Gurmánův průvodce v zemi tří korunek aneb po stopách švédských dobrot

Vydáte-li se do Švédska pozemní cestou, nabídne se vám několik variant. Můžete zvolit přímý šestihodinový trajekt od společností Stena Line nebo TT-Line z Německa do Švédska (Rostock-Trelleborg). Další možností je trasa přes Dánsko, kde se z Německa do Dánska (Rostock-Gedser) dostanete za pouhé dvě hoďky s pomocí Scandlines. Z Dánska do Švédska pak máte opět dvě možnosti - trajekt, nebo suchou nohou přes most. Nejoblíbenější a nejkratší lodní variantou je spojení měst Helsingør a Helsingborg, které trvá pouhých 20 minut. Můžete také projet z Kodaně do Malmö po druhém nejdelším mostě v Evropě, Öresundském mostě, který zčásti vede jako tunel pod hladinou moře z důvodu blízkého letiště v Kodani. Jedná se o krásnou stavbu, kterou stojí za to alespoň vidět, a samotný přejezd představuje zážitek.

Jakmile opustíte město, zjistíte, že úplný jih Švédska je dosti zemědělská oblast. Budete projíždět mezi samými poli, sem tam potkáte nějakou stodolu nebo balíky slámy. Švédi rádi pěstují vše vlastní a jsou na výpěstky ze svých oblastí náležitě hrdí a prezentují je vždy jako ty nejlepší. Na výrobcích naleznete označení kraje, ze kterého daný produkt pochází. Pokud byste jeli na obchodní jednání do takové firmy, čekejte, že vás cesta často zavede právě mezi políčka k jakémusi nenápadnému malému shluku budov, který však zásobuje daným produktem celé Švédsko. Vše je postaveno v souladu s přírodou a v tradičním stylu. Nic nekřičí z krajiny. Na každém jednání dostanete kávu, kterou byste ze slušnosti neměli odmítnout. Švédi jsou velcí konzumenti kávy a potrpí si na časté kávové pauzičky. Takže pokud máte za den schůzek více, můžete odjíždět také pořádně nakopnutí kofeinem. V supermarketech po celé zemi zakoupíte velice dobrou kávu, dívejte se po značkách Arvid Nordquist, Löfbergs Lila a Gevalia. Vyberete si jak z celých zrn, mletých, ale i instantních káv. Na obalu snadno vyčtete stupeň pražení i původ. Velký důraz se při pěstování i výrobě klade na udržitelnost, a tak si na obalu přečtete příběh dané kávy od A do Z. Ale co všechno z místních mňamek byste si měli nakoupit domů, nechme zatím stranou. Nyní pojeďme do přírody.

Když od polí zamíříte mírně na sever, tak se dostanete do oblastí, kde se začínají rozprostírat lesy. Krásné, hladké silnice vedou skrz čisté lesy a jsou lemovány ploty. Bezpečnost na prvním místě, takže ploty chrání od lesní zvěře a jsou opravdu, opravdu všude. Střetnutí s losem by mohlo být fatální pro oba. Toto majestátní půltunové zvíře je zde doma a setkání s ním není tak výjimečné, jak by se mohlo zdát. Jednou jsme měli to štěstí, že běžel podél našeho vozu po cyklostezce a téměř s námi závodil.

Procházky v místních lesích jsou nádherné, relaxační. Pokud zde trávíte pozdní léto, vyrazte na sběr plodů. Borůvky, lesní jahůdky, brusinky, morušky, houby. To je pravé přírodní bohatství. Na zahrádkách Švédi pěstují angrešt, rybíz, jako u nás. Pozor, neplést ostružiník morušku (švédsky hjortron) se stromem moruší. Moruška vypadá jako jakási žlutá malina na vrcholu jednoho stonku, je nabitá vitamíny a chutná po medu. Ze všech těchto plodů Švédi vyrábí ve velkém džemy, které se prodávají nejen ve skleničkách, ale i v půlkilových kyblících. Brusinka se postupně dostává i do českého povědomí, že se nemusí kombinovat pouze se svíčkovou či s hermelínem. Švédské brusinkové džemy bývají o něco řidší než naše, ale obsahují celé bobule. Jedí se ke švédským kuličkám, na palačinkách, v jogurtu. Můžete si je přelít vodou jako pečený čaj, fantazii se meze nekladou.

Švédi nesbírají houby jako my, protože mají v sobě stále zafixovaný strach z radiace z Černobylu. Jedí z hub převážně lišky, které si můžete běžně koupit na trhu. Takže pokud jste houbaři a vyrazíte zde do lesa, asi vám budou z nádhery místních hříbků oči přecházet.

Na místních trzích objevíte na počátku léta množství různých stánků s jahodami a malinami. Jak již bylo zmíněno, vždy vám prodejce řekne, v jaké oblasti byly jahody vypěstovány, a že ty jeho jsou nejlepší. Ale povím vám, tady nejde ani vybírat očima, protože všechny jsou nádherné, jedna jako druhá, úhledně vyrovnané v košíčcích. A sladké jsou také všechny. Jih Švédska má totiž v této části roku hodně slunečního svitu, tudíž jahůdky dozrávají krásně do červena a do slaďoučka. Takže, ať už koupíte tyto, či tamty, neprohloupíte.

