Flaeming Skate: Nejlepší bruslení, které jsme kdy zažili, není ani čtyři hodiny od Prahy

Flaeming je pro každého nadšeného bruslaře oblastí, kam dříve nebo později musí zavítat. Společně jsme tady potřetí, Ondra má ale na svém pomyslném účtu ještě více návštěv. Mimo jiné tady poprvé v životě ujel 100 kilometrů na bruslích na jeden zátah. Ti, kteří už tu jednou byli, se obvykle rádi vrací. Proč?

Protože trasy ve Flaeming Skate vznikly, jak už je zřejmé z pojmenování oblasti, primárně pro bruslaře. Bruslařům na míru. 230 kilometrů značených okruhů a cest, na kterých si každý jezdec na inline bruslích najde svůj ideál.

My se letos do Flaemingu přesunuli od Lužických jezer. A já přemýšlela, jestli dvě hodiny jízdy v autě za to stojí. Přece jen u jezer se dá víc než skvěle zabruslit a děti tam najdou to, co ve Flaemingu chybí. Pláže, možnost koupání, řadu hřišť a dalšího vyžití. Když jsem si představila náš oblíbený kemp v Oehně, trochu jsem se bála, že nejmladší členové budou po Disneylandu u Lužických jezer dost protestovat.

Ne, že by byl Flaeming Camp Oehna špatný. Z mého pohledu je to pro bruslaře naprostý ideál. Menší rodinný kemp, který nabízí místo pro stany, obytné vozy a karavany, ale i pronájem chatek. Není úplně nejmodernější, ale najdete v něm čisté, udržované zázemí a klidnou atmosféru. Vzhledem k tomu, že předpověď počasí nebyla ideální, zel při našem příjezdu v prvním prázdninovém týdnu prázdnotou. Byli jsme tu jen my, rodina kamarádů a další návštěvníci by se dali spočítat na prstech jedné ruky.

Na rozdíl od pobytu v předchozích větších kempech jsme tady mohli vypustit ročního Richarda téměř bez obav, že se během pěti vteřin ztratí ve spleti stanů a aut. Přímo požehnáním pro nás byl kurník se slepicemi, které zbožňoval, dokud ho jedna z nich neklovla. A nebojte, kohout, který by celý kemp budil, tady nebyl. A holky? Ty si okamžitě našly svoji zábavu a za celou dobu jsme neslyšely, že by se nudily.

Všichni čtyři jsme spali v obytném Volkswagenu California v nejvíce obytné verzi Ocean. Vedle jsme si postavili i klasický stan – původně jako záložní variantu pro manžela a Elenku, kdyby Richard v noci řval, ale nakonec naštěstí posloužil jen jako odkladiště věcí. Platili jsme tu 47 eur za jednu noc včetně elektřiny. Sprchy jsou zdarma, k dispozici je i kuchyňka s vybavením. Jeden večer majitelé otevřeli i malé bistro s výbornou pizzou a skvělým Flaeming Spritz drinkem.

S bruslením to ale kvůli počasí vypadalo bídně. Ve středu 9. července ráno visely nad krajinou těžké mraky. Ještě nepršelo, ale bylo jasné, že každou chvíli začne. Elenka s kamarádkami si užívaly poslední chvíle před deštěm a na volném plácku se učily jezdit na bruslích. Když se nakonec spustil déšť, přesunuly se do zastřešeného přístřešku. I tam si našly zábavu. Přístřešek je plný her a sportovního vybavení, které si mohou návštěvníci kempu volně půjčovat.

Odpoledne se počasí umoudřilo, déšť ustal a stezka oschla. Letos jsme se pro začátek rozhodli prozkoumat jeden ze středně dlouhých okruhů s označením RK4 (RK znamená Rundkurs) s délkou 43 kilometrů. Na okruh jsme najeli prakticky téměř z kempu, přípojka k němu měří jen několik stovek metrů po dobrém asfaltu. Ostatně něco jako špatný asfalt ve Flaemingu snad neexistuje.

Vydali jsme se po směru hodinových ručiček, z kempu směrem na Oehnu, Niedergörsdorf a Jüterbog. Tento směr doporučujeme všem, kteří se chtějí vyhnout nejprudším klesáním. Ta jsou ale dobře značená a středně pokročilí bruslaři s nimi nebudou mít žádný problém. Cesta nás zavedla do klidných vesnic mezi borovými lesy, poli a loukami.

Už podle známky v našem hodnocení je jasné, že většina okruhu RK4 vede po téměř bezchybném povrchu, kterému se přezdívá Black Ice. To je Flaeming – kilometry a kilometry toho nejjemnějšího asfaltu. Splněný bruslařský sen. Proto jsme sem jeli, proto se sem vracíme. Nikde jinde se něco takového nedá najít.

Pro zachování objektivity však musím zmínit i problematické pasáže. Třeba několikametrový úsek po dlažebních kostkách nebo praskliny na stezce (kvůli jedné z nich jsem při stoupání z podjezdu železniční trati při malé rychlosti i spadla). Horší povrch občas potkáte při průjezdu vesnicemi a začátečníkům bych doporučila ve větších městech zout brusle. Ale v rámci množství ujetých kilometrů se jedná o takové drobnosti, že nebýt psaní pro Fotra, vytěsnila bych méně příjemné úseky okamžitě z hlavy.

