Po stopách Gaudího: Ve Španělsku jsme hledali díla katalánského génia, byl to velký zážitek

Cíl tohoto úseku cesty byly především poslední Gaudího stavby, které se nachází v severní části země mezi Portugalskem a západním pobřeží Francie. Hned na okraji města Astorga u býčí arény se nachází Area Autocaravanas s kompletním servisem zdarma. Místo je klidné a v noci naprosté ticho.

V centru města je sice několik parkovišť a v celém městě je parkování zdarma, doporučuji ale jít na průzkum města pěšky. Je to do centra něco málo přes kilometr po ulici Ctra. Sanabria a za pár minut dojdete na hlavní náměstí Plaza de Eduardo de Castro. Vzhledem k odlehlé poloze na severu země není město plné turistů a tak si ho můžete v klidu vychutnat a poznat místní atmosféru. Při návštěvě Oficina de Tourismo, které se nachází po levé straně na tomto náměstí, vám skvělou angličtinou a s upřímným nadšením pán na mapce města poradí, kudy se vydat a co ve městě nevynechat.

Procházka městem nakonec čítala zhruba 7 km. Jako první jsem šla samozřejmě do Gaudího paláce (Palacio de Gaudí Astorga), který byl hlavním cílem mé cesty a to jsem ještě netušila, že toto městečko nabízí podstatně více. Vstupné je až těžko uvěřitelných 6 € (resp. 5 €, protože často tu dostanete i slevu) a při mé návštěvě jsem se uvnitř potkala asi s 10 lidmi a měla jsem tak možnost si nádherné místo vychutnat a nafotit v naprostém klidu.

Na pořízení krásných fotek bez davů tak nepotřebujete Photoshop, ale maximálně pár minut trpělivosti. Palác byl postaven v letech 1889 - 1915 a původně byl biskupským palácem, který vznikl na místě původního sídla. Jeho historie sahala až k roku 1120. Palác ale v roce 1886 zcela zničil požár. Je jednou ze tří staveb slavného architekta postavených mimo Katalánsko spolu s budovou dnešní banky Casa de los Botines v Leónu a El Capricho v Comillas.

Od roku 1964 slouží jako muzeum. Ač Gaudí roku 1893 po smrti biskupa Graua odstoupil z vedení stavebních prací, předpokládá se, že je stavba dokončena podle jeho návrhů. Má stavební detaily hradu, zámku i chrámu a řada prvků připomíná i opevnění. Nachází se tu i muzeum de los Camino, jelikož město leží na francouzské trase Svatojakubské pouti do Santiaga de Compostella.

Vedle paláce se nachází Katedrála de Santa Maria, jejíž součástí (vstup komplet 8 €) je muzeum. V něm se nachází velmi zajímavé náboženské artefakty, oltář, papežské oděvy a další. Katedrála má znaky gotiky, renesance i baroka, jelikož se stavěla od druhé poloviny 15. století až do 18. století.

V katedrále po stranách objevíte několik kaplí. Uprostřed je pak otevřená místnost pro velký sbor spolu s kostelními varhany, nic podobného jsem zatím na jiném místě neviděla. Dle doporučení pána z infocentra jsem procházkou došla až na konec starého města přes náměstí Plaza del Gral. Santocildes a Plaza España do zahrad Jardin de La Sinagoga, odkud je z hradeb krásný výhled po okolí. Odtud jsem se kolem kostela Iglesia de San Julián o de Nuestra Señora de Fátima vydala k muzeum čokolády, které určitě navštivte.

Nejen, že vstupné stojí symbolických 2,5 €, ale kromě složitého procesu výroby, o kterém je krátký film Je velmi dobře natočen. Cestou zpět na ulici Ctra. Val de San Lorenzo minete pomník motorkářů věnovaný všem, kteří neměli to štěstí být mezi námi. Často se tu pořádají i moto srazy, kam se sjíždí milovníci jednostopých vozidel z blízkého i dalekého okolí, což potvrzují i samolepky z různých míst, které jsou na svodidle u pomníku nalepeny.

Město Astorga má u mě místo v TOP5 a to nejen díky krásným památkám, ale i díky přístupu k turistům, čistotě, milé povaze místních a cenám vstupného, které se nesnaží vyprázdnit vaši peněženku.

Nedaleko Astorgy leží další významné město León. I tady najdete hned několik možností zaparkovat obytné auto. Area Autocaravanas tu jsou hned 3, i když ne v tak klidné lokalitě jako v Astorze. Zaparkovala jsem nedaleko centra kousek od obchodního centra u parku La Granja a vydala se na večerní prohlídku města.

Vzhledem k ne úplně příznivému počasí a pozdní hodině jsem nakonec zvolila poprvé turistický vláček. Za 5 € vás proveze po nejdůležitějších místech ve městě a pokud z vás nevyklepe duši, jelikož jeho trasa vede převážně po vydlážděných cestách, po necelé hodině vás vysadí na nástupním místě u předposlední Gaudího stavby Casa de los Botines.

Bohužel jelikož je budova především sídlem banky, návštěvní hodiny jsou omezené a čekat do následujícího dne do odpoledních hodin, kdy se otevírá, se mi už tentokrát nechtělo. Kvůli dešti jsem prohlídku tohoto města nakonec trochu odbyla. Přesto při vyhlídkové jízdě vláčkem uvidíte kromě „Gaudího banky“ také palác Episcopal, kam je veřejnosti možný vstup pouze na nádvoří, vedle stojící překrásnou katedrálu de León, původní městskou zeď, či klášter de San Marcos.

