Přes pět tisíc kilometrů dlouhý trip s elektromobilem. Vzali jsme Explorer a vyrazili „kolem světa“

Začalo to zcela nevinně. Při sledování nějakého videa na mne vyskočila reklama upozorňující na expedici Alohy Wanderwell, kterou Ford připomněl v rámci uvádění na trh nového elektrického modelu Explorer. Spojil se s mladou cestovatelkou/influencerkou Lexie Alford, která se vypravila částečně po stopách Alohy a objela svět. Vypadalo to celé zajímavě. 

A tak jsem se zamyslel ve stylu „co kdyby“. Co kdybychom něco podobného také podnikli. No jo, ale kolem světa asi těžko pojedeme. Ale co kdyby existovaly nějaké zajímavé a světově vypadající lokality v Evropě. Co kdyby to byla taková cesta „kolem světa po Evropě“. Následovalo zuřivé hledání (nevěřili byste, kolik času takové plánování zabere) a skutečně se podařilo dohledat docela hodně světových míst v Evropě a nakonec i vznikla trasa. Nápad putoval na Ford a na Fordu řekli „ano“. No vidíte, a pak že se na kdyby nehraje. 

Nakonec se to celé takříkajíc upeklo a termín jsme si stanovili na přelom března a dubna. Žádné hotely nebo apartmány nejsou v plánu, bude se kempovat ve stanu. Takže se musel zvolit termín tak, aby bylo vůbec kde kempovat, aby kempy byly otevřené. Zde hned můžu nabídnout jeden paradox. Čím více na jih, tím větší problém s kempem. Zatímco v Dolomitech jsem kempy našel snadno, na jihu Francie s otevíráním nespěchají a klidně si počkají někdy třeba až na květen. 

Druhým důvodem tohoto termínu je počasí. První zastávku jsme naplánovali právě na Dolomity a chtěli jsme tu ještě chytit nějakou zajímavou zimu pro pěkné zimní fotky. Na druhou stranu ale zase člověk nechce tak úplně trávit čtrnáct dnů ve stanu v zimě a za hnusného počasí. Proto tahle cesta nezačala dříve. Pokud to klapne, jižněji už by mělo být poměrně teplo a v plánu je i koupání (samozřejmě s neoprenem). 

Takže se přiblížil termín odjezdu a nastal stres. Jednak aby se na nic nezapomnělo, ale také kvůli specifickým věcem souvisejícím s elektromobilem. Bylo nutné aktivovat dobíjecí kartu, propojit ji s autem a s aplikaci Ford v telefonu a pak prozkoumat ceny u různých nabíječek a podle toho stanovit nějakou základní strategii, jak se bude dobíjet po cestě. Rozdíly v cenách za kWh totiž můžou být dost podstatné. Síť Ionity nám vychází jako nejlepší. 

Nakonec jsem to všechno nějak zprovoznil, naložil a vyrazil po klasické trase směr Rozvadov, Mnichov a Brenner. První den byl hlavně o přejezdu dlouhém nějakých 700 km. Nakonec jsem zakempoval v pěkném kempu nedaleko Lago di Braies a tím definitivně tenhle trip odstartoval. 

Cesta je naplánovaná na přibližně čtrnáct dnů, během kterých bych chtěl navštívit minimálně deset míst. Na seznamu mám ale vytipovaných více lokalit, tak uvidíme, jak to celé vyjde a co nadcházející dny přinesou. Nikdy to nejde stoprocentně podle plánu, že ano. Z Dolomit pojedu do Verony, pak se přesunu na pobřeží, po kterém budu pokračovat až skoro k hranicím se Španělskem, zavítám také na západní pobřeží Francie a přes Švýcarsko a Německo se vrátím. 

Než začnou vycházet všechny ty články, můžete si zatím přečíst více o původní expedici s Fordem, kterou jela Aloha Wanderwell. A k dispozici je i článek o novodobé cestě kolem světa, kterou podnikla Lexie. Naší cestu „kolem světa“ mimochodem můžete sledovat na novém Instagramu webového Fotra na tripu. Najdete nás jako @fotrnatripu_web. 

Zdroj: autorský text