Kam na dovolenou k moři s dětmi? Užít si můžete skvělý kemp u Benátek a ušetřit možná i desetitisíce

Bylo to před pár lety. Ještě před dobou COVIDovou, co nám děti dorostly do věku, kdy jsme se rozhodli že jim konečně ukážeme moře. Jelikož jme neměli finance na drahou exotickou dovolenou a taky jsme nevěděli jak by naše čerstvě tříletá princezna a pětileté princátko zvládali cestu letadlem, volba padla na mou oblíbenou destinaci – Itálii.

Tím započalo poměrně zdlouhavé hledání a vybírání toho správného ubytování a místa pro naši dovolenou. Byli jsme rozhodnutí jet vlastním autem jako spousta Čechů, takže se můj okruh zájmu zmenšil na severní část Itálie. Protože to je dovolená s dětmi a chci, aby si to co nejvíce užily, po nějaké chvíli zcela vynechávám apartmány a hotely a zaměřuji se na kempy, kde je spousta atrakcí a aquaparků.

Touto cestou se dostávám k poloostrovu u Benátek jménem Cavallino-Treporti. Právě na něm se od města Lido di Jesolo až po přístavní město Punta Sabbioni táhne okolo třiceti kilometrů dlouhá pláž, na které vyrostlo několik luxusních kempů a různých ubytovacích resortů.

Při výběru, si připadám jak dítě v cukrárně. Je tu toho tolik a skoro všechny vypadají velice dobře. Nakonec jako favorita vybírám kemp Union Lido. Tento pětihvězdičkový kemp má dva akvaparky, nákupní centrum a několik restaurací. Bývá také každoročně zvolen jako nejlepší kemp Itálie. Mé původní nadšení opadává při pohledu do ceníku, kdy kemp stál před šesti lety na začátku září pro 4 osoby bezmála čtyřicet tisíc na týden (a to byla ta nejlevnější chata). Jelikož to byl náš rozpočet na celou dovolenou včetně jídla, nafty a kapesného, musel jsem se poohlédnou jinde.

Vedle kempu Union Lido však leží menší, mnohem klidnější a skromnější kemp. Má název Italy Camping Village. Ten se stal našim útočištěm na naší první společné dovolené a jsem za to nesmírně rád. Za cenu necelých čtrnáct tisíc jsme měli mobilehouse s dvěma ložnicemi, WC, kuchyní, jídelnou a terasou. Kemp má však své vlastní chaty a stání pro karavan nebo stan.

Co bylo však nesporně tou největší výhodou kempu Italy Camping Village, to je fakt, že je s vedlejším Union Lido volně průchozí. Takže ano, za třetinovou cenu jsme měli ubytování v krásném, malém, útulném kempu a mohli si volně chodit do luxusního kempu vedle a využívat všech jeho atrakcí.

Po nákupu potravin na dovolenou, uzavření pojistek na cesty včetně pojištění auta a zabalení asi půlky bytu přišel konečně den D a my v páteční večer v sedm hodin sedáme do auta a vyrážíme na cestu. Volíme cestu v noci kvůli dětem a také menšímu provozu. Dle navigace cesta potrvá 9,5 hodiny, s čímž moc nepočítáme, ale měli bychom dorazit někdy časně ráno.

Za volantem se budeme se ženou střídat a tak jsme si mysleli, že se po cestě i trochu vyspíme, což se nám ale nepovedlo. I když jsme na cestě teprve něco málo přes hodinu, zastavujeme na Rohlence u Brna. Jednak z nostalgie, jelikož jsme tady vždy stavěli při zájezdech autobusem, když jsem byl dítě, jednak na večeři. 

Za Vídní stavíme u čerpací stanice a hotelu Oldtimer Zöbern na kafe. Tady je vždy docela plno, a tak se jen protáhneme a podíváme se na atrakci v podobě panáka v kadibudce, který si zpívá a plive po lidech. U Štyrského Hradce si dáváme další čurací pauzu na odpočívadle a vyrážíme skrz rakouské Alpy. Tady nás zastihne silná průtrž mračen a v noci v autě není vidět na krok. Zastavujeme tak na dalším odpočívadle u hraničního přechodu Villach. Tady se počasí již uklidňuje, tak se nebojíme pokračovat dále.

Odsud pokračujeme až do cíle, kde nás po sjezdu z dálnice opět zasáhne silná bouřka. Přijíždíme o půl šesté ráno a už svítá. Celé městečko ještě spí a my projíždíme kolem našeho kempu na asi jedinou veřejnou pláž v okolí, abychom dětem poprvé ukázali moře. Jsou celí rozespalí, a tak se velké nadšení nekoná. Také je zataženo, sychravo, mokro a asi 12 stupňů. No, takhle si příjezd k moři moc nepředstavujete.