Proč jsem tentokrát k nedostatkům tak shovívavá? Všechny bruslařské nástrahy mají ve Flaemingu obvykle mírnější podobu, než jak je známe z českých stezek, a zvládne je tak snadno překonat i méně zkušený bruslař. Už jenom velkorysá šířka a dobře vyřešené přechody mezi jednotlivými typy povrchů posunou bezpečnost a požitek z jízdy na úplně jinou úroveň. Tady se nesetkáte s metr širokou lávkou ze ztrouchnivělých prken, na kterou navazuje sjezd se špatným povrchem či úzká pravoúhlá zatáčka (v horším případě kombinace obojího jako na trase kolem Rožnovské Bečvy). Pokud se někde objeví most, můžete počítat se širokým přejezdem a minimálními spárami.

Úžasně hladký povrch je typický i pro lesní pasáže. Jeho kvalita se v průběhu let navíc nijak výrazně nemění. Jestli vám teď v hlavě naskočil obrázek popraskané cyklostezky vzdouvající se nad kořeny stromů… …tak tohle tady asi neuvidíte. Není to sci-fi. Jsou to protikořenové zábrany instalované na všech zalesněných úsecích. Speciálními fóliemi ale péče o problematická místa teprve začíná.

Na asfaltu tady potkáte minimum nečistot. Trasy jsou dvakrát týdně čištěny a je to znát. V Česku si o něčem takovém můžeme nechat leda zdát, ostatně druhým nejběžnějším nešvarem českých cyklostezek (hned po špatném povrchu) je jejich nedostatečná údržba. Čest výjimkám jako je okruh u Lesního hřbitova v Hradci Králové, kde čistící vůz na stezku vyráží každý pátek.

Na 230 km se také nelze vyhnout běžnému provozu. Například v Oehně se chvíli jede po běžné silnici a je nutné překonat železniční přejezd, což bývá strašák mnoha bruslařů. Asi to ani nezaregistrujete, ale tady mají přejezdy skvělý povrch, minimální spáry a bezpečné okolí. Je to trochu jiné kafe než 15 železničních přejezdů na šumavské inline stezce. V okolí Jüterbogu zase musíte počkat na semaforu u hlavních silnic. Většina křížení je ale elegantně řešená, s minimální výškou obrubníků a je pro ni typické dobré výstražné značení. A to jak pro bruslaře, tak pro auta. Řidiči s lidmi na bruslích počítají a podle toho se u přejezdů chovají.

Ostatně dobré výstražné značení je něco, čeho si ve Flaemingu pravděpodobně záhy všimnete. Zvláště méně pokročilým bruslařům dodá pocit bezpečí a výrazně zvedne požitek z jízdy. Výstražné značení najdete před každým prudším sjezdem, před nebezpečnými křižovatkami i před nerovnostmi. Tady víte, že za zatáčkou ve sjezdu na vás nečeká žádná jobovka. A co je vůbec nejlepší, s největší pravděpodobností vás za zatáčkou nepřekvapí ani žádný chodec, cyklista, či jiný bruslař. Zní to neuvěřitelně, ale mezi poli a lesy jižního Braniborska téměř nikoho nepotkáte. Nízká návštěvnost ale s sebou nese jednu komplikaci.

Co může být pro mnohé návštěvníky nemilým překvapením, je nedostatek služeb. V oblasti Flaeming Skate nečekejte rušné promenády, přetékající infrastrukturu ani dětská hřiště u stezky. I okruh R4 zdánlivě vedoucí přes poměrně velké město Jüterbog s téměř 13 tisíci obyvateli jej objíždí tak, aby bruslaři přišli co nejméně do styku s auty nebo nesportujícími pěšáky. Takže kdo chce navštívit v Jüterbogu restauraci nebo obchod, musí z okruhu sjet.

Přímo na okruhu RK4 jsme narazili na jediný podnik, který ale měl otevřeno jen v pátek a v sobotu. Pro nás je ale po často přeplněných českých stezkách prázdno jižního Braniborska výhrou a vystačíme si s vlastní svačinou v některém z krytých přístřešků. Sem totiž jezdíme za trochu jiným potěšením, než jsou gurmánské zážitky.

Ve Flaemingu je pro bruslaře prostě něco navíc, což vyplývá z prostého faktu, že se celá oblast vybudovala primárně pro ně. Trasa tu ubíhá překvapivě lehce – i okruh RK4, dlouhý 43 kilometrů, jsme zvládli s manželem a kamarády během jediného odpoledne, a to i s pětiletou Elen na kole a ročním Richardem v rychlém kočárku Cybex. Podle nás jde o ideální volbu pro rodiny s dětmi nebo začínající bruslaře s ambicemi zvládnout větší porce kilometrů.

Někomu tu možná bude chybět pestřejší nabídka vyžití poté, co zuje brusle. I naši kamarádi s dětmi, kteří jezdí raději na kole než na bruslích, by raději zamířili k Lužickým jezerům. Pro mě osobně je ale Flaeming nejvíc.

Zdroj: autorský text