Zámek Loučeň: Jeho dvanáct labyrintů a bludišť vám zamotá hlavu

Poslední červnový pátek jsme se s kamarádkou vydaly na výlet směr zámek Loučeň, který se nachází poblíž Nymburka. Jelikož jsme vybraly cestu mimo dálnici, z Pardubic nám cesta autem skrz vesničky trvala asi hoďku a čtvrt. Když jsme se ocitly na místě, maličko jsme znejistěly, poněvadž parkoviště prázdné a okénko na placení zavřené. Nu což, zaparkovaly jsme zdarma a vydaly se směrem k pokladně zámku. Jak jsme tak pochopily, parkovné ve výši 100 Kč se nejspíše platí v pracovním týdnu jen o prázdninách, jinak pouze o víkendech (avšak ruku do ohně za to nedám, je to jen naše dedukce).

Vkročily jsme do místnosti, kde se prodávají vstupenky a zároveň slouží jako prodejna suvenýrů. Stejně nejistí tam s námi byli ještě dva cizinci, neboť bylo opravdu všude pusto prázdno. Otevřeno ale normálně bylo. Objednaly jsme si tedy prohlídku na 12:00 (prohlídky probíhají ve 12, 14 a 16 hodin) a zatím šly obhlédnout okolí zámku. Potkaly jsme jen zaměstnance kropící zeleň a prošly si první labyrint. Najednou nám svitlo, vždyť je dnes vysvědčení, proto jsme tu samy!

Naštěstí na prohlídku zámku jsme úplně samy nebyly, přidal se k nám ještě jeden manželský pár. Mladý průvodce se nám představil jako princ Maxmilián a už nás vedl dovnitř za poutavého výkladu. Pokud jste jako děti se školou obrazili hromady hradů a zámků a pamatujete si z toho jen změť nudných dějepisných dat, tak tady budete příjemně překvapeni. Hltali jsme každé slovo, každý detail.

Věděli jste například, že rodina Thurn-Taxisů jezdila s poštou, vlastní cukrovar, či že podle nich byl pojmenován Taxisův příkop? Nebo že zde žijící kníže měl 4 domácí kočky, co jedly jen kaviár, a pak dalších 70 venkovních koček? Častým návštěvníkem zde byl i přítel rodiny, Bedřich Smetana a hrál zde na klavír.

V zámku vás překvapí poměrně moderní vymoženosti a zároveň fakt, že zde není zima, jak bývá běžné. Mezi nejkrásnější komnaty asi klasicky patřila jídelna a knihovna. V té můžete nahlédnout do kroniky rodiny a vidět knihu, kterou napsala a sama ilustrovala kněžna. Po hodinové prohlídce, která utekla jako blesk, jsme se už hladové vydaly do zámecké restaurace na oběd.

Možností, co k snědku, je v areálu více. U vstupu se nachází stánek s rychlým občerstvením do ruky. Pak je zde zámecká restaurace ve wellness hotelu Maxmilián a dále samoobslužná restaurace Vtipná kaše. Ta je ovšem otevřena jen o víkendech a svátcích, v létě i ve všední den. Ale jelikož my sem zavítaly právě den před letními prázdninami, naše volba musela být hotelová.

Zámecký park je poměrně rozlehlý, nabízí relax pod stromy i zábavu ve formě 12 bludišť a labyrintů. Konkrétně zde najdete buxusové bludiště, světelný labyrint, travnatý labyrint, tisové bludiště, dlážděné bludiště, palisádové bludiště, kamenný labyrint, provazové bludiště, pískovcový labyrint, prstový labyrint, písmenkový labyrint, královský labyrint a domeček knížete Alexandra.

Na své si přijdou i milovníci dendrologie. V parku se nachází chráněný strom, dále různé druhy vzácných dřevin, jako například sekvoje či liliovník a velmi staré, vzrostlé duby, borovice či kaštanovník. Místo je ideální pro pikniky (v hotelu si můžete zapůjčit piknikový košík), či pro svatby a další akce. 

Zdroj: autorský text