Dostali jsme pokutu 30 tisíc za drobnost dobrovolně předanou německým celníkům. Nebo můžeme sedět
- Německý soud nám vyměřil sankci za dva pepřové spreje zabavené na hranicích mezi Švýcarskem a Německem.
- Sankce je 1200 eur, tedy v přepočtu 30 tisíc.
- Trestní příkaz uvádí, že pokud nebude částka vymožena, přichází odnětí svobody.
- Dopis zmiňuje možnost podat proti rozhodnutí odpor, ale problém je, že se věc řídí německým právem a měl by to řešit německý právník. Což nakonec může všechno dále prodražit s nejistým výsledkem.
Dle německého zákona o zbraních hrozí za pepřák velké sankce. O tom jsme psali už dříve, protože jsme se právě kvůli pepřovému spreji na jaře dostali na hranicích do problémů. Jde o to, že z pohledu Německa jde většinou o zbraň a tudíž člověk fakticky přiváží k našim západním sousedům něco jako pistoli. Sankce pak mohou být opravdu velké, protože německý zákon má velmi široce definovaný rozsah. Může to být nula až 10 tisíc euro, může to být až rok ve vězení.
Že to není sranda a že sankce fakt mohou být mimořádně vysoké, už víme zcela přesně. Chvíli se zdálo, že náš případ vyšuměl, ale nedávno přišla z Německa obálka s trestním příkazem. Soudkyně nám vyměřila pokutu 1200 euro, tedy v přepočtu 30 tisíc.
Tak už to máme befelem
Trestní příkaz uvádí, že nás (respektive mou maličkost) soud obviňuje ze skutkového děje: „Úmyslně jste v rozporu s paragrafem 2 odstavec 3 německého zákona o zbraních ve spojení s Přílohou 2 oddíl 1 c. 1.3.5 měl u sebe a dovážel předmět tam uvedený a mohl jste s ním disponovat,
trestné jako
úmyslné nošení a dovážení zakázaných zbraní s možností s nimi disponovat a použít je podle paragrafu 52 odstavec 3 č. 1 německého zákona o zbraních...
Ukládá se Vám peněžitý trest ve výši 40 denních sazeb. Výše jedné denní sazby se stanovuje na 30 EUR. Peněžitý trest je tedy celkem 1200 EUR.
Německý dopis pak dále říká, že „nevymožitelný peněžitý trest se nahrazuje trestem odnětí svobody“. Takže buď se zaplatí, nebo z toho kouká skutečně regulérní basa.
Co teď s tím?
To aktuálně zjišťuji. Lze podat odpor, ale oslovení právníci říkají, že toto je potřeba řešit s německým právníkem dle německého práva. Český právník údajně nepomůže. Zároveň asi už uplynula lhůta, do kdy se měl odpor podat, nicméně nějaký dopis přesto pravděpodobně stojí za zkoušku.
Zároveň vyplouvají na povrch další zajímavé skutečnosti kolem této problematiky. Vůbec nejzajímavější je to, dle čeho se vlastně stanovuje výše pokuty. Údajně v tom hraje roli třeba cena vozu nebo to, zda je sprej někde ve dveřích. Na tohle téma pak ještě dále připravíme samostatný článek. Z různých stran jsem také slyšel názor, že ve finále nakonec stejně nejvíc záleží na tom, jak se u soudu kdo vyspí. Ostatně i celník na místě tvrdil, že soud může rozhodnout, že sankce nebude vůbec žádná.
Každopádně do Německa raději nic nevozit a už vůbec se nevyplácí být slušný. Celé tohle začalo prostou mojí nevědomostí (ano, je to moje chyba, ale není hrozba odnětí svobody za to přece jen trochu moc?). Celnice se zeptala kamarádským tónem „Máte něco na sebeobranu, třeba nůž, nebo pepřový sprej“. A já řekl „ano“. Tohle byla ta vůbec největší chyba. Byla to zcela návodná otázka a byla to úmyslná past, to je teď už jisté. Také to bylo naposledy, co jsem uměl anglicky. Od této chvíle nerozumím, nevím, najděte si v autě, co potřebujete... Nějaká spolupráce nebo to, že vy sami pepřák celníkům dáte, je každému zjevně úplně ukradené. A výše pokuty pak nakonec závisí na tom, jak se kdo vyspí u soudu. Celníci jen předají případ dále. Je to prostě skvělé!
Zdroj: autorský text