Jako kdybyste na Octavii dali obří batoh. Toppola přinesla novou úroveň autoturistické samostatnosti

Touha cestovat a být přitom nezávislý je téměř tak stará jako samotný automobilismus. Typy kempinkových vozidel se vyvíjely vlastní cestou a velkou roli při tom hrálo vybavení podél hlavních turistických tras, celková úroveň zemí s jejich infrastrukturou, vývoj potřebných konstrukčních materiálů i evoluce vozidel.

Ponechme nyní stranou severoamerický subkontinent s jeho specifiky a zvláštnostmi, které se sice postupně dostávaly i do Evropy, ale vyvíjely se vlastní cestou.

Pokud pomineme obytné přívěsy a drahé jednoúčelové „campery“, stavěné na bázi dodávek či lehkých furgonů, moc nám toho nezbývá. Pak už je tedy logický přechod, o jaký se pokusilo pár francouzských nadšenců (údajně v Evropě prvních), kteří se pokusili využít k prázdninovým cestám soudobou supermoderní pětidveřovou dvouprostorovou karoserii, kterou přinesl Renault 16 a o deset let později třeba Simca řad 1307/1308/1309 (obě vozidla se dovážela i na náš trh).

Myšlenka byla jednoduchá: po demontáži pátých (či třetích u dalších modelů) dveří se záď osadí kombinovaným obytným modulem – a cestovatelský speciál je na světě. Chce to několik „maličkostí“: možnost bezpečného připevnění, dostatečně dynamický motor, aby si poradil se zvětšeným odporem vzduchu a zátěží, ale i vhodnou a dostatečně dimenzovanou karosérii. Třídveřový Fiat 127 či malý Ford Fiesta by zřejmě nebývaly tou pravou volbou.

Podle dostupných materiálů o podobné cestě uvažoval i proslulý německý Bischofberger, několik malých britských karosáren a také několik zámořských, ovšem Bischofberger šel nakonec osvědčenou cestou pevných nástaveb na osobní automobily, britští výrobci to vzdali a Amerika se zcela jednoznačně vrátila ke svému původnímu způsobu prodeje obytných modulů na své pick-upy.

První skandinávskou vlaštovkou a nositelem ideového nápadu byl Fin Arwo Pullola. Za základ si v roce 1980 vzal Saab 99, který ve tří- i pětidveřové modifikaci patřil k nejrozšířenějším vozům na finských silnicích. Celý koncept rozkreslil, ale zdroje se různí, zda některou verzi opravdu realizoval.

Celý projekt od něj převzali Švédové Matts Molestam a Peter Malmberg. Oba měli k obytným nástavbám blízko, zabývali se lodním stavitelstvím a dodáváním zakázkových palubních interiérů do menších plavidel. Na konci roku 1982 od Pulloly odkoupili celý projekt a vlastními silami jej dovedli do stádia, kdy se již podobal pozdějším výrobkům. Jejich společnost Emico AB dostala perspektivní výrobní náplň.

Za základ vozidla zvolili Saab 99 Combicoupé, což byla tří- nebo pětidveřová modifikace s mimořádně dlouhou zádí a značným zadním převisem. Saab byl navíc potřebně robustní a disponoval dvoulitrovým zážehovým čtyřválcem s výkonem 108 v atmosférické a 147 koní v přeplňované verzi.

Tvary nástavby jsou dostatečně zřejmé z naší fotogalerie, interiér je rozdělený na spací a užitkovou část, přičemž ta užitková zasahuje až na dno zavazadelníku a pokud osádka nemá příliš vysoké postavy, může zde i stát. Celková výška modulu dosahuje dvou metrů, nad střechou auta se nachází lůžko o rozměrech 170 x 200 cm. Oba tvůrci postupně vypracovali i seznam příslušenství, mezi nímž vyniká například stanová předsíňka či malý obytný přívěs podobného designu.

Společnost Saab se k věci stavěla vstřícně, stavitelé nástaveb oslovili i některé autorizované prodejce především ve Skandinávii, ale zvěsti o novince se velmi rychle rozletěly do Evropy a mnoho příznivců našly zejména v západním Německu a Nizozemí.

Jenže byly zde i problémy: velmi pracná a kusová výroba celou produkci prodražovala a třebaže Saab byl ochotný přijmout kempový modul jako vlastní příslušenství a prodávat jej v síti svých obchodních zástupců, na vývoji se podílet nechtěl, maximálně pomáhal se sjednocením exteriéru svých vozidel a obytného modulu.

Nástavby, které dostaly jméno Toppola, se postupně objevily i na výkonných Saabech 900. Továrna si ale už v roce 1984 objednala moduly, sestavené na míru nové řadě Saab 9000, která slavila debut poslední květnový týden téhož roku. Celou scénu (zejména) skandinávského karavaningu ale náhle zaskočila zpráva o ukončení spolupráce společnosti Emico a koncernu Saab. Proč to? Oba zakladatelé Emico se otevřeně nevyjádřili, podle mínění západoněmeckého motoristického tisku je údajně vina na obou stranách: Saab prý příliš tlačil na pilu a Emico si možná ukouslo větší sousto, než mohlo (především výrobními počty) spolknout…

Po dvou letech přešla práva k výrobě do vlastnictví firmy Scando. Ta už měla rozsáhlé exportní ambice, takže se snažila upravit moduly tak, aby se daly použít na automobily, dodávané v obřích sériích. Saaby – jakkoliv spolehlivé, trvanlivé a exkluzivní – neměly na západoněmeckých, holandských, belgických a francouzských silnicích rozhodující zastoupení. Scando se tedy rozhodlo především pro německé/britské Fordy Scorpio, ale i slabší Sierry, podle všeho společnost zkoušela i nástavby na citroënech a uvažovala i o spolupráci s importéry japonských aut.

Ale ani za desetiletý výrobní cyklus (do roku 1996) se společnosti nepodařilo prosadit se velkosériově. Produkce se po dvanácti letech zastavila na přibližně třech stovkách modulů, část odbytu ovšem zajišťovaly půjčovny, které s tímto novým druhem caravaningu dělaly dobré obchody.

Během celé existence nástaveb Toppola se představily dvě generace, každá v různých úrovních výbavy a zařízení.

Je samozřejmé, že se tehdy i později objevily různé kopie a napodobeniny elegantního stylu Toppoly, navíc nikoliv jen na saabech, ale třeba i na Škodě Favorit a podle jedné fotografie i na FSO Polonez. Dnes se dají najít různé počítačově zpracované návrhy na nejnovějších produkčních vozech, ale jsme názoru, že Toppola byla jen jedna, stejně jako Saab byl jen jeden.

Pokud máte dost prostředků, dá se modul sehnat v inzerci – především švédské či norské – včetně „nosiče“ Saab. Ceny se různí, dostupné údaje hovoří o 200 000 až 400 000 Kč. Relevantní údaje o počtu dochovaných Toppol se nám nepodařilo zjistit.

Kdoví, jak by to bylo s unikátním švédským obytným modulem dnes, tedy v době, která se přinejmenším evropským motoristům snaží ztěžovat život a házet překážky do cesty. Ale i když je posun autoturistických nároků zcela zřejmý, určitě by se našlo dost automobilových nomádů, jimž stačí „bedna v kufru“ a volná silnice před sebou…

Zdroj: archiv autora, Hobby, Saab