Mazurská jezera: Nejhezčí kout Polska, o kterém se moc nemluví

Když se řekne Polsko, většina lidí si představí levné nákupy, hory plné borůvek nebo moře, kde bývá víc větru než slunce. Ale stačí se podívat trochu výš, trochu výš na mapě, do severovýchodního koutu země, a narazíte na vodní království, které si vás omotá kolem prstu dřív, než stihnete říct „Mikołajki“.

Mazurská jezera. Místo, kde voda tvoří víc než jen kulisu. Tvoří způsob života. A kde, pokud nechytnete zrovna hlavní sezónu, zažijete takovou porci klidu, že vám začne být podezřelá. My jsme tam vyrazili letos na jaře, v dubnu, a odjížděli jsme se slovy: „Tohle musíme zopakovat..“

Mazury nejsou jedno jezero, ani pět. Je jich přes 2000. Některá malá jako talíř, jiná velká jako Vltava na steroidech. Největší z nich, Śniardwy, má přes 110 km² a vítr tu občas foukne tak, že loďka začne přemýšlet, jestli by přece jen nebyla radši šlapadlem.

Sítě jezírek jsou propojené kanály, řekami, zálivy, někdy i slušnými kusy historie. Kdysi tu sídlili pruští rytíři, dnes tu kotví jachtaři, rybáři, kempaři, pejskaři, vanlifáci a občas i někdo, kdo netuší, jak se otáčí kormidlem. (Spoiler: To jsme nebyli my. Téměř.)

Mazury jsou rájem vodáků. A když říkáme „vodáků“, nemyslíme jen ty v teplákách a s ešusem. Myslíme jachtaře, kapitány, sváteční veslaře i úplné nováčky. Loď si tu půjčíte na každém kroku. Stačí dojít do přístavu, říct si o „czarter jachtu“ (charter jachty) a vybírat.

Typy lodí

Malé motorové čluny – pro dva na romantický víkend.
Rodinné jachty – pohodlí, záchod, kuchyňka, někdy i spaní pro šest.
Luxusní houseboaty – ideální pro ty, kteří chtějí být na vodě, ale nesleví z komfortu.
A samozřejmě plachetnice pro všechny, co vědí, co je ráhno (a nebo se to chtějí naučit).

Ceny?

V dubnu nebo květnu se pohybují zhruba od 200 do 500 zlotých za den (tedy cca 1200–3000 Kč) v závislosti na typu a velikosti. V sezóně (červenec/srpen) jdou klidně i nad 1000 zlotých/den. Ale! Když jedete mimo sezónu jako my, cena je poloviční, a zážitek minimálně dvojnásobný.

Naše základna byla plovoucí domek na jezeře. Jo, opravdu. Malý dřevěný domek kotvící u mola, co se při každém pohybu lehce pohupuje. Romantika level: Titanic bez ledovce.

Ubytování v podobném stylu najdete po celých Mazurách, nabízí je jak soukromníci, tak i větší mariny. Ceny? Od 300 zlotých za noc mimo sezónu, až po 1000+ v létě, pokud jde o super designovku. Ale věřte, že ten pocit, když usínáte na vodě a slyšíte jen šplouchání, je k nezaplacení.

K tomu sprcha, kuchyňka, výhled na východ slunce a samozřejmě místo pro psa. Naše fenka Lumi měla vlastní molíčko a výraz „kdy už konečně vyrazíme“ nonstop.

Ať je duben, nebo červenec, někdo to zkrátka musí zkusit. A u nás to byl Fotr. Teplota vody? Řekněme: zdraví otužilců zdar! Ale když jste obklopeni takovou nádherou, tělo se přepne do módu “žiju naplno!” a skočit tam z mola dává až podezřele smysl.

V létě se Mazury mění v obří koupaliště, voda je čistá, pláže písčité i travnaté, někde vstup jako do moře, jinde schůdky z mola. Bezpečné pro děti, skvělé pro paddleboardy a dost místa i pro ty, co chtějí být nahatí a svobodní. My jsme si vystačili s ponorem po krk a fotrem v plavkách.

Mazury nejsou jen voda. Jsou i historií prošpikovaný region, kde můžete být ráno na loďce a odpoledne v bunkru.

• Vlčí doupě (Wolfsschanze) – betonová džungle, kde měl Hitler svůj hlavní stan. Dnes zpustlé, ale fascinující. S Lumi jsme tam prošli každý kout.
• Jantarová komnata? No… hledá se. Ale poblíž jsou místa, kde se údajně skrývala, a místní vám k tomu přihodí takový příběh, že si to budete pamatovat i ve snech.
• Mikołajki, Giżycko, Ruciane-Nida – městečka s marinami, restauracemi, obchody, atmosférou jako u chorvatského pobřeží, ale bez moře a s pierogy.

A ještě jedno velké plus – psí ráj. Nikdo vás tu neřeší. Lumi byla všude vítaná. Na lodích, v restauracích, na ubytování. Na plážích, v přístavech, v bunkrech. Poláci jsou pohostinní a přátelští, navíc když zjistí, že jste z Česka, často přejdou na lámanou slovanštinu, která funguje překvapivě dobře.

Mazury nejsou jen destinace. Jsou zážitek.

A když budete mít štěstí, zažijete ten typ výletu, kdy se večer díváte na zapadající slunce nad jezerem, houpete se v lehkém větru a říkáte si: „Tohle by šlo žít. Třeba napořád.“

Zdroj: autorský text