Plynové láhve a cestování s obytným autem: Úskalí rozdílnosti jednotlivých států
- Většina obytných aut má na plyn topení, vaření a ohřev vody, některá i provoz lednice.
- Pokud jezdíte v letních měsících, vydrží láhev několik týdnů i měsíců.
- V zimě ale potřebujete měnit náplň každých pár dní a tady můžete narazit na zásadní problém.
- Řešením je plnicí systém, ale i ten má své nevýhody.
- Proto je třeba si před unáhlenou koupí ujasnit, jaký typ pro vás bude nejlepší.
Ač se to zpočátku zdá jako poměrně jednoduchá záležitost, je to naopak poměrně složitý mezinárodní „problém“. Existuje totiž bohužel mnoho různých typů lahví, a navíc téměř každý stát má „ty svoje“. Ty se často liší ventilem a barvou a jiné vám nevymění, i kdyby ventil měly stejný. Žádné univerzální prostě bohužel neexistují.
Plnicí systém
Je možné si do vozu nechat nainstalovat plnicí systém – buď plnicí lahve Alugas, nebo nádrž na plyn. Pak pomocí redukcí, které k systému dostanete, naplníte nádrž v podstatě kdekoli. Plní se většinou na čerpacích stanicích nebo přímo v plnírnách.
Je to oboje ale poměrně drahá záležitost při pořízení. Výhodou samozřejmě je, že nemusíte nikde vyndávat a tahat plynové lahve a řešit jejich výměnu. Prostě přijedete a natankujete plyn jako do klasického auta na pohon LPG.
Pak to má ale také své nevýhody. V ČR totiž do těchto plnicích nádrží či lahví dostanete většinou směs, která obsahuje poměrně malé množství propanu, což má hned několik negativ. Kromě nižší výhřevnosti a většího zanášení systému a plynového potrubí je nepraktický pro používání v zimě. Butan totiž, na rozdíl od propanu, v zimě zamrzá.
V případě, že se i přes vysokou cenu rozhodnete pro tento systém, je i dle doporučení předního českého prodejce obytných vozů lepší tankovat u našich sousedů v Rakousku či Německu, kde je poměr propanu k butanu mnohonásobně vyšší než v České republice.
Zlatá střední cesta
Většina cestovatelů volí plynové lahve s propanem. Plynových lahví jsou obecně 3 typy. Ocelové, hliníkové a kompozitové.
Ocelové jsou nejrozšířenější především proto, že jsou nejlevnější. A přestože u nás je nabízí hned několik různých společností, většinou je jedno, od které společnosti obal máte, vymění vám je za jiný a původce si řeší pak oni sami. Největší u nás jsou Kralupol, Flaga a Tomegas. Nemůžeme zaručit, že všechny společnosti jsou spolu vzájemně dohodnuté na vzájemném „uznávání“ obalu, ale většinou to tak funguje. Jsou ale poměrně těžké, prázdný obal váží kolem 11 kg (+ zhruba 11 kg náplň).
Kompozitové lahve jsou asi druhé nejrozšířenější. Výhodou je, že jsou lehké, váží něco málo přes 5 kg. Když používáte kvalitní směs, je i vidět, kolik obsahu vám v ní ještě zbývá. Jejich nevýhodou je cena a také pozor, nevejdou se do všech skříněk. Častý problém je pro použití v obytných vestavbách, kam se nevejdou ani do skříňky a ani je neprocpete dvířky. Před koupí je tedy potřeba si vyzkoušet, zda se do vašeho auta hodí.
Tady se pak nabízí alternativa hliníkových lahví. Jsou velmi lehké, na šířku menší a pevnější než kompozitové. Hmotnost prázdného obalu je zhruba polovina ocelové, tedy 5,5 kg.
S těmi nastává ale další problém a to ten, že je v Česku málokde vyměníte. Nechat je naplnit lze ale na více místech. Naplnit vám je nechá většina větších prodejců obytných vozů, někteří prodejci plynu nebo si můžete zajet téměř do každé větší plnírny. Doporučuji se předem telefonicky domluvit, propan totiž neplní všechny, co si říkají „plnírny“ a trvá to několik dní. Výměnu na místě u nás umí jen velmi málo prodejců. Jedním z nich je Caravan Centrum Hykro v Praze na Ořechu.
