Prora: Gigant z dob Třetí říše, co se proměnil v luxusní dovolenkový sen

Je to tak trochu Frankenstein mezi prázdninovými destinacemi. Betonový kolos o délce téměř 4,5 kilometru, který měl původně sloužit jako nástroj nacistické propagandy, dnes vítá rodiny s dětmi, digitální nomády, cyklisty i snoby, co si koupí apartmán za víc než byt v Berlíně. Prora. Místo, kde se historie střetává s realitní horečkou a turismem 21. století.

A protože Fotr na tripu nerad místa, kde to nic neříká a všechno jen bliká, vyrazili jsme tam během 9. série našeho cestování kolem Baltu. Byli jsme zvědaví. A upřímně – dost překvapení.

Proru začali stavět v roce 1936 jako součást nacistického projektu „Kraft durch Freude” (Síla skrze radost). V plánu bylo vytvořit obří rekreační středisko pro 20 000 (!) německých dělníků, které mělo mít kino, bazény, koncertní haly, dokonce i přístav pro parníky.

Jenže přišla válka, stavba se nikdy nedokončila a monstrum zůstalo stát u moře jako opuštěný betonový relikt. Po válce ho využívali Sověti jako vojenskou základnu, později armáda NDR. Až po roce 1990 se začalo reálně přemýšlet, co s tím.

Dnes je z Prory unikát, i když pořád trochu rozpolcený. Část objektů je zrekonstruovaná do luxusních apartmánů, kde se ceny šplhají do nebes (seriózně, některé apartmány tu stojí víc než byty v centru Berlína). Jiné bloky jsou přístupné veřejnosti jako muzea, galerie, zážitkové prostory. A některé části stále zarůstá tráva, rez a čas. Což paradoxně dává tomuhle místu velmi silnou atmosféru.

Nebyli jsme tam jen na otočku. V Proře jsme strávili 5 nocí, a bylo to jedno z těch míst, které vám zůstanou v hlavě. Bydlení bylo vkusně zrekonstruované, s výhledem na moře a pláž co by kamenem dohodil. Jenže pozor, cena odpovídala i té berlínské adrese. Za pár nocí jsme zaplatili jako jinde za celý týden.

Ale něco na tom bylo. Ten kontrast luxusu a dějin, apartmánů a betonu, moře a vojenských pozůstatků – to všechno z Prory dělá zvláštní druh dovolené, kde nejde jen o plavky a prosecco, ale i o myšlenky.

Prora se dál mění. Některé bloky se ještě opravují, jiné se prodávají jako investiční apartmány. Turismus roste, ale není to masovka jako třeba Mallorca. Je to spíš tiché memento, místo, kde si člověk připomene, že i ta největší megalomanie může skončit opuštěná… a o 80 let později proměněná v boutique resort s vířivkou.

Jestli hledáte místo, kde se moře potkává s historií, a kde můžete ráno skočit do Baltu a odpoledne přemýšlet nad architekturou totalitního režimu, Prora je místo, kde tohle všechno zažijete.

A když se vám večer bude zdát, že vás ta cena za noc lehce škrábe u srdce, podívejte se z balkonu na nekonečnou pláž a řekněte si: Aspoň jednou jsme bydleli v největší ruině Evropy. A přežili jsme to stylově.

Zdroj: autorský text