Jen tři hodiny od Prahy jsme našli dokonalý okruh pro bruslaře i koupání jak u moře

Bärwalder See je pro české milovníky inline bruslení dobře známý pojem. Jde o jedno z největších a zároveň nejvíce jižně položených lužických jezer, která vznikla zatopením bývalých hnědouhelných dolů. Cesta autem z Prahy sem trvá necelé tři hodinky, takže jde o místo, kam se dá udělat i jednodenní výlet.

My jsme jej (už poněkolikáté) navštívili začátkem července roku 2025 v rámci našeho putování po nejzajímavějších inline stezkách. Tradiční sestavu dvou dospělých bruslařů, pětileté Elenky na kole a ročního Richarda v rychlém kočárku od Cybexu dovezl Volkswagen California nejprve do kempu Naturcampingplatz on Olbasee. Jde o jedno z malých lužických jezer jižně od Bärwalder See, tedy ještě blíže k českým hranicím. Po parném dni jsme se tady osvěžili v čisté a relativně teplé vodě (kolem 22 stupňů) a za čtyřicet eur na noc včetně elektřiny tady přenocovali. Nevýhodou je, že se v kempu nedá pořádně najíst, i jediné bistro na pláži zavíralo brzy. Spoléhejte tedy na vlastní zásoby.

Druhý den nám zbývalo už jen dvacet minut jízdy k Bärwalder See. Zaparkovali jsme na jeho jižním břehu v okolí přístavu Klitten na placeném parkovišti hned u cyklostezky, kde jsme vysolili šest eur za celodenní parkování. Vydali jsme se směrem na západ a hned od prvních metrů jsme byli nadšeni z dokonalého povrchu. Tam, kde kdysi býval na tamní poměry trochu horší asfalt s nepříjemnými záplatami, ve kterých mohla v teple uvíznout brusle, je teď hlaďoučký „černý led“ se zábranami proti prorůstání kořenů. Můžeme tedy konstatovat, že se u Bärwalder See o asfalt průběžně starají.

Cesta kolem Bärwalder See je téměř dokonalým zážitkem pro bruslařské gurmány. Nejkratší možný okruh měří 19,1 km, značená trasa RK 1 s kilometrovníky podél stezky 21,3 km. Vede většinou borovým lesem, loukami nebo písčitými pasážemi u pláží. Samozřejmě velkou část trasy s výhledem na jezero. Ve srovnání s bruslařsky nejhezčím úsekem kolem přehrady Gabčíkovo, se tady během jízdy určitě nudit nebudete.

Některé úseky jsou poměrně zatáčkovité, nechybí ani krátká stoupání a klesání, která uvítají pokročilí bruslaři. Hlavně ale téměř na celém úseku pojedete po široké asfaltce s téměř dokonalým povrchem mimo automobilový provoz. Auta mohou výjimečně na několika málo místech stezku křižovat, ale nezažili jsme to.

Ani provoz na cyklostezce nebyl o prázdninovém víkendu extrémně rušný. Jedinou výjimkou byla pasáž u městečka Boxberg, která je centrem jezera s obrovskou písečnou pláží, několika restauracemi, kempy i luxusnějšími ubytovacími možnostmi třeba v hausbótech. Bylo potřeba dávat si pozor na množství pěších a cyklistů, zejména u baru Markise, ke kterému se musí z pláže právě přes stezku. Tady nejvíce hrozí kolize.

V plážovém baru Markise jsme se i najedli a občerstvili. Na objednání jsme si museli vystát desetiminutovou frontu, pak jsme si ale dali burger, kuřecí steak nebo krkovici velmi slušné chuti za relativně rozumné peníze. Jídlo s pitím se tady dá pro jednoho s trochou skromnosti pořídit i do deseti eur. A nemusíte si ani sundávat brusle.

Kdo si chce vyzkoušet bruslení na závodním oválu, ten má právě u Boxbergu možnost. Na dvousetmetrový okruh se dá najet přímo ze stezky a můžete si tady třeba ve vaší partě mezi sebou zazávodit. Vyblbli jsme se i na největší pláži v okolí Boxbergu, která s přimhouřenýma očima připomíná pláž středomořskou. Můžete mít i pěkné vlny, pokud fouká. Čistá voda měla příjemných 23 stupňů. Vyzkoušeli jsme i adrenalinový zážitek v podobě obří gumové skluzavky. Jízda za ta dvě eura stála. Mimo sezonu ale samozřejmě s takovým vyžitím nepočítejte.

Okruh kolem Bärwalder See mohou využívat i cyklisté, kteří tu mají většinu. Na bruslích tady potkáte spíše Čechy než Němce, kterým můžeme jen závidět. Kousek od Bärwalder See se totiž nacházejí další Lužická jezera, která se také dají objet na bruslích, a dvě hodiny jízdy směrem na severozápad i bruslařský ráj jménem Flaeming. Ale o tom až příště.

Zdroj: autorský text