Delší cestování je potíž
Pokud tedy cestujete častěji do zahraničí jako já, pak univerzálnější se jeví německé lahve – ať už ocelové (hnědé), nebo hliníkové. V Německu totiž lze plynové lahve měnit téměř ve všech baumarktech, stavebninách či prodejnách obytňáků. V Česku je pak buď opět necháte naplnit, nebo vyměníte u vybraných prodejců obytňáků. Je proto dobré si předem zjistit možnosti v místě vašeho bydliště či pobytu.
Další možností je mít pouze jednu a druhou si vždy zapůjčit v daném státě a než jej opustíte, tak ji na vybraném místě zase vrátíte. Většina států tuto možnost nabízí. Nevýhodou je, že když vám zbyde obsah, přijdete i o ten.
Ty německé lze často nechat nouzově naplnit i ve státech, kde je neprodávají. Mají k dispozici redukce. Je to ale spíše náhoda tato místa jen tak potkat po cestě, protože to nikde „nehlásají“, jelikož se to správně nesmí. Mně se na cestách osvědčily německé facebookové skupiny karavanistů, kde mi vždy spolehlivě poradili, někdy i s adresami na konkrétní místa. Přeci jen jsou naši sousedé národem karavanistů podstatně delší dobu a ve větší míře než my.
Koupit, nebo pronajmout?
Většina států včetně Česka také nabízí alternativu, že si lahve nekupujete, ale za obal jen zaplatíte zálohu, kterou vám vrátí při vrácení obalu. Po vzoru zahraničních sousedů už to nabízí i většina tuzemských firem. Výhodou je, že nemusíte kupovat drahý obal. Zároveň si otestujete, zda vám ten daný typ lahve vyhovuje.
Nevýhodou je, že se jedná o obal dané značky a máte omezenější možnosti výměny. Já mám osobně otestovaný tento způsob z dlouhodobého hlediska pouze v Německu, kde to funguje perfektně, za obal zaplatíte zálohu 30 €. Pak např. červené plynové lahve zapůjčené z německého Bauhausu vyměníte/vrátíte, ale opět jen v německém Bauhausu, i když kdekoli po Německu. Hornbach má zase ty své bílé atd.
Měla jsem tak nějakou dobu kombinaci jedné z Bauhasu a jedné z Hornbachu. Když si obal koupíte vlastní, ať už Alugas či ocelové lahve, vyměníte je kromě většiny baumarktů i v mnoha dalších prodejnách. Existuje pouze jeden typ, tedy máte mnohem širší okruh možnosti výměny, a to nejen v Německu, ale i např. v Bauhausech či kempingových prodejnách v Rakousku. Oba státy používají stejné ventily. A i některé české společnosti nabízí možnost pronájmu lahví a následné výměny, případně vám zajistí jejich naplnění stejně jako většina prodejců, kteří službu výměny a plnění nabízí.
Je třeba si tak před koupí ujasnit, kterou cestou se chcete vydat a pro mě tak byla možnost pronájmu z počátku tím nejlepším řešením. Žádná ideální varianta bohužel neexistuje a vždy budete řešit v některých státech, jak na to. Také jednou z možností, kterou ale nelze nikomu doporučit, je adaptér na plnění lahví. Tím si je naplníte na čerpacích stanicích směsí LPG. To se ale oficiálně nesmí a hrozí za to pokuty.
DuoControl
S plynovými lahvemi pak úzce souvisí i systém zvaný DuoControl. Ten velmi oceníte právě v chladnějších měsících. Jedná se o plynový regulátor, na který napojíte obě lahve najednou, ty otevřete a ve chvíli, kdy v jedné dojde náplň, systém automaticky přepne na láhev druhou.
Věřte, a zkušení vědí a potvrdí, že náplň vám téměř vždy dojde v zimě a v noci. Takový Murphyho zákon. Tudíž vás vzbudí studený nos a musíte vylézt z vyhřáté peřiny, obléct se a jít přehodit lahve ven. Hned když se mi tohle stalo na horách v 1 hodinu v noci, jsem věděla, že DuoControl bude zcela jistě součástí mého auta.
Zdroj: autorský text