Našli jsme místo kombinující alkohol, automobilové závody a luxus. Je to přímořský ráj

Trip napříč Španělskem měl všechno. Města, přírodu, hory. Ale nebyl by kompletní, kdybych se nezastavil někde u moře. Abychom drželi příběh o místech, podle kterých se jmenují auta značky Cupra, nebylo moc těžké vybrat nějaké to letovisko. Chtěl jsem sice navštívit Formentor, ale to by znamenalo výlet na Mallorcu. A tak jsem místo toho zajel navštívit Terramar. 

V minulosti jsem už tady byl několikrát, protože automobilka Seat/Cupra využívala místní okruh pro různé prezentace. Takže by se chtělo říci, že místo už znám. Jenže tentokrát jsem se na Terramar podíval více turisticky a objevil zajímavé detaily. Jistě, v první řadě je to naprosto klasické letovisko, kam si lidé jezdí odpočinout. Vyvalí se na pláž, případně v hotelu u bazénu a nedělají jedním slovem nic. Je to určitě fajn. Ale člověka to nebaví několik dnů v kuse. No a pak nastupují ty zajímavé místní „drobnosti“, na které se podíváme. 

Místní závodní okruh je zajímavá atrakce hlavně pro motoristické nadšence. Postaven byl v roce 1923 a byl to první závodní okruh ve Španělsku a jeden z vůbec prvních v Evropě. Šlo o dobu, kdy auta jako taková byla žhavou novinkou a obvykle luxusním zbožím pro movité lidi. A není náhoda, že byl závodní okruh postaven právě tady, což je jedna z těch zajímavých místních okolností. 

Za vznikem dnes rekreační čtvrti Terramar totiž stojí ambiciózní projekt, v rámci kterého tu mělo stát zahradní město. Měla tu být luxusní odpočinková zóna, která chtěla přilákat bohatou smetánku té doby. Plánovaly se hotely, golfový rezort, dokonce snad i kasino postavené přímo na moři a také zahrady ve stylu Versailles. Krize v Katalánsku nedovolila projekt v plném rozsahu dokončit, ale část vznikla a je tu patrná dodnes. Autodrom je jedním takovým důkazem, dalším je hotel Terramar, obrovská promenáda spojující Sitges a Terramar a také místní park Jardines de Terramar. 

Protože mám rád auta, rád jsem se také opět zajel podívat na španělský historický okruh. Dnes je v soukromých rukách, takže doby, kdy po něm mohl jezdit kde kdo, skončily. Ale z pohledu turisty se hodí zmínit fakt, že se zde pořádají exkurze s průvodcem. Stačí si udělat rezervaci na webu autodromu. 

Pokud tohle nestihnete, ale chcete okruh vidět alespoň trochu, také se to dá. Kolem okruhu vede turistická trasa. Když půjdete od hlavního vstupu doleva směrem na západ, narazíte minimálně na dvě pěšinky, přes které se dá dostat na hranu dráhy a teoreticky tudy člověk může vlézt i přímo na okruh (ale dělat byste to neměli). Turistická trasa vás pak přímo zavede na vyhlídku, která je na vrcholu západní velké klopené zatáčky. V mapě ji najdete jako Mirador autódromo Terramar. Garantuji vám, že budete žasnout nad tím, jak moc je ta zatáčka nakloněná. 

Jistě, není to atrakce na půl dne, ale procházka lesíkem kolem okruhu je příjemná a za návštěvu tohle místo stojí také proto, že podobných okruhů se do dnešních dnů moc nedochovalo. Reálně to je jeden z největších takovýchto starých dochovaných okruhů na světě. 

Autodrom je na kraji Terramaru mezi dálnicí a samotnou čtvrtí. Pokud se odsud vydáte dále směrem k moři, po chvilce se dostanete do Jardins de Terramar. To je další pozůstatek původního plánu postavit tu luxusní zahradní město. Jde o klidný park nabízející lavičky, dětské hřiště a docela hodně květin a několik jezírek. Inspirací při návrhu tohoto místa údajně byly zahrady ve Versailles, jen zde jsou řekněme poněkud miniaturizované. 

