vám samotným. Hlad lze zahnat v menším občerstvení přímo v areálu. V době naší návštěvy zde bylo docela dost dětí, ale i tak obsluha stíhala, to však nemusí platit v sezoně. Buďte tedy trpěliví a na jídlo či pití si slušně počkejte. 

Výběr je jinak docela široký. Za domácí limču zaplatíte 60 korun, přičemž záloha za vratný kelímek je 50 korun a sirupy nejsou z obchodu, ale skutečně domácí. Nabízejí vždy několik druhů. Vodu můžete mít perlivou, nebo neperlivou. Espresso pak vyjde na 40 korun a třeba Birell nebo Coca Cola stejně tak. K jídlu jsou spíše smažené rychlovky, jako je párek v rohlíku za 35 korun, smažený sýr s hranolky za 130 korun nebo samotné hranolky za 40 korun. Zmrzlinu mají v kornoutku za 25 korun. Děti se pak mohou ještě před odjezdem domů vyřádit na dětském hřišti.

Zdroj: autorský text