Dopravní nehoda v zahraničí: Jak postupovat, jak je to s odškodněním a co rozhodně nedělat

Dopravní nehoda je vždy stresující záležitostí, a to zvláště v případě, kdy při ní dojde ke zranění. Pokud se navíc taková nehoda stane v zahraničí, je její řešení z mnoha objektivních důvodů, jako je jazyková bariéra či rozdílná právní úprava, mnohem náročnější.

V tomto článku se pokusíme čtenářům přiblížit základní informace k problematice dopravních nehod v zahraničí. Zejména, jak v takové situaci správně postupovat, na co si dát pozor a jakým způsobem řešit odškodnění újmy při nehodě vzniklé.

Vzhledem ke složitosti problematiky se budeme věnovat dopravním nehodám na území EU, kde lze uplatnit určitý jednotný postup, a lze tak formulovat i určitá jednotná doporučení.

Na území EU (respektive států evropského hospodářského prostoru a některých dalších států) platí systém tzv. zelených karet, v jehož rámci je vzájemně uznáváno povinné ručení vozidel. Každé vozidlo registrované na území států EU musí mít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí straně, tedy povinné ručení. Škody způsobené takovým vozidlem při dopravních nehodách jsou pak řešitelné z tohoto pojištění.

Mezinárodně uznávaným dokladem o sjednaném povinném ručení je právě ona zelená karta. Povinné ručení sjednané v České republice vám tak bude platit i ve státech EU a na jejich území bude krýt pojištěným vozidlem způsobenou škodu. Současně je v rámci tohoto systému poté možno řešit odškodnění dopravní nehody, a to buď doma, prostřednictvím tzv. škodního zástupce, nebo napřímo se zahraniční pojišťovnou viníka nehody.

Povinnost přivolat policii se řídí právními předpisy státu, na jehož území k nehodě dojde. V mnoha státech policie řeší jen vážnější nehody. Před každou cestou do zahraničí lze tak doporučit nastudovat si dopředu dopravní předpisy států, kterými budete projíždět, a to včetně způsobu řešení případné dopravní nehody. V situaci, kdy si účastník nehody není jistý, je lepší policii vždy raději kontaktovat.

Policie by následně měla provést na místě šetření a sepsat protokol o nehodě. Takový protokol podepište pouze v případě, kdy mu rozumíte a souhlasíte s jeho obsahem. V opačném případě trvejte na tom, že do protokolu před podpisem uvedete své vyjádření, a to klidně i v češtině.

Pokud to jde, pořiďte si plánek místa nehody a vlastní fotodokumentaci, tedy fotografie místa nehody, vozidel účastnících se nehody a vzniklých škod. Současně si co nejpodrobněji zapište údaje o účastnících nehody a jejich vozidlech, včetně informací o pojištění. V případě, že budou na místě přítomní svědci, požádejte i o jejich identifikační údaje a kontakty.

V případě, kdy k nehodě místní policie přivolaná není, je pro následné řešení odškodnění zcela zásadní vyplnit a podepsat spolu s ostatními účastníky nehody tzv. Evropský záznam o dopravní nehodě. Tento formulář má ve všech státech EU stejný vzhled i obsah a lze z něj vyčíst všechny informace potřebné pro následné řešení odškodnění.

Formulář záznamu nehody by tak mělo být možné vyplnit i bez znalosti cizího jazyka. Formulář obsahuje nezbytné údaje o předmětné nehodě, účastnících a jejich vozidlech, a to včetně informací o zavinění nehody a jejích následcích.

Obecně platí, že odškodnění dopravní nehody je poskytováno dle práva státu, na jehož území k nehodě dojde. Nicméně k tomuto pravidlu samozřejmě existují určité výjimky. Zvláště v případě závažnějších nehod se zraněním tak lze doporučit obrátit se na specializovaného advokáta, aby kvalifikovaně posoudil, jakým právním řádem se bude odškodnění vaší dopravní nehody řídit, a navrhl vám správný postup řešení odškodnění.

Mezi jednotlivými státy EU totiž existují značné rozdíly v tom, jaké náhrady je možno požadovat, jak se tyto počítají a jaká je jejich maximální možná výše. Finální získaná částka odškodnění se tedy může i v rámci EU v případě totožných zranění značně lišit.

V již zmiňovaném systému zelených karet je poté možno řešit odškodnění dopravní nehody v domovské zemi poškozeného, a to prostřednictvím tzv. škodního zástupce, tedy přímého zástupce zahraniční pojišťovny viníka nehody. Povětšinou jde o nějakou českou pojišťovnu či specializovanou likvidační společnost. Daného škodního zástupce by přitom mělo být možné dohledat prostřednictvím internetových stránek České kanceláře pojistitelů.

Obvykle se jedná o nejjednodušší možnost řešení odškodnění zahraniční nehody. Zásadní výhodou je přitom možnost komunikace v češtině a většinou i nízké náklady na celý postup. Nevýhodou je, že poškozený ztrácí možnost nějak více ovlivnit proces řešení odškodnění a nemůže si být jistý správností vyplacené výše odškodnění. Je to z toho důvodu, že odškodnění újmy na zdraví se většinou řídí právem státu, na jehož území k dopravní nehodě došlo.

Druhou možností řešení odškodnění zahraniční nehody je uplatnění přímé, a to prostřednictvím příslušného zahraničního pojistitele viníka nehody. V takovém případě se však většinou neobejdete bez pomoci místního advokáta se specializací na odškodňování újmy na zdraví.

Výhodou je, že místní advokát může věc v dané zemi operativně řešit a současně zná místní právní předpisy a odškodňovací praxi. Měl by tak být schopen zhodnotit, zda poškozený obdržel spravedlivé odškodnění.

Podmínky možné spolupráce a její nastavení se v jednotlivých státech EU značně liší. Rozdíl je často například v tom, zda může advokát pracovat za podílovou odměnu z vymoženého odškodnění či požaduje (nebo dokonce musí požadovat) hodinovou sazbu. Popřípadě v tom, zda pojistitel viníka hradí i nějakou část nákladů právních služeb.

V některých státech se navíc poškozený musí připravit i na často, z našeho středoevropského pohledu, ne zcela nejrychlejší tempo řešení věcí.

Pokud dojde k nějaké komplikaci a odškodnění není možno řešit výše zmíněnými způsoby, může být v rámci systému zelených karet v určitých situacích nápomocná Česká kancelář pojistitelů či jednotlivé národní kanceláře pojistitelů (dle místa nehody). Jde o organizace zastřešující v daném státě pojišťovny oprávněné poskytovat povinné ručení.
Na Českou kancelář pojistitelů se lze obracet v případě:

1. kdy nedojde k identifikaci zahraničního pojistitele či jeho škodního zástupce do 2 měsíců od nehody,
2. nárok není do 3 měsíců od řádného uplatnění vyřešen (třeba i zamítavě),
3. zahraniční pojišťovna je v úpadku či likvidaci,
4. nedošlo k identifikaci vozidla viníka nehody.