V blízkosti je naštěstí pekárna jménem Bakery Vianello, která otevírá již v šest hodin. Plán je jasný, dát si zde snídani a kafe a jít se porozhlédnout po okolí. Ubytovat se ještě samozřejmě nemůžeme. Jsme ospalí a procházka nám jen pomůže. Po prozkoumání okolí zjišťuji, že je to zde ráj pro cyklisty. Všude vyznačené stezky, žádné kopce a po ránu je tu cyklistů jako much. Jen na Čechy tady pomalu nenarazíte, je to spíše destinace Němců a Rakušanu.

Potkali jsme jen jednu rodinku, která nadšeně volala „no konečně nějaký našinec!“ Potřebujeme ještě nějak zabit čas, a tak vyrážíme do blízkého města Lido di Jesolo do nákupního parku Laguna Shopping. Lido di Jesolo toho nabízí opravdu hodně: Aquapark, Lunapark, Tropicalpark a další místa, kde můžete s dětmi utrácet svou výplatu. My však máme „nabušený“ kemp, kde o tyto věci také nebude nouze, takže zde nezastavujeme.

Shoppingpark otevírá obchody v devět hodin, tak máme ještě chvíli čas. Mezi tím se mraky na obloze rozehnaly a jak vysvitlo slunce, z dvanácti stupňů je rázem pětadvacet. Jako první jdeme s dětmi do akvarijního světa, které je součástí nákupního centra. Je zde vidět spousta mořských živočichů včetně chobotnic nebo třeba malého žraloka. Po prohlídce jdeme do místní pizzerie a já se těším na pravou italskou pizzu. Ta je bohužel ve stylu českého slaného koláče s levnou šunkou a kečupem. Nu což, na zahnání hladu to stačilo. Je po obědě a my jdeme zkusit štěstí v kempu, zda už nás nepřijmou.

Asi máme štěstí, paní na recepci si bere naší rezervaci a podává mi formulář k vyplnění. Posílá mne za Sofií, která se stará o chatky od cestovní kanceláře a ukazuje mi směr. I když je to hned za rohem, tak napoprvé zabloudíme. Když se s ní konečně setkáme, zastihne nás opět prudký liják. Hold to jsme my, kamkoliv přijedeme, přivezeme s sebou déšť.

Sofia je sympatická starší Němka, která nám předá klíče od chaty a ukáže nám co a jak. V chatce je vše potřebné včetně televize, nádobí, elektrického grilu a asi 5 druhů moka konviček na kávu. Vlastní máme povlečení, které je jinak za příplatek. Za příplatek 5 euro na den je ještě klimatizace, kterou však nevyužijeme, jelikož teploty v noci v září padají až k 18 stupňů (v sezóně by to však bez ní nešlo).

Vybalování z auta probíhá za deště. Naštěstí je to poslední déšť, který nás tady zastihl. Déšť ustává okolo čtvrté hodiny a nám je jasné, že dnes se koupat nebudeme. Máme tak spoustu času prozkoumat náš kemp. Bydlíme hned za recepcí úplně na konci a i tak to máme k moři asi 5 minut.

Kemp je plný piniových stromů, které dělají příjemný stín. Všichni jsou zde přátelští a usměvaví, což je příjemná změna oproti zakaboněným obličejům u nás. Uprostřed kempu potkáváme malý obchůdek s potravinami a hračkami na pláž. Majitel obchodu je vinař, takže si u něj můžete načepovat a zakoupit víno z jeho vinice. Hned za obchodem je restaurace s pizzou lepší jak v Lido di Jesolo.

Za ní se nachází bazén s jedním tobogánem, brouzdalištěm pro děti, pár lehátky a trávníkem k odpočinku. Po levé straně je stěna, která odděluje Italy Camping Village od Union Lido. Poblíž bazénu je však průchod a právě tudy, nebo přes pláž, se dostanete do vedlejšího kempu Union Lido. Za bazény se nachází už jen stání pro karavany a stany se společnými sprchami a WC. Hned vedle je vstup na pláž.

Pláž je obrovská, písčitá a táhne se kam až oko dohlédne. Upravuje se a uklízí každé ráno. Okolo pláže je několik restaurací a barů. Jelikož se nám dnes nechce vařit, dáváme si v jedné z nich večeři. Na výběr jsou typické fastfoodové rychlovky jako hamburger, sendviče a kuřecí nugetky. Porce jsou však tak veliké, že jsme si zbytek odnesli s sebou na chatu a šli spát po probďelé noci.

Další den se probouzíme do krásného počasí. V obchodě si koupíme čerstvé pečivo a zeleninu ke snídani a poté můžeme vyrazit do kempu Union Lido, který je zde největším lákadlem pro děti i pro nás. Union Lido má celkem dva aquaparky. Ten první jsme navštívili pouze jednou. Nabízí „akorát“ plavecký bazén, velké brouzdaliště pro děti a línou řeku, kterou si projedete na kruhu.

