2D kavárny: Trend, který vypadá jako chyba v realitě. A lidé ho milují

O 2D kavárnách jsme slyšeli už dávno. Hlavně v souvislosti s Koreou, kde tenhle zvláštní trend vznikl. Na fotkách to vypadalo trochu jako Photoshop. Bílé stěny, černé obrysy, nábytek, který působí placatě a hrníčky jako nakreslené fixou. A lidé uvnitř vypadají, jako kdyby omylem vlezli do animovaného filmu. Jenže když jsme byli v Koreji my, ta nejslavnější byla zrovna zavřená. Takže jsme si říkali, že dobrý, nic. Jen další internetová atrakce, která hezky vypadá na Instagramu.

Pak jsme ale jednu objevili úplně nečekaně v Bělehradě. A jo. Je to zvláštní. A vlastně dost skvělé.

Vešli jsme dovnitř a první pocit byl, že se člověku trochu rozbil zrak. Všechno kolem působilo nereálně. Stoly měly namalované hrany. Židle vypadaly jako vystřižené z papíru. Dveře připomínaly kulisy v divadle. Dokonce i světla a stíny byly zvýrazněné černou linkou. Mozek je zvyklý na prostor. Na hloubku. Na normální perspektivu. Jenže tady všechno vypadá schválně placatě. A právě proto to funguje.

Člověk najednou chodí pomaleji. Prohlíží si úplné blbosti. Fotí hrnek. Fotí roh místnosti. Fotí vlastní ruku na stole, protože i ta najednou vypadá divně. Je to vlastně trochu stejný pocit jako v muzeu iluzí. Jen místo exponátů sedíte v kavárně a pijete espresso.

Upřímně? Kafe nic moc. Takové to espresso, které vypijete hlavně proto, že už stojí na stole. Dezert taky žádný gastro zázrak. Jenže tady je to úplně jedno. Do 2D kavárny člověk nejde kvůli výběrové kávě nebo nejlepšímu cheesecake ve městě. Jde tam kvůli zážitku. Kvůli tomu pocitu, že na chvíli sedí někde, co normálně neexistuje.

A přesně tohle dnešní cestování strašně změnilo. Dřív člověk hledal nejlepší restauraci. Dneska často hledá místo, které ho překvapí. Něco, co si zapamatuje. Co nebude vypadat jako dalších dvacet kaváren vedle sebe. A 2D kavárny tohle umí dokonale.

Celý fenomén začal v Jižní Koreji kolem roku 2017. Právě tam vznikly první kavárny inspirované komiksy a kreslenou grafikou. Korejci mají obecně talent vytvářet místa, která vypadají dobře na fotkách. A internet tenhle koncept okamžitě miloval.

První slavné podniky v Soulu měly fronty lidí venku na ulici. Turisti tam chodili hlavně kvůli fotkám. A sociální sítě začaly dělat svoje. Najednou se podobné podniky objevily v Tokiu, Bangkoku, Singapuru nebo Kuala Lumpuru. Pak přišla Evropa. Londýn. Paříž. Berlín. A postupně i Balkán.

Princip je přitom vlastně strašně jednoduchý. Celý interiér se natře na bílo a všechny hrany, obrysy a detaily se zvýrazní silnou černou linkou. Nábytek pak působí jako kresba v komiksu. A lidský mozek z toho trochu panikaří.

2D kavárny jsou přesně ten typ místa, který sociální sítě milují. Stačí jedna fotka a člověk okamžitě zastaví scrollování. Protože to nevypadá reálně. A přesně to dnes funguje nejvíc. Majitelé těchhle podniků to samozřejmě moc dobře vědí. Často mají nasvícené konkrétní kouty na focení. Některé kavárny mají dokonce doporučená místa, odkud vypadají fotky nejlépe.

Je to trochu zvláštní svět. Část kavárny funguje skoro jako dekorace. Lidé si objednají kafe, udělají třicet fotek a zase odejdou. Jenže vlastně proč ne.

Na internetu člověk vidí tisíc zvláštních míst denně. Už ho skoro nic nepřekvapí. Jenže 2D kavárny fungují jinak v realitě než na mobilu. Tam totiž člověk opravdu stojí uvnitř. A to je ten rozdíl. Najednou máte pocit, že jste někde mezi filmovou kulisou, komiksem a počítačovou hrou. Když se po prostoru pohybují lidé, celé to působí ještě absurdněji. Skoro jako kdyby někdo vložil reálné postavy do kresleného světa. A člověk se přistihne, že ho to vlastně strašně baví.

Na tom celém je nejvtipnější jedna věc. O 2D kavárně jsme snili v Koreji. Nakonec jsme ji objevili v Bělehradě. A vlastně to k tomu městu sedí dokonale. Bělehrad má totiž zvláštní talent kombinovat úplně neslučitelné věci. Staré domy vedle brutálního street artu. Socialismus vedle moderních rooftop barů. Balkánský chaos vedle podniků, které vypadají jako z Tokia. A přesně mezi tím vším najednou narazíte na kavárnu, kde máte pocit, že jste v kresleném seriálu.

Člověk by si mohl říct, že jde vlastně o úplnou blbost. Jen černé čáry na nábytku a trochu chytrá optická iluze. Jenže právě jednoduché nápady bývají nejlepší. Protože si to pamatujete. Za rok si možná nevzpomenete, kde jste měli nejlepší espresso. Ale budete si pamatovat tu divnou kavárnu v Bělehradě, kde všechno vypadalo jako kresba fixou a kafe chutnalo trochu tragicky. A přesně proto jsou 2D kavárny pořád plné.

Zdroj: autorský text