Ikarus křížený s Tatrou z Islandu: Tohle měl být polární obytný vůz pro deset lidí
- I když je to od pohledu Ikarus, tento výrobce s projektem neměl nic společného.
- Šlo o kombinaci podvozku z třínápravového nákladního auta a karoserie Ikarus.
- Údajně vznikl jeden exemplář.
České publikum velmi zaujala Tatra, která na Islandu vozí turisty. Kombinace velkých kol, tatrovácké kabiny a speciálně vyvinuté nástavby je skutečně působivá, ale takových aut existuje velké množství a vznikají už celá dlouhá léta. Důkazem budiž třeba „Ikarus“ na úvodní fotce, který vznikl podle stejného receptu. Velká kola, nákladní auto jako základ, nová nástavba...
Ikarus to nebyl, byla to Leningradka
Ikarus si asi spousta lidí pamatuje jako takový ten nepříliš pohodlný autobus s obrovskými schody a dveřmi, které při zavírání dělaly neuvěřitelný rámus. Jak ale bylo řečeno, Ikarus s tímto projektem nic společného neměl, což nám potvrdil i Vekker András z Közlekedési Múzeum v Budapešti.
„Ikarus nikdy takovýto autobus nepostavil a ani to neměl v plánu,“ napsal na náš dotaz, co to vlastně je za stroj, Vekker András s tím, že fotku považuje za upravenou ve Photoshopu. A je pravda, že po internetu koluje v podstatě jen tenhle snímek.
Zajímavé informace ale na tohle téma uvádí web SAD Zvolen, který také pátral po původu snímku terénní Ikarus. A tyhle informace se vlastně shodují s tím, co nám sdělilo maďarské muzeum. Celý projekt totiž není dílem Ikarusu, ale auto údajně postavil ruský Kirovsky Zavod podle požadavků Akrtického výzkumného ústavu.
Podle zjištění SAD Zvolen bylo cílem postavit stroj, který odveze deset lidí, přičemž každý z nich bude mít samostatné místo na spaní, v autě měla být také toaleta, kuchyň, samozřejmě topení a další vybavení, jako třeba rádio. Soudruzi proto vzali podvozek z těžkého vozu K-703MT a na něj nasadili autobusovou karoserii Ikarus.
Auto dostalo název Leninngradka a hotové bylo v polovině 80. let. Další pokračování se ale nekonalo, projekt byl odložen a jediný exemplář byl údajně naposledy spatřen ve špatném stavu začátkem 90. let. Škoda, dnes by z toho byl krásný muzejní exponát.
Zdroj: SAD Zvolen, Heart Car