Zimní cestování s obytným vozem: Pozor na zamrzlou vodu, vybité baterie i převoz plynových lahví

S boomem obytných aut, který zažíváme v posledních letech, se rapidně zvýšil i počet těch, kteří chtějí svůj obytňák využívat i v zimním období. V principu lze na hory vyrazit i se staršími obytnými auty či těmi, kterým chybí různé zimní pakety, ale ať už jedete s čímkoliv, je nutné počítat s řadou nástrah. Připravili jsme jejich stručný souhrn, aby měli zejména ti, kteří s obytnými auty začínají nebo si je chtějí na zimu půjčit v půjčovně a zažít něco neobvyklého, lepší představu o tom, co je může čekat.

V žádném případě nechceme nikoho od cesty odradit, ale specifika zimního provozu jsou oproti letní sezoně docela zásadní.

Prvním předpokladem v klidu strávené zimní dovolené v obytném autě je alespoň rámcová kontrola předpovědi počasí ve vybrané lokalitě. Pokud víte, že má celé dny sněžit a mrznout, vyrazte jen tehdy, pokud jste dobrodružná povaha s dobrou výbavou. U počasí vždy počítejte s horší variantou. 

Už před odjezdem počítejte s tím, že nezávislé topení během dovolené poběží víceméně nonstop. Nejen proto, aby bylo cestovatelům po návratu do auta v noci teplo, ale hlavně, aby nezamrzla voda v rozvodech. Ostatně s vodou je celkově potíž.

V mrazivých dnech samozřejmě zamrzá odpadní nádrž pod autem (pokud nemá speciální vyhřívání), což může způsobit i docela výrazné hmotné škody. Stejně tak je k zamrznutí náchylný obsah kazety k chemickému WC, který je rovněž umístěn víceméně bez izolace zboku auta. Spousta cestovatelů to řeší tak, že vodu do systému v zimě ani nenapouští a hygienu řeší jinak (třeba v kempu). Obecně lze konstatovat, že zamrzlá voda v rozvodech je problém, který při minusových teplotách vyřešíte jen těžko.

Když už jsme se dotkli WC, je v případě jeho využívání bez možnosti pravidelného servisu (vylití) ideální mít s sebou ještě jednu náhradní kazetu. Tu ostatně užijete i v létě. Tak či onak důrazně apelujeme na to, aby obsah WC nebyl likvidován nikde jinde, než na místě k tomu vyloženě určeném (tedy ne na běžném WC či do kanálu). Stejně tak je žádoucí mít uzavřenu i výpusť na odpadní vodu, aby z auta při stání nic nedokapávalo.

Jízda autem v zimním období vyžaduje obecně o něco více zkušeností a řidičských schopností než v letním období. U obytného auta to platí minimálně dvojnásob. Na kluzké vozovce či na sněhu se negativně projevuje vysoká hmotnost vozu a jeho celková neobratnost, a tak je opravdu nutné řídit obezřetně.

Samozřejmostí je dobrá příprava auta jako celku - především pak startovací baterie, která může při několikadenním stání na místě docela trpět. Naprostým základem jsou pak i zimní pneumatiky (v jistých případech stačí celoroční) a mějte s sebou i řetězy (zkuste si je cvičně nasadit v klidu ještě před odjezdem), a to i v případě, že předpověď žádné sněžení neslibuje. Každý, kdo jezdí s obytňákem, potvrdí, že velké a těžké auto dokáže i na rovině potrápit třeba jen bahno či rozmoklá tráva. Zkušení kempeři berou i nájezdy a další speciální „vyprošťovací“ výbavu, nicméně pořádné lano byste měli mít určitě.

Nedílnou součástí zimní cesty by měla být i celá řada další výbavy, která se v některých ohledech dost liší od osobního vozu. Určitě nezapomeňte na dostatečně velkou lopatu, někteří s sebou vozí i hrablo. Vypadá to jako zbytečnost do chvíle, než přes noc nasněží 30 cm sněhu a kolem zaparkovaných obytňáků projede sněžný pluh či fréza a vytvoří vysoký val. Někdy může trvat i hodiny, než se podaří autu vytvořit potřebný prostor kolem. Hodí se i smeták s delší násadou pro alespoň hrubé ometení střechy či solárů (pozor na typ štětin, ať si auto nepoškrábete). Užitečný je rovněž termoizolační kryt na kabinu vozu, která má jinak tendenci rychle promrzat. Nezapomeňte také na pořádné teplé pracovní rukavice, startovací kabely a samozřejmě pořádnou škrabku na sklo (opět spíše s delší násadou).