Vypadají jako paláce a dnes jsou levně na prodej. Gruzie prodává lázně, kam jezdil i Stalin

Monumentální sloupoví, široká schodiště, zdobené stropy a obrovské sály. Na první pohled vypadají jako paláce, kde by člověk čekal snad i nějaké šlechtice. Ve skutečnosti jde o bývalá sovětská sanatoria, kam se kdysi jezdilo za odpočinkem a léčivou vodou. Dnes jsou některá z nich v dezolátním stavu a postupně je pohlcuje příroda. Najdete je v gruzínském městě Cchaltubo (Tskaltubo), které leží nedaleko Kutaisi. Kdysi šlo o jednu z nejvyhlášenějších lázeňských destinací celého Sovětského svazu. Jenže po jeho rozpadu zdejší lázně ztratily většinu klientely a obrovské budovy začaly chátrat.

Gruzínská vláda se nyní pokouší deset bývalých sanatorií zachránit tím, že je nabídla soukromým investorům. Celková vyvolávací cena dosahuje přibližně 49,2 milionu gruzínských lari, tedy asi 380 milionů korun. To samo o sobě není málo, jenže v tomto případě je nákupní cena vlastně tím nejmenším problémem. Noví majitelé totiž budou muset do chátrajících komplexů investovat mnohonásobně vyšší částky. 

Přesto: Nechcete si koupit palác?

Cchaltubo zažilo největší rozvoj ve 20. a 30. letech minulého století. Hlavním lákadlem byly a dodnes jsou místní minerální prameny s teplotou přibližně 33 až 35 °C. Voda obsahuje mimo jiné radon a využívala se k lázeňským procedurám, například při potížích s pohybovým aparátem. Během sovětské éry zde postupně vyrostly desítky lázeňských a ubytovacích zařízení, včetně 22 sanatorií. 

Všechno bylo rozmístěno kolem rozsáhlého lázeňského parku. V dobách největší slávy sem jezdilo zhruba 125 tisíc lidí ročně. Mezi slavné návštěvníky patřil také Josif Stalin, který zde měl vyhrazené vlastní koupací prostory. Po rozpadu Sovětského svazu ale přišel rychlý úpadek. Organizované lázeňské pobyty prakticky skončily, peníze na údržbu obrovských budov chyběly a z někdejších výstavních sanatorií se postupně stávaly ruiny.

Příběh Cchaltuba má také jednu smutnou kapitolu. Po válce v Abcházii na začátku 90. let našly v prázdných sanatoriích útočiště tisíce lidí, kteří museli opustit své domovy. Někdejší hotelové pokoje se změnily na provizorní byty. Některé rodiny v nich nakonec strávily desítky let a část lidí v areálech zůstává dodnes. 

Postupem času se Cchaltubo stalo vyhledávaným cílem fotografů a milovníků urbexu. A není divu. Rozpadající se interiéry, zarostlá nádvoří a monumentální kolonády nabízejí mimořádně působivou podívanou. Jenže pokud se s budovami nic nestane, postupně se rozpadnou úplně. Gruzínská vláda proto hledá investory, kteří by jim vrátili život.

Jednou z nejzajímavějších budov, které jsou nyní na prodej, je sanatorium Medea. Bylo dokončeno v roce 1962 a na první pohled zaujme obrovským sloupovím a obloukovými arkádami. Za sovětských časů se zde mohlo ubytovat více než 300 lázeňských hostů.

Dnes stát nabízí celý areál o rozloze přibližně 76 600 m², ve kterém se nachází 17 staveb. Vyvolávací cena je 8,5 milionu lari, tedy zhruba 65 milionů korun. Za takové peníze by si člověk v Praze pořídil několik luxusních bytů. Tady dostane rovnou celý zámecký komplex. Má to ale pochopitelně háček. Nákupem utrácení teprve začíná.

Kupující musí do areálu investovat dalších nejméně 61,9 milionu lari, což je přibližně 480 milionů korun. Součástí projektu musí být hotel s minimálně 120 pokoji, restauracemi a konferenčními prostory. Navíc je nutné respektovat požadavky památkové ochrany.

Ještě dražší na pořízení je sanatorium Megobroba, což v překladu znamená „přátelství“. Za areál o rozloze více než deseti hektarů stát požaduje nejméně 8,8 milionu lari, tedy asi 68 milionů korun. Nový vlastník zde musí vybudovat diagnostické a rehabilitační centrum s kapacitou alespoň 100 lůžek.

A nejlevnější nabídka? Tou je sanatorium Geologi s vyvolávací cenou přibližně 2,5 milionu lari, tedy necelých 20 milionů korun. Jenže i tady bude povinná investice do obnovy mnohonásobkem kupní ceny.

Gruzínská vláda nechce budovy pouze rozprodat a dál se o ně nestarat. Cílem je obnovit význam Cchaltuba jako lázeňského a turistického střediska. Proto jsou součástí prodeje také poměrně tvrdé podmínky. Investoři musí do všech deseti areálů vložit dohromady nejméně 314 milionů lari bez DPH. To je v přepočtu přibližně 2,4 miliardy korun. Na splnění závazků mají pět let od podpisu příslušných smluv.

Podle konkrétního objektu mají vzniknout hotely, apartmány nebo rehabilitační zařízení. U některých areálů je dokonce požadována spolupráce s mezinárodním hotelovým řetězcem. Zájemci navíc musí před podpisem smlouvy předložit bankovní záruku odpovídající nejméně deseti procentům požadované investice. Už jen to znamená poměrně hodně peněz.

Gruzie se o obnovu Cchaltuba nepokouší poprvé. Už v roce 2022 odstartoval rozsáhlejší privatizační program nazvaný Nový život Cchaltuba. Tehdy se podařilo prodat sedm sanatorií, jenže tři z nich se následně vrátila do státního vlastnictví. Investoři totiž nedokázali splnit své závazky.

Ani současné aukce tak automaticky neznamenají, že se historické budovy podaří zachránit. Samotná rekonstrukce navíc nestačí. Aby se obrovské hotely uživily, bude nutné do města znovu přilákat dostatečné množství turistů a lázeňských hostů. Podle informací gruzínských médií mají aktuální aukce skončit v polovině listopadu 2026. Teprve pak se ukáže, kolik investorů se do mimořádně nákladných projektů skutečně pustí. Každopádně pokud celý tenhle obří projekt někdy dojde do zdárného konce, objeví se v Gruzii nádherné lázeňské místo. 

Zdroj: BM.ge, Radio Free Europe/Radio Liberty, Commersant Georgia, Travel News Georgia