Ostrov Rujána: Hitlerův rekreační komplex, nudapláž a Fotr na kole

Představte si ostrov, který voní mořem i borovicemi. Kde se procházejí rodiny, jezdí cyklisti, vlaje vítr ve vlasech i na helmách a z písku občas čouhá betonový zub historie. Vítejte na Rujáně, největším německém ostrově v Baltském moři, který je fascinující směsicí přírody, politiky, nostalgie a turistické přítulnosti.

A právě sem jsme se vypravili v dubnu během natáčení 9. řady Fotra na tripu: Kolem Baltu. Bydleli jsme přímo v komplexu Prora, mezi bunkrem a pláží. A nebyli jsme sami, kolem se potulovala historie, duch Majora Zemana a taky pár čerstvých milionářů z Berlína. Ale vezměme to pěkně od začátku.

Rujána (německy Rügen) je spojena s pevninou mostem z města Stralsund a i když je na mapě tak trochu „přívěskem Německa“, rozhodně si zaslouží samostatnou kapitolu. Ostrov má více než 900 km², přes 570 km pobřeží, spoustu zátok, lagun, pláží, útesů a rybích restaurací. Ale taky šest národních parků, desítky cyklotras a poměrně dost nevyřešených otazníků z druhé světové války.

Historie Rujány sahá až k Ránům, slovanskému kmeni, po němž má ostrov jméno. Pak tu byli Vikingové, Dánové, Švédové a nakonec Prusové. A pak Hitler. A pak NDR. A teď tu mají víkendové byty hamburští hipsteři a ostrovní komunita veganů, která v Proře pořádá kurzy dechové jógy. 

Právě v Proře jsme bydleli. Tenhle megalomanský komplex na pobřeží původně postavila Hitlerova organizace Kraft durch Freude (Síla skrze radost), která měla nabídnout pracujícím dovolenou snů. Pět kilometrů dlouhá betonová stavba měla hostit 20 000 lidí, ale válka ji zastavila. Po ní sloužila jako vojenský objekt východoněmecké armády a pak zůstala opuštěná jako strašidlo historie.

Dnes Prora zažívá znovuzrození. Část komplexu je přeměněná na luxusní apartmány s výhledem na moře. Část je muzeem, které autenticky mapuje její minulost, včetně nacistické architektury a socialistické éry. A jiná část stále působí jako kulisa postapokalyptického filmu.

Pláže na Rujáně jsou kapitola sama pro sebe. Kilometry bílého písku, které v dubnu zejí prázdnotou a v létě praskají ve švech. Přímo u Prory je pláž, která je rovná jako pravítko, ideální na běhání, opalování i nudaplážování (ano, na Rujáně pořád FKK frčí).

Nejhezčí pláže ale najdeš u Binzu, kde jsou elegantní vily, kolonáda a celkově vibe jako u Balatonu s kapesným od babičky z Paříže. Taky jsme tam natáčeli. Jen se připrav, že v dubnu je voda studená tak, že ti upadne pánevní dno.

Rujána se objevila i v seriálu o Majoru Zemanovi. V epizodě Modrá světla se natáčelo právě tady, na pláži, v lese i v kulisách východoněmecké architektury. Zeman tu pátral po zločincích, kteří se vydávali za umělce, a zároveň se snažil vyhnout příboji (nepovedlo se). Dnes po něm zbylo jen pár zmínek v archivu a nostalgie u pamětníků.

Na Rujáně jezdí parní vláček Rasender Roland, neboli „Zuřivý Roland“. Starý úzkokolejný vlak, který se sunul skrz lesy, pobřeží a vesničky tak pomalu, že bys ho předběhl na koloběžce. Ale to je na něm právě kouzelné, zvlášť když se do toho přidá sykot páry, nostalgické vagony a fotogenická zastávka u pláže Sellin.

Pro děti je to zážitek, pro dospělé návrat do doby, kdy se na dovolenou jezdilo s krosnou, paštikou a východoněmeckým turistickým průvodcem.

Rujána je cyklistický ráj. Všude jsou značené stezky, většinou po rovině, a díky blízkosti moře se dá jet i s větrem v zádech (nebo v obličeji). Půjčovny kol najdete doslova na každém rohu – od horských kol po elektrokola.

My jsme při natáčení naskočili na kola mezi Binzem a Sassnitzem a dostali se až k křídovým útesům v národním parku Jasmund.

Na mapě je to jen výběžek. Ve skutečnosti ale Kap Arkona, nejsevernější bod ostrova Rujána, působí jako ostrov v ostrově. Místo, kde se k nebi tyčí dva majáky, kde se pod nohama drobí křídový útes, a kde moře naráží do historie tak silně, že máš pocit, jako by tu pořád někde čekal dávný kněz s obětinou pro boha Svantovíta.

Kap Arkona byl totiž posvátným místem slovanského kmene Ránů, kteří tu uctívali jednoho z nejmocnějších bohů své mytologie. V 12. století tady stála pevnost a velký chrám Svantovíta, který byl zničen po dobytí ostrova dánským králem Valdemarem I. Chrám sice zmizel, ale duch místa zůstal a s ním i spousta tajemství.

Rujána se mění. Z místa, kde se psala temná historie, se stává moderní dovolenkový ostrov. Ale naštěstí si zachovává svůj klid, atmosféru a trochu drsné kouzlo Severu. O Proru je čím dál větší zájem. Investoři doufají, že z ní bude „německá Miami Beach“. Místní zatím doufají, že tam bude pořád místo pro deku a termosku s čajem.

Zdroj: autorský text