Z Česka až na Zéland bez tankování. S Lynk & Co 08 jsme objevili turisty opomíjený ráj

Z Čech až na Zéland autem? Na první dobrou to zní jako naprostý nesmysl, nebo přinejmenším jako plán na cestu přes půl světa. Vtip je ale v tom, že tentokrát nemíříme na Nový Zéland, nýbrž do holandské provincie Zeeland, která patří k nejkrásnějším a zároveň nejzajímavějším koutům Nizozemska. Je to místo plné dlouhých písečných pláží, dun, větru, moře a jedinečné přírody. Ale také to je kraj, kde narazíte na technologický div světa.

Když se řekne Zéland, většině lidí naskočí Nový Zéland na druhém konci světa. My jsme ale zamířili do Zeelandu v Holandsku, tedy do provincie rozložené v srdci největší říční delty Nizozemska mezi pevninou, mořem, rameny řek a hrázemi. Z Čech sem člověk dorazí mnohem snáz, než by podle názvu čekal. Od českých hranic jste tu za zhruba devět až deset hodin podle provozu a po nějakých 860 kilometrech.

Cestou potěší i praktická stránka výletu. V Německu ani v Holandsku nemusíte na běžných osobních autech řešit dálniční poplatky, a navíc jedete po dálnicích, které jsou ve velmi dobrém stavu. O to víc se ale vyplatí hlídat rychlost. Radary jsou v obou zemích běžnou realitou a pokuty umí být nepříjemně drahé. Zajímavé je hlavně Holandsko, kde na dálnicích přes den často platí limit sto kilometrů v hodině mezi šestou ráno a sedmou večer, zatímco večer a v noci může být na některých úsecích povoleno 120 nebo i 130 kilometrů v hodině podle značení.

My jsme na cestu vyrazili s vozem Lynk & Co 08, tedy moderním plug-in hybridním SUV. Podle evropské specifikace nabízí elektrický dojezd až 200 kilometrů podle WLTP, celkový kombinovaný dojezd přes 1000 kilometrů a podporuje i rychlé stejnosměrné nabíjení, při kterém se baterie z 10 na 80 procent dostane přibližně za 33 minut. Pro podobné přesuny je to obrovská výhoda, protože po městě a kratších cestách umí jezdit velmi úsporně na elektřinu, ale když se rozhodnete vyrazit napříč Evropou, nemusíte kolem nabíječek stavět celý itinerář.

Přesně to se potvrdilo i při naší cestě. Stačilo jednou natankovat a dobít u českých hranic a pak už jsme jen ukusovali kilometry směrem na západ. Pokud se však rozhodnete jet s nějakým méně úsporným autem, rozhodně doporučujeme natankovat ještě v Česku. Rozdíly v cenách paliv umí být proti Německu i Holandsku opravdu výrazné a není výjimkou, že litr vyjde v těchto dvou zahraničních zemích i o 25 korun dráž!

Samotný Zeeland je potom úplně jiný svět než střední Evropa. Je to totální placka, ale přesně ta placka, která vás dostane svou otevřeností. Krajina tu není dramatická výškou, ale světlem, prostorem a tím, jak se v ní neustále potkává pevnina s mořem. Dlouhé pláže lemují písečné duny, mezi nimi se vine svěží příroda, na které se pasou koně, ovce nebo kozy a všude kolem máte pocit, že jste na hraně civilizace a živlů.

Zeeland je ale rájem i pro ptáky a milovníky pobřežní krajiny. A když budete mít štěstí jako my, můžete na pláži dokonce zahlédnout i tuleně. Největší šanci je zastihnout máte na pláži Renesse při odlivu, kam jsme právě my vyrazili a poštěstilo se! Velkou sílu má však Zeeland také v detailech. Krajina je protkaná tradičními větrnými mlýny, které připomínají staré Holandsko, ale zároveň tu na horizontu běžně uvidíte i moderní větrné elektrárny.

Do toho přidejte hráze, kanály, přístavy a malé silnice vinoucí se mezi vodou a poli a máte region, který není jen hezký na pohled, ale i nesmírně fotogenický a řidičsky vděčný. A pokud si ho chcete vychutnat ještě o něco více, doporučujeme nechat auto na ubytování a vyrazit poznávat okolí na kole. Všechno je totiž až překvapivě blízko a hlavně, všude jsou cyklostezky vedoucí převážně mimo hlavní silnice. Často vás navíc vedou podél pláží, skrze skoro až pohádkové lesy nebo malebné útulné vesničky, kde se můžete zastavit na kávu nebo třeba dobrý oběd.

Za nás doporučujeme využít služeb firmy Worldbike Zeeland v městečku Zoutelande. Obyčejné kolo tu stojí 12,50 eur na den s tím, že k němu dostanete i zámek a milá obsluha vám vše ráda vysvětlí a dokonce poradí, kudy nejlépe vyrazit. Elektrické kolo je o něco dražší, vycházelo na 27,50 eur. My na základě rad obsluhy vyrazili podél pobřeží směr Westkapelle, dále do Domburgu, přes přírodní rezervaci Natuurgebied Oranjezon do Vrouwenpolder a pak zpět přes vnitrozemí do Zoutelande.

I se zastávkou na oběd, tady doporučujeme ochutnat místní rybí specialitu Kibbeling, procházkami po plážích a návštěvě přírodního parku, ve kterém můžete sledovat divoká zvířata v jejich přirozeném prostředí, nám celý výlet trval zhruba šest hodin a ujeli jsme přibližně 35 kilometrů. Pro někoho to sice může být hodně, ale věřte nám, že když zrovna nefouká protivítr, zvládne to opravdu každý. Nikde žádné kopce, náročný terén, prostě nic takového. Jen pohodová projížďka na kole s krásnými panoramaty a zajímavými zastávkami.