Oficiální web Sitges o parku říká, že je to klidné místo, kam turisté nechodí. Těžko říci, jak to tady bude vypadat v létě, ale v polovině května tu skutečně nebyl vůbec nikdo, ačkoliv na promenádě to už tou dobou žilo docela dost. Pokud tedy hledáte prostor, kde si odpočinout ve stínu a kde se vám dostane kousek přírody, tohle bude ideální volba. Jen park místy působí zanedbaně, jezírka by asi potřebovala nějakou očistu a keře by také potřebovaly trochu prořezat. Ale co já vím, třeba se to všechno před plnou letní sezonou dá do pořádku. Když jsem tu byl já, tak místo působilo tak krásně ospale a opuštěně, že bych si tam nejradši sednul na lavičku a hodinu koukal do té přerostlé zeleně. 

Když jsem popojel ještě kousek dál a odstavil naši Cupru přímo u moře, rychle jsem pochopil, proč se většina turistů drží právě tady. Pláže jsou obrovské a lemované stejně obrovskou promenádou. Krásně to tu voní a vůbec celé prostředí je fakt pěkné. Promenáda je lemovaná množstvím obrovských vil také někdy z 20. a 30. let minulého století, což místu dodává na eleganci. Stejně jako spousta dalších podobně starých detailů. 

Záměrně jsem zaparkoval u hotelu Terramar, protože ten je dalším viditelným pozůstatkem původního projektu luxusní čtvrti, ačkoliv byl otevřen až počátkem 30. let. Jde o jeden z prvních velkých moderních hotelů a dnes je po rozsáhlé renovaci. Uvnitř by to měl být designový skvost, ale kdo ví. To štěstí jsem zatím neměl. Místo toho jsem se prošel po promenádě a na chvíli se zastavil na prázdné pláži v prázdném plážovém baru. Tam jsem se dozvěděl, že kafe nedělají, protože nemají kávovar, tak jsem šel o bar dále. S bary tu problém jistě nebude. 

Protože Terramar vznikl jako nová čtvrť Sitges, více historie najdete právě v malém centru tohoto městečka. Historie to může být spjatá i s alkoholem, protože právě v Sitges se narodil pán, který se jmenuje Don Facundo Bacardí Massó. Ano, to je přesně ten pán, který založil firmu Bacardí vyrábějící rumy. 

V Sitges je několik jeho připomínek. Našel jsem zmínku o tom, že v ulicích Sant Pere a Parellades jsou pamětní tabule informující o tom, že tady Bacardí pobýval. Nejviditelnější připomínkou ale je socha „Looking into the Future“ od Lorenza Quinna, která je na promenádě v Sitges a která je poctou Bacardímu. Zašel jsem ještě do centra, kde je budova bývalé tržnice a některé zdroje uvádí, že právě v těchto místech se Bacardí narodil. Bývala tu i výstava týkající se výroby rumů. Jmenovalo se to Casa Bacardí, dnes už je tahle expozice zavřená. V tržnici funguje muzeum moderního umění. 

V centru Sitges, asi jako v centru každého španělského města, najdete hodně barů a restaurací a určitě tady bude v létě mraky lidí, protože tu byly mraky lidí už během mé květnové návštěvy. Ale zase to tu evidentně žije. Pokud sem přijedete autem, počítejte s tím, že se kolem centra špatně parkuje. Lepší je nechat auto někde dál. Třeba v okolí hotelu Terramar, odkud do centra jezdí autobus, nebo odkud dojdete do centra po té parádní promenádě. 

Terramar byl mojí poslední zastávkou na tomhle španělském tripu. Po odpoledni stráveném v tomhle pěkném, i když možná až příliš turistickém městě, jsem to vzal po pobřeží směr Barcelona. Klikatá silnička slibovala hezké svezení, ale to se pochopitelně nekonalo, protože pozdně odpolední provoz byl ve směru z Barcelony skoro až extrémní. Nakonec jsem zakotvil v kempu kousek od letiště, kde celá tahle cesta o týden dříve začala. 

Ještě jednou jsem vedle Formentora rozbalil stan a vyrazil na obří pláž za kempem. Mimochodem, tento kemp možná není úplně nejklidnějším místem, protože je moc blízko letiště, ale jinak je celkem pěkný a hlavně má výbornou polohu. Odsud je to blízko jak na letiště, tak do Barcelony. A nakonec ani do Sitges a Terramaru to není daleko, pokud byste se tam také chtěli podívat. 

Zdroj: autorský text