Na ten hlavni aquapark si musíme zajít skrz celý kemp až na protilehlý konec. Jelikož je Uninon Lido poměrně velký, zabere procházka okolo 15 až 20 minut a v horku přes 30 stupňů to je docela úmorné. Aquapark za to však určitě stojí. Pro rodiče je zde restaurace a bar s točeným pivem. Pro děti obrovské brouzdaliště se spoustou atrakcí. Tobogánů jsem zde napočítal asi 6 včetně skluzavek a trychtýře. Celý aquapark je vysypaný bílým, jemným karibským pískem a to jak hlavní bazén, tak brouzdaliště a část pláže.

Na tobogány bohužel naše malé sviště ještě nepustí. a tak si je sjíždíme sami s manželkou a děti dovádějí na skluzavkách v brouzdališti. I když se dětem odtud nechce, vracíme se na chatu, abychom si udělali oběd. Moc daleko ale nedojdeme. V centru kempu je několik obchůdků s potravinami, hračkami, oblečením, restaurace, cukrárny a hlavně herna, kde si můžete zakoupit žetony a házet je do různých automatů a snažit se vyhrát. Za výhru dostanete lístky, které pak směníte za odměnu dle počtu vyhraných lístků. Skvělé lákadlo pro děti i dospělé. Hned vedle se nachází kolotoče, včetně menší horské dráhy. Ty se však otevírají až v šest večer.

Po obědě vyrážíme už na pláž, jelikož jsme jeli k moři hlavně kvůli moři. Jak jsem už psal, pláž je velká a pěkně udržovaná. Pláž je nekuřácká, takže na žádný špaček nebo pohozený kelímek tu nenarazíte. S čistotou moře už to je horší. Co se dá dělat, je to příroda a na klacek, chaluhy a řasy sem tam narazíte (v některém ročním období o dost častěji). Na potápění to díky rozvířenému písku taky není, ale děti se spolehlivě zabaví sběrem mušliček a nebo stavěním v písku.

Při přenášení těžkých tašek s dekou a různých serepetiček na pláž a k bazénu jsem si všiml, že všichni hosté zde mají k tomuto účelu vozíčky, které za sebou tahají. Ten musím mít taky. Plán na příští den je jasný, musím ho sehnat za každou cenu.

Další den ráno vyrážíme do městečka Ca’ Crema pro čerstvé ryby. Výběr je zde veliký, ale ještě o něco větší výběr ryb je na trzích v městečku Treporti, kde seženete i živého kraba. Na obchod s vozíkem však ne a ne narazit. Nakonec slavíme úspěch až v obchůdku s plážovým vybavením hned před vchodem do kempu Union Lido. Konečně se cestování na pláž a k bazénům stane mnohem méně úmorné. Mé nadšení trvá jen do doby, dokud děti nezjistí že se do vozíku vlezou taky.

Další dny se již nesou klasicky a my střídavě navštěvujeme moře a bazény. U bazénu v našem kempu potkáváme mladého Itala s dlouhými dredy jménem Roberto. Tento sympaťák zde pořádá co druhé dopoledne cvičení v bazénu a jógu na dece. Manželka neodolá a cvičí s Robertem a dalším ženským osazenstvem jak na spartakiádu.
Každý večer má náš kemp, nebo kemp Union Lido, připravený nějaký program. Většinou se jedná o diskotéku na pláží.

Tady se ukáže největší problém pobytu v blízkosti močálu (jsou na severu poloostrova a okolo Benátek) a to jsou komáří. Kempy proti nim docela efektivně bojují, a to tak, že popelářské auto při průjezdu kempem rozstřikuje do ovzduší voňavý repelent. Díky tomuto se tento otravný hmyz drží mimo obytná místa a pokud by to bylo přece jen málo, v obchodě lze zakoupit různé repelenty a vykuřovadla.

Na pláži vám však při romantickém západu slunce nic nepomůže a i ten nejsilnější repelent jim chutná jako voda s cukrem. Zdržovat se zde v tuto denní dobu vám tak akorát přinese pár svědivých boláků a utracené peníze za nedopitý drink.

I přes tyto malé neduhy, jako jsou komáři na pláži, nějaké ty řasy v moři nebo malá manželská postel v chatce (ano, padal jsem z ní), jsme si dovolenou náramně užili. Nasáli jsme tuto Italsko-Německou atmosféru a nechali se jí pohltit. V našem útulném až rodinném kempu jsme se cítili velmi příjemně a využívali všech zdejších atrakcí opravdu hojně. Byli jsme zde tak nadšeni, že jsme další rok museli přijet znova a jezdili bychom nadále, kdyby nám to nepřekazil covid, který Itálii na čas uzavřel.

Doba je však už v pořádku a my už vyzkoušeli mnoho jiných míst. Nikde jsme se však necítili tak domácky a příjemně jako tady. Je na čase, si to opět připomenout.....

Zdroj: autorský text