Důvod, proč nedoporučujeme jezdit po všech místech autem, je ten, že všude, ale opravdu všude budete platit za parkování. I u té nejméně profláknuté pláže bude asfaltové parkoviště a u něj automat na zaplacení. Parkovné navíc není vůbec levné a platí se prakticky celou sezonu už od dubna. Jo a pokud byste sem snad chtěli jet obytným autem, budete mít velký problém s tím se volně „ukempovat“.

Parkovišť a pláží, kde by to teoreticky šlo,  je tu spousta, ale na většině z nich je značka se zákazem kempování v obytných autech. Kontroly jsme sice žádné neviděli, i když tu obytných aut bylo dost, ale pokuty budou určitě velmi drahé. Proto bychom raději doporučili sáhnout po jednom z kempů, kterých je tu také mraky a v dubnu vypadaly poměrně prázdně.

Ono prázdno v tuto dobu bylo de facto všude, zejména co se týče turistů. Důvod je zřejmě ten, že mnozí o tomto místě ještě vůbec nevědí, nebo sem jezdí v létě, kdy je teplejší vzduch i moře. My měli okolo 14 až 17 stupňů, moře však mělo pouhých osm. Koupat se tu tedy v dubnu ještě rozhodně nedá, ale zato se můžete procházet po zcela prázdných plážích, které patří k těm nejširším a nejčistším v celé Evropě. Kdybychom mohli doporučit jednu, byla by to určitě pláž u města Domburg.

Ze všech je určitě nejpřírodnější a lemují ji obří písečné duny, na jejichž vrcholu doporučujeme rozložit deku, otevřít něco dobrého k pití a jídlu a pozorovat naprosto dokonalý západ slunce. Přiznáme se, že romantičtější večer jsme asi ještě nezažili. Vlasy vám čechrá příjemně studený vítr, nosem vám prochází vůně moře, do obličeje vás pálí zapadající slunce, tělo hladí jemný písek a do toho posloucháte šumění moře a řev racků. No existuje snad lepší chvíle?

Chloubou celého Zeelandu je bez debat také Delta Works, tedy obří systém hrází, přehrad, stavidel a bouřkových bariér, který vznikl po ničivých povodních v roce 1953. Tehdy severomořská bouře připravila v jihozápadním Nizozemsku o život 1836 lidí a země si uvědomila, že bez zásadního technického řešení nebude podobným katastrofám schopná čelit. Následoval jeden z největších vodohospodářských projektů moderní historie.

Delta Works je dnes považován za jeden ze sedmi moderních divů světa podle americké společnosti stavebních inženýrů a tvoří jej soustava 13 hlavních staveb, která chrání jihozápadní část země před mořem. Nejslavnější částí celého systému je Oosterscheldekering, tedy Východošeldská bouřková bariéra. Rijkswaterstaat ji popisuje jako korunovační klenot Delta Works.

Stavba je dlouhá přibližně devět kilometrů, z toho tři kilometry tvoří uzavíratelné části, a její hlavní genialita spočívá v tom, že chrání zemi před vysokou vodou, ale zároveň ponechává mořské rameno v běžném režimu otevřené, aby si oblast zachovala příliv, odliv i unikátní přírodní charakter. Když tohle člověk vidí na vlastní oči, teprve mu dojde, jak moc je Nizozemsko zemí, která se musela naučit s vodou nejen žít, ale doslova ji technicky zkrotit.

Pokud to chcete vidět doslova na vlastní oči, pak doporučujeme vyrazit na jednu z bariér zvanou Oosterscheldekering. U té je hned několik ideálních „fotopointů“ a míst, ze kterých se můžete tímto technologickým divem kochat, popřípadě si ho fotit a natáčet.

Zeeland nicméně vedle velkolepých staveb a stále ještě nedotčené přírody umí být i krásně komorní. Důkazem je městečko Middelburg, historické město a hlavní město provincie, které má přesně tu holandskou atmosféru, kvůli níž sem člověk míří.

Kanály, tradiční domy, klidné ulice a příjemná městská energie z něj dělají ideální základnu pro objevování okolí. Přespat tu můžete například v City Hotelu Wood, odkud je krásný výhled na kanál i tradiční domečky. Pokud však nechcete bydlet v hotelu a dali byste raději prostor nějakému „přírodnějšímu“ ubytování, pak doporučujeme chatu Meliskerke ve stejnojmenné vesničce. Chata je dostatečně velká pro čtyřčlennou rodinu, má krásnou zahradu s grilem i venkovním posezením a výhodou je i bezplatné parkovací místo. Jo a hostitelka byla nesmírně milá a nápomocná.

Zeeland byl pro nás první návštěvou Holandska a o to víc nás překvapil. Dlouhé pláže, duny, moře, malebná města i technický unikát světového významu v nás zanechaly mnohem silnější dojem, než jsme před cestou čekali. A když k tomu přidáme i pohodlný přesun s Lynk & Co 08, byl z toho výlet, který nám tuhle první nizozemskou zkušenost udělal opravdu nezapomenutelnou.

Teď máme namířeno do květinového parku Keukenhof, k větrným mlýnům ve městě Kinderdijk a také do skanzenu Zaanse Schans. Tak zatím!