Jen pár stovek metrů od českých hranic jsme objevili krásná jezera. Koupat se tu dalo ještě v říjnu

Je 28. října a nás v den státního svátku čeká opět až nečekaně zajímavé místo kousek za hranicemi. Tentokrát máme tip na zajímavý výšlap u řeky Moravy. Výchozím bodem se stalo parkoviště Gbely u bývalého štěrkoviště, kde vznikla po zatopení dvě rekreační jezera.

Vzhledem k tomu, že jsou Adamovská jezera zařazena do chráněného ptačího území, je zde vybudována dřevěná pozorovna, ke které je to z parkoviště sotva pár metrů, a tak právě sem vedou naše první kroky. Z pozorovatelny je rozhled částečně omezený okolními stromy, ale i tak je pohled v ranních hodinách i díky sluníčku pěkný a barevný. Pravdou je, že ptactva v tomto ročním období k pozorování zrovna moc není, ale pokud se sem vypravíte například na jaře, kdy vše kvete a vrací se stěhovaví ptáci, mohla by to být krásná podívaná.

My však pokračujeme po náspu mezi jezery. Po levé straně je řada chatek a po té pravé vegetace, prostor pro rybaření a vstupy do vody. Po zhruba 700 metrech jsme na druhé straně náspu a kocháme se pohledem na sluníčko, jež je nízko nad hladinou většího z jezer. Pěkná podívaná a akustika šplouchající vody jsou opravdovým balzámem na nervy. Na nás navíc čeká průchod alejí, kterou tvoří vzrostlé stromy a keře, které dělají příjemný stín.

Cesta za alejí lehce stoupá a my se dostáváme na vyvýšený břeh, nebo chcete-li hráz, koryta řeky Moravy. Před námi je jez Tvrdonice a vpravo rekreační přístaviště Gbely Adamov, ze kterého v letních měsících již několik let vyplouvají lodě. Pod jezem nás zaujal zřetelný ostrůvek s peřejemi, který je taktéž zaznačen i v mapách. My však stáčíme vlevo a pokračujeme po proudu řeky a postupně si všímáme pozůstatků zářijové velké vody, která pod břeh nanesla velké množství dřeva a různého objemného odpadu. Tak nějak si říkáme, kde asi skončil zbytek toho všeho, že by až v moři?

Sluníčko začíná příjemně hřát, a tak krátce po osmé hodině sundáváme větrovky a užíváme si jeden z posledních podzimních slunečních dní. Cesta nám pod nohama příjemně utíká, kocháme se pohledem na proud řeky a výhledy na okolní louky. Nikde ani živáčka, jen občas z Moravy vyskočí nějaká ta ryba. Prostě místo, kde lze dokonale relaxovat, ještě když k tomu vyjde to počasí...

Míjíme Adamovské mrtvé rameno a v korunách stromů si všímáme chomáčů jmelí. Již z dálky pak pozorujeme dva velké oblouky přes řeku, co to asi může být? Až blíže zjišťujeme, že jde o přemostění několik mohutných trubek plynovodu. U přemostění s rozcestníkem „Za Brodským“ stáčíme vlevo od řeky Moravy a po „Moravské cyklotrase“ 004 míříme po panelovo-šotolinové cestě mezi pole až k mostku přes Brodský kanál, za kterým opět stáčíme vlevo a začínáme se vracet zpět k našemu výchozímu bodu výšlapu.

Neznačená cesta kolem kanálu měří zhruba kilometr a vede nás přímo k jižní části jezera Adamov č. 1, kde u první z chatek stáčíme vpravo a obcházíme jezero po jeho pravém břehu. Míjíme zde řadu zaparkovaných aut rybářů a před námi je posledních 400 metrů kolem živého plotu až k autu.

Nikde ani živáčka, bereme tedy ručník a skáčeme „na Adama“ do jezera Adamov č. 2 na poslední letošní koupačku. Po chvilce slunění na lavičce si prohlížíme nedaleký zavřený Bufet Elvis s posezením a dětským hřištěm. Bylo to krásné dopoledne v klidné přírodě s nezapomenutelným osvěžením v čistém jezeře. Tak snad zase na jaře ahoj!

Zdroj: autorský text