Minulý týden jsem byl v Itálii. Když vám řeknu, že tamní provoz je specifický, asi to nikoho nepřekvapí. Turistů, i těch českých, jezdí do Itálie davy. Až mám poslední dobou pocit, že se z toho stává móda. Ale přesto všechno si musím postesknout nad tím, že po pár dnech zpět v českém provozu mi ten italský chybí. Je specifický a nevyhovuje všem, ale má mnoho výhod. A vůbec, možná by neuškodilo, kdyby čeští řidiči jezdili do Itálie na stáže a něco tam od místních okoukali.
Proč?
Tentokrát jsem jel do Itálie přes Švýcarsko, konkrétně přes město Chiasso. Musel jsem se smát, jak všichni jedou ve Švýcarsku spořádaně, pak se chvílemi motají kolem tohoto hraničního přechodu a jakmile se překročí „čára“, provoz se změní. Ale okamžitě. A dostane ty italské grády.
Italové evidentně nemají čas a hlavně chuť tvrdnout v autě. Kdo se loudá, zdržuje ostatní, takže ho někdo jiný okamžitě vytroubí. Proto všechno odsýpá. Platí to jak pro hustý městský provoz, tak třeba pro dálnice. Když jsem přijížděl jednou vpodvečer do Verony od Milána, dálnice byla plná, ale všichni pořád jeli plus mínus 100 km/h. Tak blízko za sebou, že by tuzemské ministerstvo dopravy nejraději všem dalo pokutu za nedodržení bezpečné vzdálenosti, ale problém nikdo zjevně neměl.
Je mi jasné, že zejména méně zkušení řidiči při jízdě ve městě z toho budou ve stresu, protože prostě potřebují více času se důkladně podívat a zhodnotit situaci, ale pro ty zkušenější je to příjemné. Mne osobně to vyloženě baví. Žádné nudné loudání se, ale svižné cestování.
A z toho plyne ještě jedna výhoda. Živelnost italského provozu vás dříve či později donutí dávat pozor.
Lidé by měli dávat pozor ve svém zájmu za volantem kdykoliv, ale u nás (a dvojnásob to platí o Rakousku nebo Švýcarsku) jsme si zvykli na to, že nás musí chránit úřady. Radary, kamery, nesmyslné prudérní třicítky všude možně, zklidňující opatření... Hlavně aby nikdo nebyl ohrožen. Pak všichni jedou spokojeně 100 km/h po dálnici a každý druhý u toho kouká do mobilu nebo se nevěnuje řízení.
Italský provoz vás rozhodně naučí věnovat se řízení. Mimo jiné také kvůli tomu, že Italové razí přístup, podle kterého nárazník není na autech jen tak na parádu. A když se třeba sbíhají dva pruhy do jednoho, tak jsou schopní to před vás poslat s předpokladem, že zpomalíte. Většinou to klapne.
Italský provoz je také obecně benevolentnější, co se týká dodržování silničních předpisů. Platí to třeba o parkování. Snadno se může stát, že v ulici najdete zaparkovanou dodávku, vedle které je místo, kam se normální auto vejde s centimetrovými rezervami. Řada lidí by se zkoušela otáčet, nebo by se do takové jízdy zručnosti vůbec nepouštěla, ale v Itálii je to celkem běžná věc.
Speciálně tuhle zkušenost v ČR také využijete. Spousta lidí ráda lamentuje nad tím, kdo kde blbě zaparkoval a jak se tam pak špatně projíždí. Ale realita je taková, že osobní auto potřebuje zhruba 2 metry na šířku a tam se vejde. Platí to v Itálii, platí to také u nás. No a že se občas dostanete do situace, kdy nezbývá nic než vycouvat?
No co, žádný problém, couvání je přece základní dovednost spojená s řízením auta, takže by se měla používat. Stejně jako klakson nebo nárazník.
Používání blinkrů je takové, řekněme, spíše decentní. Český provoz je ve srovnání s tím italským vyloženě nadužívá. Je to ale opravdu problém?
Vždycky se dobře pobavím nad tím, jak se někteří umí zejména na sociálních sítích rozvášnit, kterak na dálnici dotyčný nepoužil blinkr při zařazení zpět do pravého (nebo spíš prostředního) pruhu. V Itálii je přejíždění mezi pruhy bez blinkrů úplně běžné. Ale víte co? Vůbec ničemu to nevadí. Jak už jsme si řekli, tenhle provoz vás naučí dávat pozor, takže blinkry nejsou potřeba.
Z italské řidičské stáže si tak přivezete nadhled a porušování předpisů ostatními vám bude úplně ukradené. Nejde zdaleka jen o blinkry. Běžně se předjíždí přes plnou čáru, běžně se jezdí rychleji oproti předepsaným předpisům, na stopce se obvykle vůbec nezastavuje.
Popravdě si nikdy nejsem úplně jistý, jak daleko v tomhle směru mohu zajít, abych pak nemusel mojí chabou italštinou podávat italské policii vysvětlení. Vždy si proto počkám na někoho místního a pak už se jen vesele vezu za ním. Někdy si člověk takhle řízení i užije.
Pokud jde o benevolenci týkající se porušování předpisů, pak má zcela zásadní výhodu ten, kdo cestuje nějakým zajímavým italským autem. Čím zajímavější to auto je, tím větší je i tahle výhoda. Italové totiž mají auta rádi, zejména ta pěkná z jejich vlastní produkce. Rádi si takové auto prohlédnou, rádi vám udělají místo, občas zamávají.
Kam až tohle může zajít, to jsem si vyzkoušel při jedné prezentaci, kam mne vyslali kolegové z Autoslaonu. Řídili jsme Lamborghini Huracán a jezdili jsme v kolně asi osmi aut, kterou vedl italský řidič v Lamborghini Urus. Styl, jakým jsme jeli v horách i pak na hlavních italských silnicích přece jen raději nebudu příliš rozebírat. Ale bylo to něco, co jsem do té doby nikdy nezažil a na co budu ještě dlouho vzpomínat. A kolemjdoucí/kolemjedoucí Italové z toho měli ještě radost.
Italský provoz je prostě specifický. Jasně, dovedu si představit, že prodírat se městy plnými zdivočelých Italů s nějakým velkým obytňákem asi nebude úplně to pravé. Pokud ale máte auto, které umožňuje alespoň trochu splynout s italským davem, časem si tenhle styl jízdy určitě zamilujete. Když nic jiného, je to alespoň zábavné a není to jen o bloumání za volantem.
A ještě jeden moment se mi na italských silnicích líbí, podle mé zkušenosti se tu pohybuje celkem málo „vychovávačů“. To jsou takoví ti prudiči, co musí svítit dálkovými a troubit ihned, jakmile přejedete třeba plnou čáru. Nebo co vás na dálnici nepustí, protože si jedou spokojeně v levém pruhu 130 km/h a když je teda konečně předjedete, tak na vás blikají, protože „se to, mámo, nesmí“.
Třeba jsem jen neměl to štěstí, tací jelimani se v Itálii určitě také najdou, ale zdá se, že jich je méně. Na druhou stranu jsem ale viděl situace, kdy jeden hrozil druhému pěstí a neváhal najíždět povážlivě blízko k druhému autu. Ale jak se říká, kdo se bojí...
... nesmí do italského provozu. A když zvládnete italskou stáž, bude provoz všude jinde absolutní nuda.
Zdroj: autorský text
