Sovětské letecké stroje v Německu, Most nebo Fláje. To byly jarní toulky po česko-německém pomezí

Když se řekne Ústecký kraj, každý si asi představí hnědouhelné doly, chemické továrny a měsíční krajinu. Dnes už ale začíná být opak pravdou. Petrochemie v Záluží u Mostu zde sice zůstala, ale z měsíční krajiny se za pomoci evropských fondů a obrovského kusu práce stala docela pěkná rekreační oblast. Z dolu Ležáky je nyní jezero Most, důl Vrbenský nahradilo jezero Matylda a tak bych mohl pokračovat od Ústí nad Labem až do Sokolova. Pro zajímavost, s hloubkou 71 metrů je Mostecké jezero nejhlubší, s plochou 496 hektarů je jezero Medard u Sokolova nejrozsáhlejší.

Celé toto naše malé severočeské putování nemůžeme tedy začít jinak než krátkou zastávkou v Mostě pod hradem Hněvín. Od roku 1596 byl v místním žaláři vězněn alchymista císaře Rudolfa II. magistr Edward Kelley. Podle pověsti před svou smrtí proklel hrad i celé město. S nadsázkou můžeme říci, že se jeho kletba naplnila v 70. letech minulého století, kdy celé město muselo ustoupit těžbě uhlí. Z města, jehož historie sahá až do 11. století a které bylo ve 13. století bylo povýšeno na město královské, zůstala zachována jediná z více než 20 gotických staveb. Jde o děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. 

Kostel byl zachráněn tak, že na začátku 70. let minulého století byl přestěhován dost náročným technickým způsobem na nové místo. Cestou do Českého Jiřetína na česko-německých hranicích začínáme malou prohlídkou tohoto místa. Nejprve zaparkujeme u již zmíněného děkanského kostela, který je v těsném sousedství jezera Most. Když se otočím zády k chemické továrně v Záluží, pak pláž u této vodní plochy vypadá docela romanticky. Nikdo by asi neřekl, že před 30 lety tu byla obrovská díra a před 50 lety? Tak to zde stálo ještě královské město - Starý Most. Podle místního slangu tzv. Starák.

Až si vše prohlédneme a vyfotíme, popojedeme na mosteckou čtvrť zvanou Zahražany, kde necháme obytný vůz a procházkou se vydáme na hrad Hněvín. Silnice sice vede až k hradu, ale je dost strmá a hlavně úzká. Vyhýbání se osobním autům je dost velký problém. Hrad je po celkové rekonstrukci, a kromě výhledu na České středohoří, jezero, město nebo Krušné hory nabízel ještě v minulosti v hradní restauraci dobrou staročeskou kuchyni. V současné době je restaurace v rekonstrukci a občerstvit se můžete v malém kiosku u vstupní brány. Zastávku v Mostě zakončíme u jezera Matylda pohledem na západ slunce, které se schovává za Krušné hory.

Po příjezdu do Českého Jiřetína parkuji svůj obytňák u malého penzionu, kde se účastníme rodinné oslavy. Celý prodloužený velikonoční víkend nás provází jarní slunečné počasí, které přímo vyzývá k výletům a procházkám do okolí. V sobotu dopoledne vyrazíme na procházku po česko-německé hranici, odpoledne společně s kamarády popojedeme k Flájské přehradě.

Krásná, ale drsná příroda a krajina severovýchodních Krušných hor není tak turisticky exponovaná jako například Jizerské hory. Ani zázemí zde není tak rozvinuté, ale v poslední době se tu vše hodně mění. Krušnohorská lyžařská magistrála kopíruje Flájskou nádrž ve vzdálenosti dvou až tří kilometrů přes Český Jiřetín. Lyžovat můžete na Klínech, Meziboří nebo v Českém Jiřetíně.

Samotná přehrada Fláje byla vybudována v letech 1954 -1965, kdy došlo k úplnému napuštění vodního díla. Nejlepší výhled na přehradu je ze skalního masivu Dolní puklá věž vzdáleného od hráze necelé dva kilometry. Za návštěvu také stojí Flájský plavební kanál. Pěknou procházkou se můžete vydat také směrem od přehrady Fláje do Českého Jiřetína (cca čtyři km) nebo dále až do Německa. Ač byla sobota dopoledne, potkali jsme všeho všudy čtyři turisty a to až na německé straně.

Kdo si chce zavzpomínat na dobu dávno minulou, může si udělat malý výlet okolo vodní nádrže Rauschenbach do vesničky Cämmerswalde. Je zde malé letecké muzeum s exponáty jako vrtulník MI-2 sovětského Aeroflotu, MIG-21 nebo IL-14 východoněmecké společnosti Interflug. Toto letadlo je možné si prohlédnout i zevnitř a zavzpomínat, jak se dříve létalo. Vstupné je jedno euro a muzeum otevírá svoje brány návštěvníkům v jarním období od 14 hodin.

Celý tento prodloužený víkend kromě krásného jarního počasí nabídl i mnoho poznatků z tohoto tak trochu opomíjeného koutu naší republiky. Závěrem nezbývá než konstatovat, že i tento region stojí za návštěvu.