Grand California je sice dost velká, jenže také není nafukovací. Každopádně je výhodou, že to není klasický obytňák se zavřenou garáží vzadu pod postelí. Postel se tady dá zvednout, přepážku oddělující úložný prostor od interiéru je možné dát pryč a pak sem krásně nastrkáte přesně takovéto dlouhé a široké předměty. Hodně se toho vejde také do zavíracích přihrádek pod postelí a spoustu věcí spolknou šuplíky a schránky v interiéru. A samozřejmě řadu věcí lze uložit i na horní postel, za kterou se ale připlácí (+70 tisíc).
Po chvilce skládání tak bylo vše na místě včetně dětské sedačky. Grand California má i na zadních sedadlech ISOFIX. Dvě dětské sedačky se sem vedle sebe asi nevejdou, rozhodně ne dvě tak robustní, jako používáme my. Vedle té jedné ale zbývá ještě dost místa pro drobnou paní Columbovou, která může během cesty dohlížet na dítě a starat se o jeho všeobecný komfort. Jinak řečeno, může dělat obranu před dětským řevem.
Dieselový dvoulitr o výkonu 177 koní je dostatečně silný, když se nakalibrujete na rozměry a pohupování vysoké karoserie, rychle zjistíte, že s tímhle obytňákem můžete směle okupovat levý dálniční pruh a cesta rychle odsýpá. Samozřejmě pak ale nečekejte, že se spotřeba vejde pod 10 l/100 km. Ve finále se s autem jede jako s běžnou dodávkou. Možnost „neloudání se“ přišla v našem případě vhod, protože jsme potřebovali přesun trvající něco přes dvě hodiny v rámci pohody na palubě načasovat na tříhodinovou mezeru mezi krmením. To se skoro povedlo, nebýt nutnosti objíždět zácpu na D1 a pak dalšího zdržení u Brna. Stella cestu zvládla nadočekávání dobře a pořádný cirkus spustila až na hrázi Nových Mlýnů. Krmení jsme přetáhli asi o půl hodiny a přišel hlad, to se prostě nedá svítit.
Řešení v kombinaci s obytňákem je samozřejmě úplně jednoduché. Stačí zaparkovat u cesty, utišit malinkatého cestovatele, nakrmit ho a je po problému. Za dalších pět minut po téhle nucené zastávce jsem byli v jachtklubu v Pavlově a mohli jsme zakempovat.
Jinak se ale kempování líbilo všem včetně našeho nejmenšího redakčního člena. Tomu samozřejmě byla nějaká Grand California úplně ukradená, ale možnost konstantně pozorovat listy stromů a být na čerstvém vzduchu, to bylo to pravé ořechové. Mimochodem, asi „otrava čerstvým vzduchem“ způsobila, že jednou jsme vstávali až po desáté dopoledne. To se za ty dva měsíce od porodu stalo poprvé právě až tady.
V kuchyni se během pobytu občas místo jídla vařily dudlíky a flaštičky, plínky putovaly do pytle ven na zpětné zrcátko a jediné, s čím byl trochu problém, představoval opět vnitřní prostor. Kočárek jsme přece jen na noc chtěli raději uklidit do auta a zároveň vzadu pod postelí zabrala většinu místa ta obří dětská autosedačka. Ale nakonec se to zvládlo. Korbička obsadila sedadlo řidiče (které se stejně využívá k sezení u stolu trochu obtížně) a zbytek se dozadu nějak vešel, i když bylo nutné sundat kolečka. Což ovšem tady u tohoto kočárku od Thule je záležitost na pár sekund.
Jachtklub v Pavolvě (YachtClub Dyje Břeclav) znám z mých výletů za větrem. Když fouká, je tu celkem rušno i mimo sezonu, když se tu jedou jachtařské závody, je tu regulérně narváno. Během našeho pobytu ale neplatilo ani jedno. O víkendu tak zde pár kempařů sice bylo, ale ti v neděli navečer odjeli a další dva dny představovaly pobyt v totálním klidu narušovaném jen občasným pláčem našeho děcka. Větší cirkus se konal jen jednou, když se po slunném pondělku Stella trochu převařila. To ale nakonec vyřešila sprcha. Grand California může mít kromě topení i klimatizaci, ale tu jsme na takhle malé dítě radši používat nechtěli.