Znáte už šípkovou polévku? Že ne? Nyponsoppa je sladká hustá polévka z rozemletých šípků, která se dá podávat studená i teplá. Její borůvková varianta blåbärssoppa se již tradičně podává závodníkům na lyžích pro dodání energie při Vasově běhu. Obě varianty jsou vitamínová bomba.

Švédi mají i velice dobré nakládané okurky a hořčici. Když nám své okurky s hrdostí nabízeli, nechápali jsme, co je na nich speciálního. Říkali jsme si, klasika, nakládačky jako u nás. Ovšem chyba lávky, po ochutnání jsem si na nich sama vypěstovala téměř závislost. Jejich lák je úplně jiný než náš. Typická je lahodná kombinace sladké, kyselé a mírně pálivé chuti, která mě dostala a strašně mě mrzí, že je ten známý švédský nábytkářský řetězec u nás už nemá v sortimentu. Holt si člověk musí udělat výlet na sever.

Co do ruky k zakousnutí výletech? Za mě naprosto jednoduchá volba. Kupte si v marketu polární nebo brusinkový chléb, k němu sýr a pošmáknete si. Polární chléb jsou mírně nasládlé placky, ke kterým výborně ladí sýr vyráběný z mléka z místních farem. Místní sýr je kvalitní a za dobrou cenu koupíte opravdu velkou výseč. Brusinkový chléb je tmavá kostka, vizuálně připomíná moskevský chléb, avšak v těstě jsou zamíchané sušené brusinky. Švédské pečivo je obecně sladší než české, protože když máte dlouhou zimu, potřebujete dodat energii. Pakliže máte rádi sladké pečivo na snídani či ke kávě, sáhněte po skořicovém šneku, anebo ještě lépe po šneku pistáciovém, určitě si smlsnete. Sváču můžete zapít minerální vodou Ramlösa, která je lahodná a osvěžující a ani její ochucené varianty nejsou vůbec sladké.

Švédi rádi grilují a chodí na pikniky do přírody. Na krajích turistických stezek často narazíte na griloviště, které je čisté, uklizené a s připravenými polínky pro vás. Takže kupte hot-dogové housky, párky, kečup, hořčici a hoďte je na gril. Na konci pěšího výletu vám určitě bodnou. Mimochodem, obsah masa a chuť švédských párků je na jedničku. A nezapomeňte po sobě uklidit a zase nachystat místo pro další výletníky.

Co se týče sladkostí, Švédi jsou jejich velcí fandové. Milují perníčky a vše s příchutí skořice. Jsou také mezi pěti největšími konzumenty zmrzliny na světě. Jedí ji totiž v každém ročním období, nehledě na počasí. V cukrárnách najdete na naše poměry poněkud přeslazené zákusky typu obřích pusinek a velké popularitě se těší také princeznin dort, který má tvar kopule se zeleným marcipánem a růžovou růží navrchu. Na řezu jde o piškot potřený jahodovou marmeládou a navrstvený šlehačkou. Kromě toho frčí čokoláda ve velkém a vše čokoládové s křupinkami. Švédská čokoláda je moc dobrá, rozplývá se na jazyku. Ovšem pozor u cukrovinek na slovo lakris – lékořice. Bonbóny, pendreky, všechno lékořicové. Pokud jste jako já, tak tuto příchuť raději Švédům přenecháte.

Na břehu druhého největšího jezera v zemi, Vätternu, se nachází městečko Gränna známé výrobou lízátek Polkagris. Tato lízátka mají v základní variantě červeno-bílou barvu a zatočený tvar hůlky, jako znáte z amerických vánočních filmů. Jejich tradice sahá až do roku 1859 a příchuť je peprmintová. Ve zdejší továrně můžete za oknem vidět proces výroby a v některé z prodejen si samozřejmě můžete koupit lízátka a bonbony nepřeberného množství barev a příchutí.

A když už jste v městečku Gränna, hupněte na přívoz na ostrov Visingsö, který se nachází uprostřed jezera. V letních měsících si zde užijete koupání s příjemnou teplotou vody. Pláže jsou písčité s pozvolným vstupem. Kromě koupání si lze zapůjčit kola nebo navštívit bylinkovou zahradu, kostel z 12. století nebo zříceninu hradu Visingsborg, který je hlavní dominantou ostrova. Máte po procházce hlad? Tak pojďte pod hrad k přístavišti. Vidíte ty dřevěné domečky s občerstvením? Tak tady si můžete dopřát tu nejlahodnější uzenou rybu, jakou jste kdy ochutnali. Síh severní vylovený přímo v tomto jezeře. Dobrou chuť. 

Celkově, jako v mnoha dalších přímořských státech, se tu ryby jí často, jsou čerstvé, z místních vod a chutné. Frčí také krevety. Krevety se podávají s majolkou, citronem a koprem. Na okořenění ryb se hojně používá citronový pepř. Švédi říkají, že abyste byli zdraví, měli byste jíst rybu alespoň 3x týdně. Jak jste na tom, dodržujete? Jestli ne, tak šup to napravit. Ideálně rovnou do Švédska.