Při plánování návštěvy neturisticky známých míst jen počítejte, že většina památek má několikahodinovou pauzu po obědě. Tu ale můžete využít na procházky po zahradách a parcích, hradbách či na posezení v některé z mnoha restaurací s místními specialitami. Nebo jako já na přejezdy mezi jednotlivými místy.

Z Leónu doporučuji vydat se do dalšího místa za Gaudím po silnici N-621, i když vám navigace bude nabízet rychlejší, ale podstatně delší trasy po N-630 nebo A-231. To abyste objeli pohoří Cordillera Cantábrica. Tyto trasy jsou sice časově rychlejší, ale přišli byste o nádherný přejezd horskými silnicemi.

Po cestě potkáte mnoho vyhlídek (Mirador) a několik krásných míst, kde prostě budete chtít zastavit. Cesta je většinu cesty poměrně široká a kvalitní - jen místy trochu rozbitá, ale nic, co by nepřekonala většina našich okrsek. Navíc je zde minimální provoz a aut cestou potkáte opravdu pár.

Nádherné je např. jezero u města Rhoña, kde se i nachází oficiální parkoviště pro obytná auta se servisem, pokud byste třeba chtěli zůstat. O pár kilometrů dál se dostanete do horské oblasti, kdy se najednou pomalým táhlým stoupáním dostanete až do 1 600 m n.m. na místo Puerto de San Gloria, kde je velké parkoviště a můžete se tu vydat i na několikahodinovou procházku po okolních hřebenech.

Pokud vás trochu žene čas, pak můžete jen autem (i obytným bez problémů) vyjet na vyhlídku Collado de Llesba vzdálenou 2 km a o dalších 200 m výš, odkud jsou jistě za krásného počasí úchvatné výhledy - já jsem to štěstí neměla, nicméně jen výjezd k vyhlídce byl zážitek a jen během mých 15 minut strávených na místě se změnilo počasí několikrát.

A i když v jednu chvilku jsem neviděla ani Zlaťáka, a to jsem od něj nebyla dál než 50 m, tak za další 2 minuty byla viditelnost několik set metrů. A i při nižší viditelnosti bylo okolí prostě krásné a vyfotit se s medvědem se vám taky nepodaří úplně každý den - i když jen s tím kamenným, zato v životní velikosti, kdy člověku dojde, co za obra to vlastně je.

Odtud pak během 40 minut spadnete horskými serpentinami z 1 600 do 250 m n.m. a z 10 stupňů je krásných slunečných 21 v malém městečku Potes, kde si určitě udělejte alespoň krátkou přestávku na procházku městem. Už nemusím určitě zmiňovat, že je nejlepší začít v Oficina de Tourismo, která se nachází hned vedle velkého centrálního parkoviště u kostela.

V galerii najdete mapku s nejhezčími místy ve městě. Pokud by vám počasí přálo, zdržte se v oblasti trochu déle a zajeďte se podívat na Picos Europa. Nahoru vás vyveze lanovka za 12 €. Mě bohužel nepřálo počasí, tedy tento výlet neměl smysl.

Poslední Gaudího dílo v této oblasti je ve městě Comillas. Je to malé městečko na severu Španělska v regionu Kantábrie. Mým hlavním cílem tady byl palác El Capricho, ale nejen to dělá z Comillas velmi zajímavý cíl.

El Capricho bylo postaveno jako letní sídlo v letech 1883-85 pro bohatého klienta Dona Máxima Díaze de Quijano, který však zemřel rok před dokončením stavby. Následně bylo sídlo používáno pro setkávání významných politických osobností a v roce 1969 bylo vyhlášeno národní památkou. Od roku 2009 slouží jako muzeum.

El Capricho je jedno z prvních Gaudího děl a je zde jistá podobnost s Casa Vicens. Při bližším pohledu si všimnete dokonalé propracovanosti jednotlivých detailů, ať se jedná o slunečnicové dlaždice či lavičky na balkonech, které jsou součástí zábradlí. Dům má 3 podlaží a každé z nich má jiný styl.

Na celkový dům je pak nejhezčí pohled z horního roku zahrady. Gaudí mimo Katalánsko postavil jen málo budov a zde v Comillas se podílel i např. na hned vedle stojícím sídle Palacio Sombrellano jako asistent. Z obou těchto míst je krásný výhled po okolí a také na nádhernou budovu univerzity Pontificia Comillas. Ta stojí na protějším svahu. 

Univerzita byla postavena na konci 19. století a v roce 1904 byla povýšena na papežskou univerzitu s pravomocí udělovat tituly z teologie, filozofie a kanonického práva. V předem určené hodiny je možné si objednat prohlídku vnitřních prostor.

Kolem univerzity se rozprostírá velký park. Když se odtud vydáte směrem k pobřeží, dojdete nejprve ke gotickému hřbitovu de Comillas, který je dnes historickou památkou. Stezkou odtud se můžete projít podél pobřeží do malého přístavu a na vedle ležící nádhernou písečnou pláž.

Nad ní se pak rozprostírá park s památníkem ve tvaru lodi vzdávajícímu hold všem námořníkům Monument al Marquis de Comillas a nedaleko parku pak veřejnosti sice v době mé návštěvy nepřístupná, ale nádherná Casa del Duque de Almodóvar del Rio. Nádherné městečko Comillas tak bylo krásným zakončením mého putování po španělském území.

Zdroj: autorský text